< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Legendární Žeň objevů v Brně
Zuzana Kuljovská Vytisknout článek

Legendární Žeň objevů v Brně

RNDr. Jiří Grygar, CSc. Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin.
RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin.
V měsíci březnu 2013 budou rozmanité přednášky na brněnské hvězdárně zabíhat zejména k výzkumným technologiím a projektům. Mimo přednášky o přesném čase a výzkumu ionosféry se ovšem můžete těšit na legendární Žeň objevů astrofyzika Jiřího Grygara...

Březnový cyklus přednášek probíhá každé úterý od 18 hodin (vyjma Žní objevů - viz níže). Přednášky se konají buď ve velkém planetáriu nebo v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V lednu se můžete těšit na tyto přednášky:

5. března 2013

Ing. Alexander Kuna, Ph.D.
Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR v Praze

Přesný čas a frekvence ve vědě a technice
Jednotka času - sekunda - je ze všech fyzikálních jednotek nejpřesněji měřena. Jak se vlastně vytváří přesný čas? Co jsou časové stupnice a jakým způsobem je lze porovnávat na malou i velkou vzdálenost. Jakou roli hraje čas v satelitní navigaci? Na tyto a další otázky odpoví Ing. Alexander Kuna, Ph.D. z Laboratoře Státního etalonu času a frekvence...


12. března 2013

doc. Mgr. Vít Kudrle, Ph.D.
Přírodovědecká fakulta MU, Ústav fyzikální elektroniky

HAARP - nebeská harfa nebo pekelná harpuna?
HAARP (High Frequency Active Auroral Research Program) je kontroverzní americký vojenský výzkumný program zaměřený na ionosféru. Přednáška nastíní význam ionosférické vrstvy kolem Země i principy jejího zkoumání pomocí elektromagnetických vln. Pokusíme se proniknout spletencem krycích oficiálních prohlášení i konspiračních teorií. Naznačíme možnosti civilního i vojenského využití řízeného ovlivňování ionosféry. A na závěr i nějaké nápady pro amatérské harfeníky či harpunáře.


26. března 2013

RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Fyzikální ústav AV ČR v Praze

Žeň objevů 2012
Tradiční a stále výjimečné ohlédnutí za nejzajímavějšími událostmi astronomie a kosmonautiky, které se odehrály v uplynulém roce. Přednáška se mimořádně uskuteční ve dvou termínech od 17.00 a 20.00 hodin.


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi

Zuzana Kuljovská

Pracovnice Hvězdárny a planetária Brno.

Další články autora (16)

Štítky: Přednáška , Hvězdárna a planetárium Brno

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »