Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mezinárodní kosmická stanice, mnoho světů a věčný život v Brně

Mezinárodní kosmická stanice, mnoho světů a věčný život v Brně

Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASA
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Autor: NASA
I na listopad 2013 si pro vás brněnská hvězdárna připravila skutečně zajímavé přednášky. Podíváme se na kosmologickou otázku mnoha vesmírů, klimatické změny na Zemi a navštívíme Mezinárodní kosmickou stanici a trošku se zasníme o věčném životě.

Listopadový cyklus přednášek probíhá každý čtvrtek od 18 hodin. Přednášky se konají v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V květnu se můžete těšit na tyto přednášky:

7. listopadu 2013

RNDr. Jan Pretel, CSc.
Český hydrometeorologický ústav v Praze, Oddělení klimatické změny

Klima jako na houpačce aneb Klimatická změna – fikce nebo skutečnost?
Počasí je v posledních letech poněkud více proměnlivé, než tomu bylo v minulosti. Vedra rychle střídá chlad, po povodních a záplavách přijde hned sucho, časté bouřky a vichřice... Jsou již patrné nějaké významné trendy? Jde o projevy klimatické změny, o které se stále častěji hovoří a která má řadu příznivců, ale i odpůrců? Co můžeme v budoucnu očekávat a může za to všechno člověk?


14. listopadu 2013

doc. RNDr. Jiří Langer, CSc.
Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze, Ústav teoretické fyziky

Kolik je na světě světů?
Vesmír či universum se chápával jako souhrn všeho, co existuje. Kosmologie dvacátého století vytvořila scénář podivuhodně dobře popisující vývoj pozorovaného vesmíru. Dnes, především v důsledku představy inflační fáze ve vývoji vesmíru a kvantové teorie superstrun, se však pozorovatelný vesmír často pokládá jen za jeden z členů obrovské rodiny označované jako multiverzum.


21. listopadu 2013

Vít Straka
Člen astronautické sekce ČAS, student Filosofické fakulty MU

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) – čím dál otevřenější brána do vesmíru
Máte rádi příběhy o vesmírných cestách a neohrožených astronautech? Ať už "hltáte" sci-fi žánr či skutečné vesmírné výpravy, zosobnění Vašich snů není vůbec daleko! Již 15 let totiž krouží kolem Země ohromná vesmírná základna a šest lidí na její palubě šestnáctkrát denně proletí nad našimi hlavami! Co přesně se na stanici děje? Jak vypadá takový běžný den na její palubě? Jaké výhody přináší prostému lidu planety Země? A poletí lidé třeba jednou i na Mars?


28. listopadu 2013

prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.
Lékařská fakulta MU Bohunice, Biologický ústav

Co kdybyste mohli žít věčně?
Kmenové buňky jsou extrémně zajímavým objektem vědy a velkou nadějí pro medicínu. Od roku 2007 padly za objevy z oblasti kmenových buněk dvě Nobelovy ceny, z nichž ta druhá z loňského roku je jednou z nejrychleji udělených cen v historii. O kmenových buňkách se mluví jako o zázračném léku na slepotu, rakovinu, stařecké demence, úrazy páteře, srdeční selhání, cukrovku a mnoho dalších onemocnění. Také prý mohou prodloužit život. Je to pravda? Tvrdí to také vědci nebo je to pouhá novinářská fikce?


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »