Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jaký byl víkend s dalekohledy pod hvězdami (a deštěm)?

Jaký byl víkend s dalekohledy pod hvězdami (a deštěm)?

Z akce MHV 2013. Autor: Pražská pobočka ČAS.
Z akce MHV 2013.
Autor: Pražská pobočka ČAS.
Nedávný květnový víkend 10. – 12. května 2013 se konalo třinácté dostaveníčko příznivců hvězdného nebe, pod zkratkou MHV, v astronomické hantýrce to znamená „Mezní hvězdná velikost“ pod záštitou Pražské pobočky ČAS. Místo akce bylo již tradiční – Zubří nedaleko Nového města na Moravě. Ve středu byl státní svátek, a tudíž se přímo vybízelo si akci prodloužit. A kdo ve středu přijel, chybu neudělal. Předpověď počasí na akci nebyla vůbec příznivá, tedy na hlavní část o víkendu. Osobně jsem tipoval, že se bude pozorovat jen na prodloužené části v noci ze středy na čtvrtek. Ve čtvrtek navečer se už přihnala oblačnost, ovšem než se setmělo, byla pryč. Hurá, pozorovalo se druhou noc!

Jak to na takové akci vypadalo? Od čtvrtka do pátku se přes den pozorovalo Slunce. Sluneční skvrny ve fotosféře přes sluneční filtry i okulárovou projekcí a sluneční erupce a další útvary speciálními dalekohledy v čáře H-alfa. Někteří si přes den v jasném počasí udělaly výlety po krásné okolní přírodě. Středeční a čtvrteční noci se pozorovalo. Mnozí si prošli dalekohledy dalších účastníků, zkoušeli se okuláry, různá udělátka, diskutovalo se...

Sešla se pěkná „sbírka“ dalekohledů a binokulárů – jak poznamenal jeden organizátor, na louce rekreačního střediska se sešla Petřínská Štefánikova hvězdárna. Tím myslel dalekohledy podobnými parametry: historický refraktor Lichtenknecker 150/2250 mm a Schmidt–Cassegrain Celestron 355/3910 mm. K vidění byla také dlouho očekávaná nová montáž SkyWatcher EQ-8. Mne zaujalo „vytuněné“ ovládání továrního Dobsonu, kdy bylo možné dalekohled kolečky ovládat v obou osách, což je na tento typ montáže raritní. Majitel si navíc udělal u okuláru nástěnku, takže odpadalo odbíhání k mapám ke stolku.

Ne se všemi dalekohledy se dalo koukat, protože některé byly uzpůsobeny jen na fotografování vesmírných objektů. Takové to stroje často sami automaticky snímají oblohu i několik hodin a fotiči si tak mohou, na rozdíl od vizualistů, dát během noci dvacet. První jasnou noc bylo neuvěřitelné vlhko, z dalekohledů stékala voda a někteří museli zarosenou optiku fénovat. Snad nikdo nevynechal pohled na planety Jupiter a Saturn a někteří našli již nevýraznou kometu PanSTARRS. Druhou noc to bylo s vlhkostí mnohem lepší, avšak už se projevovala únava z předešlé probdělé noci a tím i rychlejším úbytkem nočních pozorovatelů na louce.

Akce MHV se o víkendu z „mezní hvězdné velikosti“ proměnila na „mega hydro víkend“. Prostě víkend propršel. Přesto bylo co dělat. Už v pátek večer měl Martin Myslivec přednášku o výrobě své těžké montáže na dalekohledy, kterou sebou také přivezl. V sobotu proběhly další přednášky, např. výborná přednáška Prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. o neutrinech, pochopitelnou i pro laiky, nebo cestovatelská přednáška po slovenských hvězdárnách a jejich přístrojovém vybavení.

Ke zpestření víkendu patřil velký model železnice s parní lokomotivou, která skutečně vypouštěla „páru“ z komína i ventilů a vydávala naprosto věrné zvuky jak při jízdě, tak ve stanici. Parní souprava zaujala děti a samozřejmě tatínky. V místním rybníčku se proháněla dálkově ovládaná plachetnice. Ve stejném rybníčku plném čolků a velkých černých pijavic si někteří dopřáli jarní koupel. Ti méně otužilejší si pod stříškami chatek vyměňovali zkušenosti, zkoušeli okuláry, pozorovali binokuláry a malými dalekohledy, někteří pak pokračovali do nočních hodin v baru rekreačního střediska. V neděli před odjezdem bylo možné na burze zakoupit astronomickou techniku a literaturu. I když počasí na hlavní část akce nepřálo, byla letošní jarní MHV velmi příjemnou a přínosnou akcí.

Nezapomeňte si prohlédnout fotogalerii z akce…




O autorovi

Štítky: Pozorování , Dalekohled, MHV


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »