Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012 Autor: Akademie věd ČRRNDr. Jiří Grygar, CSc., vědecký pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., byl vyznamenán nově udělovanou Cenou předsedy Akademie věd ČR za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012 Autor: Akademie věd ČRNa návrh odborné poroty a doporučení Akademické rady AV ČR cenu slavnostně předal prof. Jiří Drahoš v předvečer Světového dne rozvoje informací, v úterý 23. října 2012 v sídle AV ČR v Praze. Toto ocenění se uděluje jedenkrát za rok maximálně třem výzkumným pracovníkům.
Jiří Grygar je autor či spoluautor více než stovky původních odborných prací v oboru fotometrie, spektroskopie a astročásticové fyziky, které byly citovány více než tisíckrát. Účinně se podílí i na organizaci vědecké práce v České republice, působil ve Vědecké radě AV ČR, ve vědeckých radách několika ústavů Akademie věd ČR, byl předsedou České astronomické společnosti či Učené společnosti ČR.
Dr. Jiří Grygar je neobyčejně úspěšný a aktivní ve vědeckopopularizační činnosti – přednáší, publikuje v novinách a časopisech a pravidelně vystupuje v rozhlase a televizi. Patří k nejvýznamnějším českým popularizátorům vědy v oblasti astronomie a astrofyziky. Je autorem mnoha populárně vědeckých knih, které byly veřejností mimořádně dobře přijaty a vyšly v desetitisícových či statisícových nákladech, např. Vesmír je náš svět (1973), Vesmír (spolu se Zdeňkem Horským a Pavlem Mayerem, 1979 a 1983) či Vesmírná zastavení (1990).
Knižní vydání seriálu "Okna vesmíru dokořán" Autor: Nakladatelství Naše vojsko - 1989Zcela nebývalé popularity dosáhl i 32dílný televizní seriál Okna vesmíru dokořán (1981 až 1992, 1998), u něhož byl Jiří Grygar autorem námětu, podílel se na scénáři a pořadem provázel. Okna vesmíru dokořán byla v roce 1990 převedena do podoby knihy, která vyšla ve statisícovém nákladu. V mnoha svých populárních publikacích i veřejných vystoupeních se Dr. Grygar zabývá též vztahem vědy a víry (Velký třesk a Bible, 1991 a 1997 či O vědě a víře, 2001).
Za svoji vědeckou a popularizační činnost získal Jiří Grygar řadu ocenění, např. Kalinga Prize od UNESCO, kterou obdržel v roce 1996 jako zatím jediný Čech. V roce 2011 ocenila Česká astronomická společnost J. Grygara Cenou Františka Nušla, v roce 2012 obdržel „Medaili Učené společnosti České republiky“ za zásluhy o rozvoj vědy.
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou.
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
19.1.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4