Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Konference o popularizaci astronomie (nejen) s Jiřím Grygarem
Ota Kéhar Vytisknout článek

Konference o popularizaci astronomie (nejen) s Jiřím Grygarem

Jiří Grygar přednáší
Autor: ČAS.

Ve dnech 23. až 25. října 2016 proběhne v prostorách hotelu Šumava, poblíž Kašperských Hor, konference Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2016, která navazuje svým zaměřením na astronomické vzdělávání na konferenci "Astronomické vzdelávanie na základných a stredných školách v 21. storočí", konanou v červnu 2013 v Ružomberku a na konference zabývající se vyučováním astronomii, které se konaly od šedesátých let 20. století. Připravovaná konference navazuje svým zaměřením na popularizaci astronomie rovněž na konference konané v polovině 20. století a těšit se můžete mimo jiné na Dr. Jiřího Grygara, prof. Petra Kulhánka nebo populárního slunečního fyzika doc. Michala Švandu. Uzávěrka přihlášek na konferenci je ve čtvrtek 22. září.

Komu je konference určena?

Konference je určena jednak pro odborníky, kteří se zabývají otázkami souvisejícími s teorií vzdělávání v astronomii, jednak pro učitele všech typů škol a doktorandy fakult připravujících učitele fyziky, ale i pro pracovníky hvězdáren a planetárií i pracovníky zabývající se popularizací astronomie a příbuzných oborů. Část jednání konference může probíhat v sekcích.

Co se dozvíte?

Mezi hlavní cíle konference patří zmapování současného stavu výuky a popularizace astronomie, hledání cest ke zkvalitnění výuky i popularizace a identifikace postupů, které mohou vést ke zvýšení kvality astronomického vzdělávání na základních a středních školách včetně otázky věnované popularizaci astronomie. Na konferenci bude věnován prostor panelovým diskuzím na témata: astronomické vzdělávání a popularizace astronomie. Výstupem z konference bude nejenom sborník příspěvků a jejich mediální záznam, ale i usnesení schválené účastníky konference.

Doprovodný program konference v podobě pozorování červnové noční oblohy. Autor: Pavol Rapavý.
Doprovodný program konference v podobě pozorování červnové noční oblohy.
Autor: Pavol Rapavý.

Významní hosté

Účast na konferenci přislíbil významný český popularizátor astronomie Jiří Grygar. Na jeho vystoupení se můžete těšit hned po nedělním odpoledním zahájení konference. Další zvanou přednášku přednese v pondělí odpoledne teoretický fyzik a taktéž popularizátor astronomie Petr Kulhánek. Astronomií ve sci-fi se bude ve třetí zvané přednášce zabývat v úterním dopoledni Michal Švanda.

Online Registrace do 22. září!

Pokud si nechcete konferenci nechat ujít - ať už kvůli významným hostům nebo pro její zaměření, zaregistrujte se. Jak? Na konferenci se můžete přihlásit elektronicky do prvního podzimního dne, tedy 22. 9. 2016, vyplněním online přihlášky na stránce konference.

Kontaty a další informace

PhDr. Ing. Ota Kéhar, Ph.D.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Email: kehar@kmt.zcu.cz
Stránka akce: kof.zcu.cz/ak/astro/2016

Konference je akreditována MŠMT ČR v rámci systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2016
[2] Fakulta pedagogická ZČU v Plzni

Převzato: Západočeská pobočka České astronomické společnosti



O autorovi

Ota Kéhar

Ota Kéhar

Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.

Štítky: Petr Kulhánek, Michal Švanda, Konference, Astronomická konference, Jiří Grygar


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »