Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka na seminář 100 let společně

Pozvánka na seminář 100 let společně

Ilustrační obrázek
Autor: NASA

Letos je to právě 100 let od vzniku prvních tří sekcí České astronomické společnosti: Sekce pro pozorování létavic (dnešní SMPH, Společnost pro meziplanetární hmotu), Sekce pro pozorování Slunce (dnešní Sluneční sekce) a Sekce pro pozorování hvězd měnlivých (dnešní SPHE, Sekce proměnných hvězd a exoplanet). Rádi bychom toto jubileum s vámi oslavili o víkendu 19. a 20. října 2024 na Fyzikálním ústavu v Praze.

Astronomická sdružení všech téměř národů kulturních mají za úkol nejen udržovati pasivní zájem tím, že sdělují objevy a poznatky časopisy a přednáškami, tedy prostou popularisací vědy, nýbrž — a to lze, myslím, považovati za hlavní jejich úkol — povzbuzovati zájem i k aktivní účasti na vědecké, hlavně pozorovatelské práci a tuto práci účelně říditi. Pracovati na daném úkolu dovede poměrně mnoho lidí, daleko těžší věcí jest, vhodný úkol si nalézti. V tomto smyslu pak může sdružení přispěti svým členům radou a návodem.“

 

Dr. B. Hacar, Říše Hvězd 1924, č.1, str. 20

 

Česká astronomická společnost byla založena v roce 1917 a rychle se rozrůstala. Hlavní úkol ČASu se po tu dobu příliš nezměnil. Některé věci v průběhu následného století vznikly, jiné zanikly. Jednou z jichž neexistujících aktivit byly každoměsíční členské schůzky. Tyto schůzky začaly na podzim roku 1921 a vždy byly propojeny s přednáškou. Mimo hlavního tématu se zde diskutovalo o mnoha „časáckých“ věcech, např. akcích, otázkách ohledně astronomických problémů, referování o zahraničních cestách na jiné hvězdárny... Na jedné takové schůzce konkrétně 7. ledna 1924 vykrystalizovalo v té době již velmi aktuální téma, a to potřeba vzniku pracovních skupin, tedy sekcí (viz obr.1). Z počátku roku se mluvilo hlavně o dvou skupinách: Sekci pro pozorování hvězd měnlivých a Sekci pro pozorování létavic. V červenci téhož roku se k nim přidala výzva ke vzniku Sekce pro pozorování Slunce.

Výňatek ze zprávy Členské schůze ze 7. ledna 1924. Autor: Říše Hvězd
Výňatek ze zprávy Členské schůze ze 7. ledna 1924.
Autor: Říše Hvězd

 

S radostí oznamujeme, že letos je to právě 100 let od založení prvních tří sekcí. Toto jubileum je pro nás, členy těchto sekcí, velmi důležité a rozhodli jsme se ho náležitě oslavit. Rádi bychom tímto pozvali všechny, kteří chtějí tuto událost oslavit s námi, na seminář 100 let společně o víkendu 19. – 20. října 2024. Většina semináře se bude odehrávat v seminární místnosti Fyzikálního ústavu v Praze. Kromě své historie představí složky i svou současnou činnost. Protože těch celých sto let nezaplnila jen práce, ale také přátelství, legrace a v neposlední řadě trocha nezdarů, můžete se těšit také na speciální vložku SMPH a Sluneční sekce.

Součástí semináře bude i neopakovatelná výstava. Prohrábněte doma poličky a šuplíky najděte staré fotografie z expedic za zatměním Slunce či hledání meteoritu, staré filtry a brýle na pozorování Slunce, váš první pozorovací deník/nočník… A napište při registraci, co budete k vystavení potřebovat. Pojďme společně zavzpomínat :-).

Aktuální informace najdete v kalendáři akcí.

 

Výzva pro pozorovatele k připojení se do nově vzniklé Sekce pro pozorování hvězd měnlivých Autor: Říše Hvězd
Výzva pro pozorovatele k připojení se do nově vzniklé Sekce pro pozorování hvězd měnlivých
Autor: Říše Hvězd

 

Výzva pro pozorovatele k připojení se do nově vzniklé Sekce pro pozorování létavic Autor: Říše Hvězd
Výzva pro pozorovatele k připojení se do nově vzniklé Sekce pro pozorování létavic
Autor: Říše Hvězd

 

Výzva pro pozorovatele k připojení se do nově vzniklé Sekce pro pozorování Slunce Autor: Říše Hvězd
Výzva pro pozorovatele k připojení se do nově vzniklé Sekce pro pozorování Slunce
Autor: Říše Hvězd




O autorovi

Martina Pavelková

Narodila se v roce 1990 v Chodově. Už od útlého věku se významným způsobem zasazovala do dění za Hvězdárně v Karlových Varech, kde později působila i jako vedoucí astronomických táborů. Od roku 2013 do roku 2017 byla zaměstnankyní Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde působila jako astronomka, popularizároka astronomie a jako odborná pracovnice. Od roku 2017 se věnuje především systematickému pozorování slunečních protuberancí a erupcí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Štítky: Společnost pro meziplanetární hmotu, Sluneční sekce, Seminář


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »