Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nový exponát u brněnské hvězdárny: Pravda je někde jinde...

Nový exponát u brněnské hvězdárny: Pravda je někde jinde...

Ztroskotané UFO u brněnské hvězdárny.
Autor: HaP Brno.

Hvězdárna a planetárium Brno dnes prožila výjimečné dopoledne. Poblíž budovy se zřítil podivný předmět z vesmíru, který vytvořil novou, volně přístupnou dětskou atrakci. Aby toho nebylo málo, citlivé astronomické detektory zaznamenaly zvýšený výskyt pokémonů. Další překvapivé objevy proto nejsou vyloučeny.​ A neboť není prvního apríla, věřte tomu, že na objekt neznámého původu zabořený v zemině za brněnskou hvězdárnou opravdu můžete narazit!

Video: Pád UFO za brněnskou hvězdárnou

Že se něco děje, bylo zřejmé už několik posledních dní. Došlo nám několik zpráv a dokonce i jedno video z přeletu podivného tělesa nad Brnem. Vibrace zachytil i náš snímač astrálních vln, který monitoruje psychotronickou aktivitu nad celou střední Evropou. Záznamy z vibrátoru dosáhly maxima rozsahu jeho stupnice, která dosahuje až jedné tisíciny milimolu! Na tom, že Kraví hora disponuje silným energetickým polem, se ostatně shoduje řada psychotroniků. Dokonce existuje domněnka, že se jedná právě o stopu po mimozemských civilizací. Možná proto došlo k této divné události.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Předmět při svém dopadu vyryl hlubokou brázdu nejen do paměti všech očitých svědků, ale také do zdejšího trávníku. Ihned bylo možné konstatovat, že jde doslova o žhavou novinku... Nabízí se vysvětlení, že jde o meteorit. Ovšem pokud by meteorit této velikosti dopadnul do středu Brna, bylo by potřeba řešit jinou záhadu. Totiž kam zmizelo město Brno a kam se vypařila většina jeho obyvatel.

Popisovaný kovový předmět je skutečně veliký. Jeho objem by se dal přirovnat k běžnému kontejneru na komunální odpad (ne, nejedná se o kontejner na komunální odpad). Diskovitý tvar spíše navozuje dojem, že by mohlo jít o UFO – Unidentified Flying Dbject, tedy neidentifikovaný létající objekt. Jenže objekt nelétá, nýbrž naopak spočívá značnou částí pod úrovní povrchu a navíc není neidentifikovaný. Takže nyní jde o ICO (Identified Crushed Object, identifikovaný ztroskotaný objekt).

Ztroskotané UFO u brněnské hvězdárny. Autor: HaP Brno
Ztroskotané UFO u brněnské hvězdárny.
Autor: HaP Brno

Většina z nich se však shoduje, že je to „cítit vesmírem“. Z tohoto důvodu zaměstnanci brněnské hvězdárny briskně zpřístupnili předmět zdarma veřejnosti. Zájemci z řad „logů“ si navíc mohou po přechozí domluvě na místě zapůjčit několikero virgulí různých tvarů, jedno těžké, dvě středně těžká a jedno odlehčené kyvadlo, hrst magických krystalů, dozimetr a dokonce i hřejivý svetr (pro případ bádání do pozdních nočních hodin).

Dle prvotního ohledání místa dopadu byla v okolí záhadného předmětu detekována různá elektromagnetická pole (jedno z nich bylo později identifikováno jako free Wi-fi síť hvězdárny) i nezvyklé křížení energií (zejména vodovodního řadu s elektrickým vedením a datového kabelu s rozvodem plynu).

Ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek se ale z nového inventáře raduje: Ať už je to cokoliv, myslím, že to byla trefa do černého. Jste-li nyní na pochybách, zda je něco takového vůbec možné, hoďte je za hlavu. Rozhodně ano. Ostatně, stačí se dojít přesvědčit na vrchol Kraví hory.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »