Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nepropásněte Dny otevřených dveří Astronomického ústavu na pražském Spořilově

Nepropásněte Dny otevřených dveří Astronomického ústavu na pražském Spořilově

Pražské pracoviště AsÚ AV ČR na Spořilově.
Autor: Pavel Suchan

Pražské pracoviště Astronomického ústavu AV ČR, kde sídlí Oddělení galaxií a planetárních systémů, představí ve dnech 11. a 12. listopadu 2016 témata svých vědeckých skupin v přednáškách a nabídne pozorování dalekohledem z kopule a terasy. Nebude chybět ani program pro nejmenší.

Program

Pátek 11. listopadu 2016

  • 9:30 a 11:00
    Přednáška pro ZŠ "Pozorování vesmíru", doplněno pozorováním slunečních skvrn dalekohledem na terase nebo v případě zatažené oblohy města dalekohledem z kopule jako ukázka schopnosti různých dalekohledů.
  • 16:00
    Otevření Astronomického pavilonu, prezentace Oddělení galaxií a planetárních systémů, pozorování dalekohledy na terase a v kopuli.
  • 16:30 až 20:30
    přednášky pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů:
    • 16:30 prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. - Galaxie a planetární soustavy v Praze a Ondřejově aneb představení oddělení galaxií a planetárních systémů

    • 17:00 RNDr. Bruno Jungwiert, Ph.D. - Proměny klasifikace galaxií

    • 18:30 Mgr. František Dinnbier - Jak hvězdy rozbíjí molekulová oblaka

    • 19:30 Mgr. Jiří Horák, Ph.D. - O vesmíru a geometrii.

A dále následuje až do 22 hodin pro zájemce vždy krátká úvodní prezentace Oddělení galaxií a planetárních systémů a pozorování noční oblohy dalekohledem, v případě zatažené oblohy pouze pozemských objektů. Za deště se nepozoruje.

Sobota 12. listopadu 2016

  • 10:00
    Otevření Astronomického pavilonu, prezentace Oddělení galaxií a planetárních systémů, pozorování dalekohledy na terase a v kopuli.
  • 10:30 až 14:00
    Přednášky pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů:
    • 10:30 prof. Ing. Jaroslav Klokočník, DrSc.  - Co gravitační a další data prozrazují o tom, co je našim zrakům ukryto pod ledem Antarktidy

    • 12:00 RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D. - Černé díry v éře rentgenové astronomie a prvních detekcí gravitačních vln

  • Od 10:00 do 14:00
    bude také možné pozorovat dalekohledy z kopule a terasy - Slunce se slunečními skvrnami - a také využijeme výhledu na Prahu na pozorování města. V případě zatažené oblohy budou na programu pouze pozemské objekty jako ukázka schopnosti různých dalekohledů. Za deště se nepozoruje.
  • Od 10:00 do 12:00
    hodin také program pro děti ve znamení "rodiče na přednášku, děti zabavíme".

Video: Astronomický ústav na Spořilově a v Ondřejově

Kontakt a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 226 258 411, 737 322 815

Datum a doba konání:
11. listopadu 2016, 16 – 22 hodin
12. listopadu 2016, 10 – 14 hodin
+ pro školy navíc 11. listopadu 2016, 9:30 – 13 hodin

Webové stránky ústavu: www.asu.cas.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vědecká oddělení Astronomického ústavu AV ČR
[2] Astronomický ústav: Představujeme se

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Přednášky, Den otevřených dveří, Astronomický ústav AV ČR


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »