Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaký byl víkend s dalekohledy pod hvězdami (a deštěm)?

Jaký byl víkend s dalekohledy pod hvězdami (a deštěm)?

Z akce MHV 2013. Autor: Pražská pobočka ČAS.
Z akce MHV 2013.
Autor: Pražská pobočka ČAS.
Nedávný květnový víkend 10. – 12. května 2013 se konalo třinácté dostaveníčko příznivců hvězdného nebe, pod zkratkou MHV, v astronomické hantýrce to znamená „Mezní hvězdná velikost“ pod záštitou Pražské pobočky ČAS. Místo akce bylo již tradiční – Zubří nedaleko Nového města na Moravě. Ve středu byl státní svátek, a tudíž se přímo vybízelo si akci prodloužit. A kdo ve středu přijel, chybu neudělal. Předpověď počasí na akci nebyla vůbec příznivá, tedy na hlavní část o víkendu. Osobně jsem tipoval, že se bude pozorovat jen na prodloužené části v noci ze středy na čtvrtek. Ve čtvrtek navečer se už přihnala oblačnost, ovšem než se setmělo, byla pryč. Hurá, pozorovalo se druhou noc!

Jak to na takové akci vypadalo? Od čtvrtka do pátku se přes den pozorovalo Slunce. Sluneční skvrny ve fotosféře přes sluneční filtry i okulárovou projekcí a sluneční erupce a další útvary speciálními dalekohledy v čáře H-alfa. Někteří si přes den v jasném počasí udělaly výlety po krásné okolní přírodě. Středeční a čtvrteční noci se pozorovalo. Mnozí si prošli dalekohledy dalších účastníků, zkoušeli se okuláry, různá udělátka, diskutovalo se...

Sešla se pěkná „sbírka“ dalekohledů a binokulárů – jak poznamenal jeden organizátor, na louce rekreačního střediska se sešla Petřínská Štefánikova hvězdárna. Tím myslel dalekohledy podobnými parametry: historický refraktor Lichtenknecker 150/2250 mm a Schmidt–Cassegrain Celestron 355/3910 mm. K vidění byla také dlouho očekávaná nová montáž SkyWatcher EQ-8. Mne zaujalo „vytuněné“ ovládání továrního Dobsonu, kdy bylo možné dalekohled kolečky ovládat v obou osách, což je na tento typ montáže raritní. Majitel si navíc udělal u okuláru nástěnku, takže odpadalo odbíhání k mapám ke stolku.

Ne se všemi dalekohledy se dalo koukat, protože některé byly uzpůsobeny jen na fotografování vesmírných objektů. Takové to stroje často sami automaticky snímají oblohu i několik hodin a fotiči si tak mohou, na rozdíl od vizualistů, dát během noci dvacet. První jasnou noc bylo neuvěřitelné vlhko, z dalekohledů stékala voda a někteří museli zarosenou optiku fénovat. Snad nikdo nevynechal pohled na planety Jupiter a Saturn a někteří našli již nevýraznou kometu PanSTARRS. Druhou noc to bylo s vlhkostí mnohem lepší, avšak už se projevovala únava z předešlé probdělé noci a tím i rychlejším úbytkem nočních pozorovatelů na louce.

Akce MHV se o víkendu z „mezní hvězdné velikosti“ proměnila na „mega hydro víkend“. Prostě víkend propršel. Přesto bylo co dělat. Už v pátek večer měl Martin Myslivec přednášku o výrobě své těžké montáže na dalekohledy, kterou sebou také přivezl. V sobotu proběhly další přednášky, např. výborná přednáška Prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. o neutrinech, pochopitelnou i pro laiky, nebo cestovatelská přednáška po slovenských hvězdárnách a jejich přístrojovém vybavení.

Ke zpestření víkendu patřil velký model železnice s parní lokomotivou, která skutečně vypouštěla „páru“ z komína i ventilů a vydávala naprosto věrné zvuky jak při jízdě, tak ve stanici. Parní souprava zaujala děti a samozřejmě tatínky. V místním rybníčku se proháněla dálkově ovládaná plachetnice. Ve stejném rybníčku plném čolků a velkých černých pijavic si někteří dopřáli jarní koupel. Ti méně otužilejší si pod stříškami chatek vyměňovali zkušenosti, zkoušeli okuláry, pozorovali binokuláry a malými dalekohledy, někteří pak pokračovali do nočních hodin v baru rekreačního střediska. V neděli před odjezdem bylo možné na burze zakoupit astronomickou techniku a literaturu. I když počasí na hlavní část akce nepřálo, byla letošní jarní MHV velmi příjemnou a přínosnou akcí.

Nezapomeňte si prohlédnout fotogalerii z akce…




O autorovi

Štítky: Pozorování , Dalekohled, MHV


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »