Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mezinárodní kosmická stanice, mnoho světů a věčný život v Brně

Mezinárodní kosmická stanice, mnoho světů a věčný život v Brně

Mezinárodní kosmická stanice ISS Autor: NASA
Mezinárodní kosmická stanice ISS
Autor: NASA
I na listopad 2013 si pro vás brněnská hvězdárna připravila skutečně zajímavé přednášky. Podíváme se na kosmologickou otázku mnoha vesmírů, klimatické změny na Zemi a navštívíme Mezinárodní kosmickou stanici a trošku se zasníme o věčném životě.

Listopadový cyklus přednášek probíhá každý čtvrtek od 18 hodin. Přednášky se konají v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V květnu se můžete těšit na tyto přednášky:

7. listopadu 2013

RNDr. Jan Pretel, CSc.
Český hydrometeorologický ústav v Praze, Oddělení klimatické změny

Klima jako na houpačce aneb Klimatická změna – fikce nebo skutečnost?
Počasí je v posledních letech poněkud více proměnlivé, než tomu bylo v minulosti. Vedra rychle střídá chlad, po povodních a záplavách přijde hned sucho, časté bouřky a vichřice... Jsou již patrné nějaké významné trendy? Jde o projevy klimatické změny, o které se stále častěji hovoří a která má řadu příznivců, ale i odpůrců? Co můžeme v budoucnu očekávat a může za to všechno člověk?


14. listopadu 2013

doc. RNDr. Jiří Langer, CSc.
Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze, Ústav teoretické fyziky

Kolik je na světě světů?
Vesmír či universum se chápával jako souhrn všeho, co existuje. Kosmologie dvacátého století vytvořila scénář podivuhodně dobře popisující vývoj pozorovaného vesmíru. Dnes, především v důsledku představy inflační fáze ve vývoji vesmíru a kvantové teorie superstrun, se však pozorovatelný vesmír často pokládá jen za jeden z členů obrovské rodiny označované jako multiverzum.


21. listopadu 2013

Vít Straka
Člen astronautické sekce ČAS, student Filosofické fakulty MU

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) – čím dál otevřenější brána do vesmíru
Máte rádi příběhy o vesmírných cestách a neohrožených astronautech? Ať už "hltáte" sci-fi žánr či skutečné vesmírné výpravy, zosobnění Vašich snů není vůbec daleko! Již 15 let totiž krouží kolem Země ohromná vesmírná základna a šest lidí na její palubě šestnáctkrát denně proletí nad našimi hlavami! Co přesně se na stanici děje? Jak vypadá takový běžný den na její palubě? Jaké výhody přináší prostému lidu planety Země? A poletí lidé třeba jednou i na Mars?


28. listopadu 2013

prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.
Lékařská fakulta MU Bohunice, Biologický ústav

Co kdybyste mohli žít věčně?
Kmenové buňky jsou extrémně zajímavým objektem vědy a velkou nadějí pro medicínu. Od roku 2007 padly za objevy z oblasti kmenových buněk dvě Nobelovy ceny, z nichž ta druhá z loňského roku je jednou z nejrychleji udělených cen v historii. O kmenových buňkách se mluví jako o zázračném léku na slepotu, rakovinu, stařecké demence, úrazy páteře, srdeční selhání, cukrovku a mnoho dalších onemocnění. Také prý mohou prodloužit život. Je to pravda? Tvrdí to také vědci nebo je to pouhá novinářská fikce?


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »