Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Již jubilejním 20. rokem se ve Vrchteplé pozorovaly Perseidy

Již jubilejním 20. rokem se ve Vrchteplé pozorovaly Perseidy

Mléčná dráha a Perseida nad Vrchteplou.
Autor: Petr Horálek

…i když tradice sahá dále – neuvěřitelných 30 roků letos uplynulo od první oficiální expedice „Perzeidy“ pořádané Astronomickým klubem Juraja Bardyho v Plevníku-Drienovom a Astronomickým kabinetom pri POS v Považskej Bystrici. Vědecky jedny z nejpřínosnějších expedic na Slovensku ve spolupráci s členy České astronomické společnosti by se již daly označit za legendu. Ostatně za vše mluví fakt, že jeden z ročníků – rok 2001 – byl společný s neméně legendárními expedicemi České astronomické společnosti, jíž se účastnila nezapomenutelná osobnost české astronomie – Vladimír Znojil. I nadále se však expedic ve Vrchteplé účastní mimořádné osobnosti české (a samozřejmě slovenské) astronomie, nositelé významných ocenění, kteří zde přednáší mladým astronomům nebo se přímo podílejí na vědeckých pozorováních. Z českých hostů můžeme zmínit Libora Lenžu, Jakuba Koukala nebo Jakuba Černého.

Už když se octnete před Obecním úřadem malé vísky Vrchteplá, několik desítek kilometrů vzdušnou čarou na západ od Považské Bystrice a Púchova (tedy relativně nedaleko českých hranic), obklopeni krásnou přírodou (nejednou využitou k natáčení slovenských i českých pohádek), překvapí vás na oficiální turistické tabuli informace, že mezi kulturní dění obce patří každoroční astronomické pozorování Perseid. Meteory tohoto letního roje se zde pozorují už dvacet roků a expedice ve Vrchteplé vždy patřily na svou úroveň mezi vědecky nejpřínosnější ve střední Evropě.

Astronomický kabinet pri POS v Považskej Bystrici pravidelne od roku 1987 pripravoval pozorovania pod nočnou oblohou, ktoré pre oblasť astronómie vyžadujú veľké množstvo odpozorovaných hodín. Našou snahou bolo pozorovací program a spôsoby pozorovaní prispôsobovať aktuálnym trendom, čoho výsledkom je množstvo napozorovaných dát. Odborný program vizuálneho skupinového pozorovania meteorov sme sa snažili realizovať v súlade s medzinárodným pozorovacím a spracovateľským programom IMO (International Meteor Organization), ktorý je veľmi výhodný a koordinuje prácu všetkých pozorovacích skupín. Za približne 30 rokov pozorovania meteorov máme z expedícií asi 24 000 záznamov meteorov. Najúrodnejším pozorovaním bolo pozorovanie meteorov Perzeíd v roku 2001, kedy sme odpozorovali viac ako 7 000 meteorov. Ďalšie roky mali klesajúcu tendenciu, čoho príčinou bolo nepriaznivé počasie.

Expedíciu v minulosti navštívili významní hostia z Českej republiky, na ktorých radi spomíname, a to Ing. Libor Lenža, RNDr. Miroslav Poláček, Mgr. Mirka Hromadová, pracovníci Hvezdárne vo Valašskom Meziříčí, doc. Vladimír Znojil, CSc., z Brna, Ivo Míček, zo Sekcie MPH ČAS, naďalej nás navštevujú Ing. Jakub Koukal, Mgr. Jakub Černý zo Sekcie Medziplanetární hmoty České Astronomické společnosti. Zo Slovenska medzi nás prišli aj astronómovia amatéri z Nitrianskej hvezdárne v Nitre a Vihorlatskej hvezdárne v Humennom. Medzi nás radi prídu Mgr. Karol Petrík z  Hvezdárne v Hlohovci, RNDr. Miroslav Znášik z Krajskej hvezdárne v Žiline.

Říká šťastný Ing. Marián Mičúch, který patří mezi kamenné účastníky expedice a poslední roky se jim věnuje jako spoluorganizátor. Dalším neopomenutelným pomocníkem je Mária Labudíková, se kterou oba připomínají i osobnost astronoma Mgr. Juraja Bardy:

Pozorovacej expedície sa pravidelne zúčastňoval aj Mgr. Juraj Bardy, významný slovenský astronóm amatér, ktorý zomrel 13. 11. 2011 vo veku 92 rokov. Bol spoluzakladateľom a dlhoročným čestným predsedom Astronomického kabinetu pri Považskom osvetovom stredisku v Považskej Bystrici a  s  jeho súhlasom nesie jeho meno  aj Astronomický klub v Plevníku-Drienovom.

Ani letos nebyla expedice o nic ochuzena, a to I přes částečnou nepřízeň počasí. Expedice se konala v termínu 5. – 14. srpna, a to opět na vrcholové louce 620 m n. m., pod obřím památníkem v obci Vrchteplá. O odbornou část programu se postaral Mgr. Pavol Habuda, aktivní člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu České astronomické společnosti. Mezi přednášejícími se objevil Jakub Kapuš, který je zakladatelem prezidentem mladé a úspěšné skupiny pro kosmické aktivity Slovenska. Ve spolupráci s ESA se jeho týmu po náročných ověřovacích testech podařilo úspěšně vypustit umělou družici skCUBE a na další projekty prý nebudeme dlouho čekat. Ing. Jakub Koukal, nositel ceny Zdeňka Kvíze (2002) za mimořádný světový přínos v oblasti meziplanetární hmoty a člen Společnosti pro MeziPlanetární hmotu ČAS účastníky zasvětil do nových metod pozorování meteorů zejména pomocí videotechniky. Rovněž zmínil svůj nový projekt – bolidovou síť v Brazílii, která už nyní slaví úspěch prvního nalezeného meteoritu. O své cestovatelské zážitky se rovněž přišel podělit Petr Horálek, cestovatel, astronom a fotograf. Ten nám připomněl vzácnost přírodně opravdu tmavé noční oblohy a též nás upozornil na blížící se vydání jeho nové knížky, cestopisu s názvem „Dobytí jižního hvězdnatého ráje“. Těšit se na ní můžete jak v českých tak slovenských knihkupectvích už 19. září.

Video: Pozrite sa s O2 do kosmu
(z počátků projektu Jakuba Kapuše,
který vedl k vypuštění sondy skCUBE
)

Neboť se za těch 30 roků už mnohé změnilo, byla i expedice na kopci zaměřena na více aktivit než jen na meteory. Mezi vedlejšími aktivitami pochopitelně našla své místo astrofotografie (sám Marián Mičúch je velmi talentovaný astro-fotograf; na několik nocí se tu ukázal i čím dál známější fotograf Ondrej Králik), někteří se věnovali vyhodnocování rádiových signálů družic, nejmladší se pak pod dozorem zkušených učili poznávat souhvězdí a orientovat se po obloze. Především ale panovala skvělá nálada, kterou jednoznačně umocnila pověstná slovenská družnost, krásné Slovenky a několik oblíbených slovenských moků.

Milí bratia, přejeme mnoho dalších úspěšných ročníků, je nám ctí, že jsme toho součástí a těšíme se na pokračování tradice ve spolupráci s Českou astronomickou společností!

Na závěr připojujeme oficiální poděkování od organizátorů těm, díky nimž by expedice zjista takovou tradici neměly:

Slová chvály patria najmä tým, ktorí sú expedícii Perzeidy naklonení a bez ktorých pomoci by sa nám ťažko realizovala. Vďaka nim aktívni mladí pozorovatelia nie sú hladní a smädní: medzi našich najstarších pomocníkov patrí ASTERA s.r.o., Trenčín; Václav&Ježo, a.s., Ilava.

Za pomoc ďakujeme aj Penam Slovakia a.s., Považská Bystrica, Beluša FOODS s.r.o. (Royal Brinkers Slovakia, s.r.o., Beluša); KORO s.r.o., Rimavská Sobota.

Nezabúdame ani na: NIKA s.r.o., Považská Bystrica; Agro Tami, a.s., Nitra (Friesland Slovensko, a.s., Žilina); Primex Gastro, s.r.o., Považská Bystrica; Podravka International, s.r.o., Zvolen a   Bratislava; Cremily, s.r.o., Pružina; Stexo, s.r.o., Ilava; CICMA s.r.o., Ilava, KAREX s.r.o., KARÁDY, Dubnica nad Váhom. Taktiež spomíname aj na Mestskú organizáciu Slovenského rybárskeho zväzu v Považskej Bystrici, ktorá nám s ochotou v našich začiatkoch zapožičiavala veľký vojenský stan. Zároveň sa chceme poďakovať aj Ladislavovi Ciprichovi z Plevníka-Drienového za jeho ochotu so zapožičiavaním kotla na prípravu stravy.

Poďakovanie patrí obci Vrchteplá a jej starostom Rudovi Vokelovi, Jozefovi Fučekovi, Ľubomírovi Novosadovi, Ladislavovi Kolekovi a všetkým občanom, ktorí nám od začiatku nezištne pomáhajú.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický klub Juraja Bardyho
[2] Púchovský eko-astro klub
[3] TV Považie (reportáž): Perseidy vo Vrchteplej
[4] Markíza (reportáž): V týchto dňoch padajú hviezdy
[5] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (seriál)
[6] Čtenářská fotogalerie Perseid 2016



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Perseidy 2016, Meteorický roj Perseid, Expedice Vrchteplá


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »