Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nový exponát u brněnské hvězdárny: Pravda je někde jinde...

Nový exponát u brněnské hvězdárny: Pravda je někde jinde...

Ztroskotané UFO u brněnské hvězdárny.
Autor: HaP Brno.

Hvězdárna a planetárium Brno dnes prožila výjimečné dopoledne. Poblíž budovy se zřítil podivný předmět z vesmíru, který vytvořil novou, volně přístupnou dětskou atrakci. Aby toho nebylo málo, citlivé astronomické detektory zaznamenaly zvýšený výskyt pokémonů. Další překvapivé objevy proto nejsou vyloučeny.​ A neboť není prvního apríla, věřte tomu, že na objekt neznámého původu zabořený v zemině za brněnskou hvězdárnou opravdu můžete narazit!

Video: Pád UFO za brněnskou hvězdárnou

Že se něco děje, bylo zřejmé už několik posledních dní. Došlo nám několik zpráv a dokonce i jedno video z přeletu podivného tělesa nad Brnem. Vibrace zachytil i náš snímač astrálních vln, který monitoruje psychotronickou aktivitu nad celou střední Evropou. Záznamy z vibrátoru dosáhly maxima rozsahu jeho stupnice, která dosahuje až jedné tisíciny milimolu! Na tom, že Kraví hora disponuje silným energetickým polem, se ostatně shoduje řada psychotroniků. Dokonce existuje domněnka, že se jedná právě o stopu po mimozemských civilizací. Možná proto došlo k této divné události.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Předmět při svém dopadu vyryl hlubokou brázdu nejen do paměti všech očitých svědků, ale také do zdejšího trávníku. Ihned bylo možné konstatovat, že jde doslova o žhavou novinku... Nabízí se vysvětlení, že jde o meteorit. Ovšem pokud by meteorit této velikosti dopadnul do středu Brna, bylo by potřeba řešit jinou záhadu. Totiž kam zmizelo město Brno a kam se vypařila většina jeho obyvatel.

Popisovaný kovový předmět je skutečně veliký. Jeho objem by se dal přirovnat k běžnému kontejneru na komunální odpad (ne, nejedná se o kontejner na komunální odpad). Diskovitý tvar spíše navozuje dojem, že by mohlo jít o UFO – Unidentified Flying Dbject, tedy neidentifikovaný létající objekt. Jenže objekt nelétá, nýbrž naopak spočívá značnou částí pod úrovní povrchu a navíc není neidentifikovaný. Takže nyní jde o ICO (Identified Crushed Object, identifikovaný ztroskotaný objekt).

Ztroskotané UFO u brněnské hvězdárny. Autor: HaP Brno
Ztroskotané UFO u brněnské hvězdárny.
Autor: HaP Brno

Většina z nich se však shoduje, že je to „cítit vesmírem“. Z tohoto důvodu zaměstnanci brněnské hvězdárny briskně zpřístupnili předmět zdarma veřejnosti. Zájemci z řad „logů“ si navíc mohou po přechozí domluvě na místě zapůjčit několikero virgulí různých tvarů, jedno těžké, dvě středně těžká a jedno odlehčené kyvadlo, hrst magických krystalů, dozimetr a dokonce i hřejivý svetr (pro případ bádání do pozdních nočních hodin).

Dle prvotního ohledání místa dopadu byla v okolí záhadného předmětu detekována různá elektromagnetická pole (jedno z nich bylo později identifikováno jako free Wi-fi síť hvězdárny) i nezvyklé křížení energií (zejména vodovodního řadu s elektrickým vedením a datového kabelu s rozvodem plynu).

Ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek se ale z nového inventáře raduje: Ať už je to cokoliv, myslím, že to byla trefa do černého. Jste-li nyní na pochybách, zda je něco takového vůbec možné, hoďte je za hlavu. Rozhodně ano. Ostatně, stačí se dojít přesvědčit na vrchol Kraví hory.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »