Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku
IYA 2009 Vytisknout článek

Mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku

Konference - Keplerův odkaz v kosmickém věku
Konference - Keplerův odkaz v kosmickém věku
Tisková zpráva Národního technického muzea

Čtěte také článek o konferenci na astro.cz.

Národní technické muzeum je pořadatelem mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku (400 let od vydání Keplerova díla Astronomia Nova). Konference je českým příspěvkem do projektu Mezinárodního roku astronomie 2009, který byl podpořen organizací UNESCO v roce 2006 a Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 2007. Mezinárodní rok astronomie byl vyhlášen při příležitosti 400. výročí prvního astronomického pozorování pomocí dalekohledu, které uskutečnil Galileo Galilei. Jedná se o celosvětovou připomínku astronomie a jejího přispění k rozvoji společnosti a kultury, se silným důrazem na vzdělávání a zapojení veřejnosti. Mezinárodní rok astronomie na celosvětové úrovni koordinuje Mezinárodní astronomická unie.

Spolupořadateli konference jsou Univerzita Karlova v Praze, České vysoké učení technické, Akademie věd ČR, Rada vědeckých společností ČR, Astronomický ústav AV ČR, Fyzikální ústav AV ČR, Filozofický ústav AV ČR, Matematicko-fyzikální fakulta UK, Astronomický ústav UK, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky MU v Brně, Česká astronomická společnost, Společnost pro dějiny věd a techniky ČR, Štefánikova hvězdárna v Praze, Hvězdárna v Úpici a Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích.

Konference se bude konat od 24. do 27. srpna 2009 v nově zrekonstruovaných prostorách Národního technického muzea. Navazuje na Mezinárodní astronomický kongres, který se konal ve dnech 3.-14. srpna 2009 v brazilském Rio de Janeiru. Připomenutí Keplerova odkazu v Praze má své opodstatnění. Právě ve středoevropské metropoli Kepler pracoval na své stěžejní knize Astronomia Nova, a to v letech 1600-1609. Publikace obsahovala odvození a formulaci prvních dvou zákonů o pohybu těles ve Sluneční soustavě. O deset let později pak vyšla v Linci jeho práce Harmonices mundi, ve které je publikován třetí zákon. Zveřejněné Keplerovy závěry dovršily koperníkovský převrat v astronomii, zpřesnily základy astronomie a staly se východiskem nové etapy vývoje lidského poznání zasahujícího do celé řady vědních disciplin i do celkové změny filozofického vidění světa. Jím popsané zákonitosti tvoří základní zdroje nejen moderní astronomie, ale byly i impulsem rozvoje mechaniky a jejího matematického zvládání.

Slavnostní zahájení konference proběhne v pondělí 24. srpna v 11 hodin. Bude zde představena emise výroční známky, která připomíná 400. výročí publikování díla J. Keplera Astronomia Nova. Na známce je zobrazen Keplerův portrét se schematickým výkladem jeho prvního a druhého zákona o eliptické dráze a rychlosti pohybu planet kolem Slunce. Známka je doplněna logem EUROPA a texty Johannes Kepler - Astronomia nova 1609 - Mezinárodní rok astronomie 2009.

V rámci konference vystoupí téměř tři desítky světových odborníků se svými příspěvky, které odrážejí nejnovější poznatky o vědeckých, kulturních a společenských podmínkách vzniku Keplerových zákonů a o vlivu této etapy na vývoj vědy a další rozvoj vědeckého a filozofického myšlení. Mimo jiné zde například budou přednášet Terry Mahoney (Instituto de Astrofisica de Canarias), A. E. L. Davis (Imperial College of London), Gerhard Betsch (University of Tuebingen), Suzanne Débarbat (Observatoire de Paris), Sigurd Tønnessen (University of Tromsø), J. V. Field (University of London), Hiroshi Ozaki (Tokai University, Japan) a další.

Přednášky jsou přístupné veřejnosti do vyčerpání kapacity přednáškového sálu.

Program konference:

24. srpna
09:00-11:00 Registrace účastníků
11:00-12:15 Slavnostní zahájení v Národním technickém muzeu, inaugurace známky Europa-Kepler
12:30-13:30 Tisková konference
14:00-18:30 1. blok konference
19:30-22:00 Slavnostní večer v Národním technickém muzeu, prezentace významných exponátů ze sbírek oddělení astronomie, představení CD Astronomia Nova

25. srpna
08:30-13:00 2. blok konference
14:00-17:30 3. blok konference, exkurze do Benátek nad Jizerou
20:00-21:00 Slavnostní otevření Keplerova muzea v Praze

26. srpna
08:30-13:00 4. blok konference
14:00-18:00 5. blok konference
19:00 Slavnostní večeře na lodi na Vltavě

27. srpna
6:00-21:00 Exkurze do Lince, alternativně procházka Praha astronomická

Organizační výbor

RNDr. Jiří Grygar, CSc. - předseda organizačního výboru, Fyzikální ústav AV ČR, Praha
RNDr. František Blahák, CSc., Hvězdárna v Úpici
Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc., Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Dr. Alena Hadravová, CSc., Kabinet dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV, Praha
PhDr. Miloš Hořejš, vedoucí odboru vědy a výzkumu, Národní technické muzeum
RNDr. Jan Janík, Ph.D., Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Masarykova univerzita, Brno
PhDr. Daniel Kamas, odbor prezentace a práce s veřejností, Národní technické muzeum
Mgr. Horymír Kubíček, generální ředitel Národního technického muzea
RNDr. Ivana Lorencová, vedoucí oddělení dějin vědy a techniky, Národní technické muzeum
Mgr. Pavel Najser, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
Ing. Zdeněk Rasl, náměstek GŘ pro sbírkotvornou činnost
Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Mgr. Eva Šmídová, České vysoké učení technické, Praha
Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc., Astronomický ústav UK, Praha
Ing. Antonín Švejda, vedoucí oddělení exaktních věd a geodézie, Národní technické muzeum
Ing. Jana Tichá, Hvězdárna a planetárium, České Budějovice s pobočkou na Kleti

Mezinárodní vědecká rada
Dr. Volker Bialas - předseda rady, Kepler Kommission, Mnichov, Německo
Dr. Gerhard Betsch, Mathematisches Institut, Tübingen, Německo
Dr. Suzanne Debarbat, Observatoire de Paris, Paříž, Francie
Dr. J. V. Field, School of History of Art, Film and Visual Media, Birkbeck, University of London, Velká Británie
RNDr. Jaroslav Folta, CSc., Praha, Česká republika
Prof. Eberhard Knobloch, European Society for the History of Science (ESHS), Berlín, Německo
Dr. David Koch, Kepler Mission, NASA Ames Research Center, Kalifornie, USA
Prof. Dr. Franz Pichler, Johannes Kepler University, Linec, Rakousko
Prof. Song Sang-yong, Korean Academy of Science and Technology, Bundang, Jižní Korea

Kontakt: kepler@ntm.cz

Více informací na www.ntm.cz/kepler2009

Tisková konference:
U příležitosti konání mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku vás zveme na tiskovou konferenci, která se uskuteční dne 24. srpna 2009 ve 12,30 v Národním technickém muzeu.

Tiskové konference se zúčastní:

  • Mgr. Horymír Kubíček, generální ředitel Národního technického muzea
  • RNDr. Jiří Grygar, CSc., předseda organizačního výboru konference a předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie
  • Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc., člen organizačního výboru konference

Prosíme o potvrzení vaší účasti do 21. srpna 2009 na e-mail: alice.triskova@ntm.cz nebo na telefonní číslo 777 710 834.




O autorovi



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »