Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mezinárodní kosmická stanice, mnoho světů a věčný život v Brně

Mezinárodní kosmická stanice, mnoho světů a věčný život v Brně

Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASA
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Autor: NASA
I na listopad 2013 si pro vás brněnská hvězdárna připravila skutečně zajímavé přednášky. Podíváme se na kosmologickou otázku mnoha vesmírů, klimatické změny na Zemi a navštívíme Mezinárodní kosmickou stanici a trošku se zasníme o věčném životě.

Listopadový cyklus přednášek probíhá každý čtvrtek od 18 hodin. Přednášky se konají v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V květnu se můžete těšit na tyto přednášky:

7. listopadu 2013

RNDr. Jan Pretel, CSc.
Český hydrometeorologický ústav v Praze, Oddělení klimatické změny

Klima jako na houpačce aneb Klimatická změna – fikce nebo skutečnost?
Počasí je v posledních letech poněkud více proměnlivé, než tomu bylo v minulosti. Vedra rychle střídá chlad, po povodních a záplavách přijde hned sucho, časté bouřky a vichřice... Jsou již patrné nějaké významné trendy? Jde o projevy klimatické změny, o které se stále častěji hovoří a která má řadu příznivců, ale i odpůrců? Co můžeme v budoucnu očekávat a může za to všechno člověk?


14. listopadu 2013

doc. RNDr. Jiří Langer, CSc.
Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze, Ústav teoretické fyziky

Kolik je na světě světů?
Vesmír či universum se chápával jako souhrn všeho, co existuje. Kosmologie dvacátého století vytvořila scénář podivuhodně dobře popisující vývoj pozorovaného vesmíru. Dnes, především v důsledku představy inflační fáze ve vývoji vesmíru a kvantové teorie superstrun, se však pozorovatelný vesmír často pokládá jen za jeden z členů obrovské rodiny označované jako multiverzum.


21. listopadu 2013

Vít Straka
Člen astronautické sekce ČAS, student Filosofické fakulty MU

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) – čím dál otevřenější brána do vesmíru
Máte rádi příběhy o vesmírných cestách a neohrožených astronautech? Ať už "hltáte" sci-fi žánr či skutečné vesmírné výpravy, zosobnění Vašich snů není vůbec daleko! Již 15 let totiž krouží kolem Země ohromná vesmírná základna a šest lidí na její palubě šestnáctkrát denně proletí nad našimi hlavami! Co přesně se na stanici děje? Jak vypadá takový běžný den na její palubě? Jaké výhody přináší prostému lidu planety Země? A poletí lidé třeba jednou i na Mars?


28. listopadu 2013

prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.
Lékařská fakulta MU Bohunice, Biologický ústav

Co kdybyste mohli žít věčně?
Kmenové buňky jsou extrémně zajímavým objektem vědy a velkou nadějí pro medicínu. Od roku 2007 padly za objevy z oblasti kmenových buněk dvě Nobelovy ceny, z nichž ta druhá z loňského roku je jednou z nejrychleji udělených cen v historii. O kmenových buňkách se mluví jako o zázračném léku na slepotu, rakovinu, stařecké demence, úrazy páteře, srdeční selhání, cukrovku a mnoho dalších onemocnění. Také prý mohou prodloužit život. Je to pravda? Tvrdí to také vědci nebo je to pouhá novinářská fikce?


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »