Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jak správně vyčistit optiku objektivu

Jak správně vyčistit optiku objektivu

Foto Nikon
Autor: Zdeněk Bardon

V této poněkud komplikované době, kdy všichni bojujeme s nastalou situací a musíme vše trpělivě ustát, se nabízí možnost, jak využít čas domácí „izolace”. Tím myslím přípravu naší fotografické techniky. Napadlo mne oslovit specialistu společnosti ZEISS Praha pana Michaela Prouzu a společně jsme vytvořili návod na ošetření našich objektivů, protože čištění optických ploch je vždy delikátní záležitost. Následující rady se netýkají ošetřování zrcadel. Doufáme, že naše komentáře uvítají především začátečníci. Tak si pojďme o tom říct něco více.

Za mých mladých časů platilo, že na čočky se sáhne až v tom nejvyhnutelnějším případě. Mluvím o jejich čištění, samozřejmě. To sice platí stále, ale už to není tak velký a dramatický proces, jako před „několika mnoha“ lety. Zejména proto, že technologie antireflexních ploch se značně posunula kupředu. Osobně se k metodě čištění uchyluji přibližně jednou za rok. Pořizovací cena objektivu je vždy značná a pro zachování co nejdelší životnosti je nutné proto i něco udělat.
 
Drobné flíčky či několik málo zaschlých kapek, nebo pár prachových zrnek na optické ploše objektivu není obvykle důvodem k čištění. Michael Prouza poznamenává, že pokud se fotí na malé clony, jak už to při astrofotografii bývá, tak pár drobných nečistot nevadí. V případě že se fotí clony vyšší, už to může být znát poněkud více.
 
Čistící sada foto Autor: Zdeněk Bardon
Čistící sada foto
Autor: Zdeněk Bardon
Takže, pokud dojdeme k názoru, že je potřeba optiku vyčistit, tak několik následujících rad a doprovodný video-manuál může pomoci.

Možná je dobré uvést i ideální podmínky čištění. Vyberte si, pokud možno bezprašný a suchý prostor. Je ideální, aby vše mělo stejnou teplotu, primárně čistící kapalina a čištěný objektiv. Dobré osvětlení je také poměrně velký pomocník. Hlavně však pracujeme pomalu a v klidu.

Michael Prouza také upozorňuje na jednu velmi důležitou věc ohledně antireflexních vrstev. Pokud někdo používá starší optiku, a to nejen foto-objektivy ale i dalekohledy, řekněme z období 1940 až přibližně do roku 1980, (komerční objektivy starší jak 1940 žádné antireflexní vrstvy nemají), tak tam je potřeba maximum prevence. V té době totiž byly antireflexní vrstvy extrémně měkké a v podstatě se nedaly vyčistit, aniž by je člověk trochu či více poškodil. A to nezávisle na výrobci, protože technologie antireflexu jednoduše ještě nebyla tak daleko, jako je nyní. V tomto případě je skutečně nutná maximální obezřetnost.
 
• nejprve očistíme objektiv zvenku, a to nejlépe čistým lihem a papírovými ubrousky (kapesníky). Nepoužívejte obyčejný denaturovaný líh ze supermarketu, protože obsahuje benzen a ten je mastný. Čistý líh získáme například v lékárně či v obchodě s foto-optikou.

• nyní dojde na optiku. Nepracujeme na obou plochách současně, ale vždy jen na jedné.

• optickou plochu nejprve důkladně ofoukáme balónkem. Nepoužívejte stlačený vzduch, protože může dojít ke “zmražení” nebo lokálnímu podchlazení a tím následné kondenzaci i na vnitřní straně čočky. V nejhorším případě i k prasknutí čočky. To už může být citelný problém. Dále nikdo netuší, jaké mechanické částice stlačený vzduch obsahuje a pokud jsou „vystřelována” tryskovou rychlosti, bezesporu plochu nenávratně poničí. Prostě balónek je základ.
 

• poté optickým štětcem otřeme a oprášíme optickou plochu a znovu ofoukáme. Jde o to šetrně odstranit drobná a na mastnou plochu přilepená zrnka písku, tak, aby čočku nepoškrábala. Také bych doporučil čas od času, ideálně po každém čištění, věnovat se i štětci. Aby v něm nezůstaly nějaké částice, které si pak opět vrátím na čočku. Případně se chceme vyvarovat situaci, že ostrá prachová částice zůstane ve štětci a já s tím pak budu jezdit po povrchu optiky.

• v dalším kroku je hlavním cílem vyčištění a odmaštění plochy. Nejde jen o náhodné otisky prstů, ale různé aerosoly v atmosféře mohou časem vytvořit na povrchu optiky nežádoucí povlak. Samozřejmě vše záleží na frekvenci a podmínkách používaní techniky. V žádném případě nepoužívejte jar či jiné kuchyňské čistidlo. Obsahují silikonový olej a ten už nelze, a to nikdy, ze skleněné plochy zlikvidovat. Jednou z mnoha možných variant je použití čistící sady ZEISS. Jejich kapalina je „naladěná” tak, aby neublížila žádným dílům objektivů, a přitom čočky perfektně vyčistila. Sada obsahuje balónek, štětec na optiku, rozprašovač s čistící kapalinou, utěrku z mikrovlákna a jednorázové (mokré) ubrousky určené hlavně do terénu. Pro názorný a srozumitelný postup doporučuji shlédnout instruktážní video společnosti ZEISS:

• pokud nemáme čistící kapalinu ze zmíněné sady, tak můžeme použít čistý (lékárenský) líh. Také lze použít izopropylalkohol, který zejména majitelé 3D tiskáren dobře znají. Dříve se také používal mýdlový roztok, ale POZOR, téměř všechna mýdla obsahují silikonový olej, a to je smrtící koktejl pro optiku, jak jsme již zmínili.

• po odpaření zbytků čistící kapaliny se přesvědčíme, že všechny nečistoty zmizely a na optické ploše nejsou žádné „mapy“.  Pokud tomu tak není, tak „mokrý” proces opakujeme.

•  pokud jsme spokojeni s výsledkem, tak už jen zbývá vyrazit pod temnou oblohu.

 
Své snímky můžete zasílat do soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), kterou provozuje již patnáct let Česká astronomická společnost (ČAS).
 
Přejeme všem hlavně hodně zdraví a jasné nebe!
Zdenek Bardon ve spolupráci s Michalem Prouzou, specialistou společnosti ZEISS

 




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Zeiss, Bardon


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše pase Kuřátka

Večernice s Kuřátky.. Nikon 7200/Tamron 150-600/ISO 3200/clona 5/čas 1,3 s na doštelování použity střídavě programy Siril, Rawtherepee,Darktable a Gimp

Další informace »