Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na observatoři v Ondřejově proběhla Evropská noc vědců

Na observatoři v Ondřejově proběhla Evropská noc vědců

Astronomický ústav Ondřejov
Astronomický ústav Ondřejov
Od roku 2005 se Astronomický ústav AV ČR účastní Evropské noci vědců, kterou pořádá Evropská komise. Pravidelně v posledním zářijovém pátku otevíráme jednotlivá vědecká pracoviště při jejich provozu. Návštěvníci se tak mohou podívat "pod pokličku" práce astronomů na ondřejovské observatoři. Letos hvězdárnou prošlo na 1000 návštěvníků.

Počasí jako by snad znalo naši otevírací dobu a krátce před začátkem programu v 15 hodin se vyjasnilo a krátce před ukončením programu ve 23:45 se zatáhlo. Program byl nejen zdarma, ale také bylo možné vyhrát malý hvězdářský dalekohled. Můžete se podívat na situační fotografie z losování. Užili jsme si při těch chvílích hodně legrace, ale také radosti z výher i radosti z toho, že atmosféra byla přející a nikdo se nezlobil, že zrovna on nevyhrál. Byly vylosovány celkem čtyři malé dalekohledy a 3 poukazy na jízdu parním vlakem od Českých drah.

Noc vědců 2012 v Ondřejově Autor: Astronomický ústav AV ČR
Noc vědců 2012 v Ondřejově
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Prohlídky s výkladem probíhaly na sluneční patrole, u slunečního horizontálního spektrografu HSFA 2, u slunečního radioteleskopu o průměru 10 metrů, na pracovišti skupiny astrofyziky vysokých energií s dalekohledem D 50, u dalekohledu pro pozorování planetek o průměru 65 cm a samozřejmě u největšího dalekohledu v ČR - Perkova dalekohledu s průměrem zrcadlového objektivu 2 metry. Připomněli jsme si 50. výročí založení Evropské jižní observatoře právě vydaným pexesem nazvaným "PexESO". Témata přednášek "35 roků letu sond Voyager do hlubin vesmíru aneb Hledání konce Sluneční soustavy a pozdrav mimozemských civilizacím" a "Mayský kalendář a konec světa 21. 12. 2012" zcela zaplnila přednáškovou místnost a do příště máme za úkol vymyslet větší prostory.

Noc vědců 2012 v Ondřejově. Jeden z výherců dalekohledu. Autor: Astronomický ústav AV ČR
Noc vědců 2012 v Ondřejově. Jeden z výherců dalekohledu.
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Večerní pozorování oblohy dalekohledem se konalo v historické Západní kopuli u jediného dalekohledu na observatoři, kterým se dá podívat okem. Ty ostatní jsou již typické vědecké přístroje s detektory světla, jako jsou CCD kamery nebo spektrografy. Do Západní kopule by se ale stovky lidí nevešly, a tak na historické "centrální plošině" Fričovy hvězdárny se návštěvníci střídali u dalších osmi přenosných dalekohledů. A stále u nich bylo plno. Pomáhal zde také astronomický kroužek Astronomického ústavu AV ČR.

Observatoř navštívil i Krtek astronaut, který letěl s Andrewem Feustelem na palubě raketoplánu Endeavour a děti musely hádat, který že to z těch osmi Krtků je. Většinou je předběhly maminky, které rychle posoudily, který ten Krtek je nejohmatanější. Zkrátka, asi ho Americké centrum, kde Krtek bydlí, bude muset dát do čistírny.

Nestihli jste se k nám přijet podívat? Podívejte se do fotogalerie. Ale raději si zapište do kalendáře: poslední pátek v září 2013 na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Hvězdárna Ondřejov, Noc vědců


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »