Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Návrhy na Kopalovu přednášku pro rok 2015

Návrhy na Kopalovu přednášku pro rok 2015

Portrét Zdeňka Kopala (1914-1993).
Autor: Česká astronomická společnost

K uctění památky význačného českého astronoma 20. století prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DrSc. (*Litomyšl, 4. 4. 1914; † Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku, která je oceněním českého astronoma či astronomky za významné vědecké výsledky dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Právě nyní můžete zasílat své návhry, kdo bude nositelem této ceny za rok 2015.

Výkonný výbor České astronomické společnosti pro rok 2015 stanovil uzávěrku zasílání návrhů na udělení Kopalovy přednášky na 30. červen 2015 (včetně). V souladu se Statutem se proto obracíme na složky a členy České astronomické společnosti s výzvou o předložení návrhů kandidátů na udělení tohoto ocenění.

Každý návrh na udělení Kopalovy přednášky musí obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • seznam původních vědeckých prací (případně citací) navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat na emailovou adresu správce ceny: podaril@jiast.cz (Miloš Podařil).

Lze využít i poštovní adresy: 
Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov.

Dosavadní laureáti:

  • 2014: RNDr. Jiří Borovička, CSc. (Astronomický ústav Akademie věd ČR): Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při studiu meziplanetární hmoty.
  • 2013: RNDr. David Nesvorný, Ph.D. (Planetary Science Directorate, Southwest Research Institute): Kopalova přednáška udělena za významné výsledky dosažené při výzkumu vývoje Sluneční soustavy, hlavního pásu planetek, trans-neptunických objektů, exoplanet a satelitů planet.
  • 2012: Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. (Astronomický ústav Akademie věd ČR): Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při studiu dvojhvězd a vícenásobných hvězdných soustav metodou tzv. disentanglingu, tj. postupným rozplétáním spekter a světelných křivek na jednotlivé komponenty.
  • 2011: Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc. (Astronomický ústav, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova): Ocenění uděleno za významné výsledky dosažené při výzumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd.
  • 2010: prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. (Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně): Ocenění uděleno za současné významné výsledky při matematickém zpracování obrazů sluneční koróny pořizovaných během úplných zatmění Slunce.
  • 2009: doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. (Astronomický ústav, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova): Ocenění uděleno za nedávné významné výsledky v relativistické astrofyzice zejména při studiu okolí černých děr a zdařilou konfrontaci těchto teoretických údajů s pozorováním rentgenových dvojhvězd a aktivních jader galaxií.
  • 2008: doc. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. (Astronomický ústav, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova): Ocenění uděleno za významné výsledky v oblasti výzkumu dopadu meteoritů na Zemi působením Jarkovského efektu, černých děr a fragmentace rodin planetek.
  • 2007: RNDr. Pavel Spurný, CSc. (Astronomický ústav Akademie věd ČR): Ocenění uděleno za jeho nedávné významné výsledky při výzkumu malých těles sluneční soustavy a jejich interakce s atmosférou Země.

Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Poprvé byla udělena v r. 2007, tedy v roce 90. výročí založení České astronomické společnosti

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kopalova přednáška - statut ceny
[2] Fotogalerie Kopalovy přednášky
[3] Zdeněk Kopal na stráně města Litomyšl
[4] Zdeněk Kopal na Wikipedii
[5] Zdeněk Kopal v síni slávy ČAS



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Ceny ČAS, Kopalova přednáška


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »