Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Návrhy na Cenu Františka Nušla 2021

Návrhy na Cenu Františka Nušla 2021

Cena Františka Nušla.
Autor: ČAS.

Cena Františka Nušla je nejvýznamnějším ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Cena je určena významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla 2021 je možné dle statutu Ceny podávat do konce března. Těšíme se na vaše nominace!

Cena Františka Nušla byla Českou astronomickou společností udělována v letech 1938 až 1949. K symbolickému obnovení novodobého předávání Ceny došlo až po padesátileté přestávce (v roce 1999). Cena připomíná památku Prof. Františka Nušla (*3. 12. 1867; +17. 9. 1951), ředitele Státní hvězdárny ČSR a dlouholetého předsedy České astronomické společnosti.

Podrobnosti o Nušlově ceně naleznete na samostatné stránce.

NÁVRHY NA NUŠLOVU CENU PRO ROK 2021

Každý návrh na udělení Ceny musí obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • seznam původních vědeckých prací (případně citací) navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat přímo na emailovou adresu správce ceny: podaril@astro.cz (Miloš Podařil).

Lze využít i poštovní adresy: Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov.

Návrhy lze podávat do 31. března 2021 (včetně). Na pozdější návrhy nebude brán zřetel.

DOSAVADNÍ LAUREÁTI CENY FRANTIŠKA NUŠLA

2020: doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc.
2019: prof. RNDr. Zdeňěk Stuchlík, CSc.
2018: doc. RNDr. Martin Šolc, CSc
2017: prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c.
2016: prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
2015: prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc.
2014: prof. RNDr. Petr Heinzel, CSc.
2013: doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc. 
2012: Ing. Antonín Rükl 
2011: RNDr. Jiří Grygar, CSc. 
2010: RNDr. Luboš Kohoutek, CSc. 
2009: RNDr. Pavel Mayer, DrSc. 
2008: prof. RNDr. Ivan Hubený, CSc. 
2007: Ing. Jan Vondrák, DrSc. 
2006: RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. 
2005: RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. 
2004: RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. 
2003: doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. 
2002: doc. RNDr. Zdeněk Švestka, DrSc. 
2001: RNDr. Ladislav Křivský, CSc. 
2000: prof. RNDr. Miroslav J. Plavec, DrSc. 
1999: doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., dr.h.c

Ceny udělené do roku 1952:

1952: Alois Peřina 
1949: Luisa Landová - Štychová 
1948: Karel Novák 
1947: Ing. Vilém Gajdušek 
1946: Ludmila Pajdušáková 
1945: Bedřich Čurda - Lipovský 
1944: Ing. Viktor Rolčík 
1943: Karel Anděl 
1942: Jindřich Zeman 
1941: Josef Klepešta 
1940: RNDr. Vladimír Guth, JUC. Jan Kvíčala, Ing. Jaroslav Štěpánek a Alois Vrátník 
1939: Antonín Bečvář 
1938: Ing. Karel Čacký

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cena Františka Nušla
[2] František Nušl v Síni slávy ČAS



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Od roku 2010 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.

Štítky: Nušlova cena


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »