Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mezinárodní kosmická stanice, mnoho světů a věčný život v Brně

Mezinárodní kosmická stanice, mnoho světů a věčný život v Brně

Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASA
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Autor: NASA
I na listopad 2013 si pro vás brněnská hvězdárna připravila skutečně zajímavé přednášky. Podíváme se na kosmologickou otázku mnoha vesmírů, klimatické změny na Zemi a navštívíme Mezinárodní kosmickou stanici a trošku se zasníme o věčném životě.

Listopadový cyklus přednášek probíhá každý čtvrtek od 18 hodin. Přednášky se konají v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V květnu se můžete těšit na tyto přednášky:

7. listopadu 2013

RNDr. Jan Pretel, CSc.
Český hydrometeorologický ústav v Praze, Oddělení klimatické změny

Klima jako na houpačce aneb Klimatická změna – fikce nebo skutečnost?
Počasí je v posledních letech poněkud více proměnlivé, než tomu bylo v minulosti. Vedra rychle střídá chlad, po povodních a záplavách přijde hned sucho, časté bouřky a vichřice... Jsou již patrné nějaké významné trendy? Jde o projevy klimatické změny, o které se stále častěji hovoří a která má řadu příznivců, ale i odpůrců? Co můžeme v budoucnu očekávat a může za to všechno člověk?


14. listopadu 2013

doc. RNDr. Jiří Langer, CSc.
Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze, Ústav teoretické fyziky

Kolik je na světě světů?
Vesmír či universum se chápával jako souhrn všeho, co existuje. Kosmologie dvacátého století vytvořila scénář podivuhodně dobře popisující vývoj pozorovaného vesmíru. Dnes, především v důsledku představy inflační fáze ve vývoji vesmíru a kvantové teorie superstrun, se však pozorovatelný vesmír často pokládá jen za jeden z členů obrovské rodiny označované jako multiverzum.


21. listopadu 2013

Vít Straka
Člen astronautické sekce ČAS, student Filosofické fakulty MU

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) – čím dál otevřenější brána do vesmíru
Máte rádi příběhy o vesmírných cestách a neohrožených astronautech? Ať už "hltáte" sci-fi žánr či skutečné vesmírné výpravy, zosobnění Vašich snů není vůbec daleko! Již 15 let totiž krouží kolem Země ohromná vesmírná základna a šest lidí na její palubě šestnáctkrát denně proletí nad našimi hlavami! Co přesně se na stanici děje? Jak vypadá takový běžný den na její palubě? Jaké výhody přináší prostému lidu planety Země? A poletí lidé třeba jednou i na Mars?


28. listopadu 2013

prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.
Lékařská fakulta MU Bohunice, Biologický ústav

Co kdybyste mohli žít věčně?
Kmenové buňky jsou extrémně zajímavým objektem vědy a velkou nadějí pro medicínu. Od roku 2007 padly za objevy z oblasti kmenových buněk dvě Nobelovy ceny, z nichž ta druhá z loňského roku je jednou z nejrychleji udělených cen v historii. O kmenových buňkách se mluví jako o zázračném léku na slepotu, rakovinu, stařecké demence, úrazy páteře, srdeční selhání, cukrovku a mnoho dalších onemocnění. Také prý mohou prodloužit život. Je to pravda? Tvrdí to také vědci nebo je to pouhá novinářská fikce?


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »