Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Najde se v Brně nová Země?

Najde se v Brně nová Země?

Umělecká představa exoplanety HD 40307 Autor: Planetary Habitability Laboratory
Umělecká představa exoplanety HD 40307
Autor: Planetary Habitability Laboratory
Na leden roku 2013 láká brněnská hvězdárna k přednáškám o vzácných exoplanetách, hledání léčby proti rakovině nebo mimořádných nebeských úkazech. Na první přednášku se můžete těšit již 15. ledna.

Lednový cyklus přednášek probíhá každé úterý od 18 hodin. Přednášky se konají buď ve velkém planetáriu nebo v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V lednu se můžete těšit na tyto přednášky:

15. ledna 2013

RNDr. Pavel Koten, Ph.D.
Astronomický ústav Akademie věd České republiky

Hledání nové Země
První planety obíhající jinou hvězdu než je naše Slunce - exoplanety - byly objeveny v roce 1995. Jejich počet od té doby rychle roste a zanedlouho překročí číslo tisíc. Stále pokročilejší metody hledání exoplanet nás přibližují okamžiku, kdy budeme schopni pozorovat planety podobné naší Zemi.


22. ledna 2013

prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc.
Mikrobiologický ústav v Praze

Moderní metody v léčbě rakoviny
Imunitní systém hraje jak při vzniku, tak i při vývoji nádorů rozhodující roli. Proto je imunoterapie jednou z moderních možností jejich léčby. Pod tímto pojmem se ale skrývá velká skupina látek, z nichž některé jsou již terapeuticky dostupné, jiné jsou v klinickém testování a ještě další teprve ve výzkumných laboratořích. Mezi ně patří i tzv. směrovaná léčiva, tj. látky s omezenými nežádoucími účinky, zvýšenou protinádorovou účinností a se schopností aktivace imunitního systému.


29. ledna 2013

Bc. Petr Horálek
Hvězdárna v Úpici

Sedm perel astronomie
Mimořádné nebeské úkazy jsou pro laika tím nejvděčnějším pojítkem s astronomií. Přesto právě tyto jevy mohou mnohdy poskytnout víc než jen potěchu pro oči. Kterých sedm perel by měl zažít pozemšťan před svou smrtí? Jak pozorovat (a nepřijít) o nebeské úkazy století? Proč se vyplatí cestovat přes půlku světa kvůli prchlivému okamžiku při pohledu do nebe? A hlavně – jaké vzácné úkazy nás teprve čekají?


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Přednáška 


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »