Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška a Lyridy na úpické hvězdárně

Přednáška a Lyridy na úpické hvězdárně

Přednáška Petra Horálka na úpické hvězdárně.
Autor: Hvězdárna v Úpici

Ve středu 22. dubna 2015 se můžete na úpické hvězdárně těšit na bohatý program spojený s tradičním každoročním meteorickým rojem Lyridy na úpické hvězdárně. Program začne ve 20 hodin přednáškou českého cestovatele, fotografa a popularizátora astronomie, Petra Horálka, a následovat bude až do 22 hodin pozorování Jupiteru a rádiových záznamů přeletů meteorů, z nichž některé budou náležet právě vrcholícímu roji Lyridy.

Program na úpické hvězdárně začíná populární přednáškou známého českého fotografa a astronoma Petra Horálka s názvem "Od meteorů k zatmění Slunce". Petr Horálek nás na svém poutavém povídání zavede do exotické Ugandy, států jižní Afriky, aby nás v závěru přivedl až k břehu divokých Faerských ostrovů. Na své cestě nás povede pozorováním meteorů na jižní obloze, návštěvou největšího meteoritu na světě a skončí u (ne)úspěšné mise za úplným zatměním Slunce 20. března 2015. V závěru pro všechny posluchače prý chystá obrovské překvapení. Jsme tedy napjatí a už jen proto si i vy akci nenechte ujít!

Program po Petrově přednášce nekončí, ba naopak. Večer s meteory bude živější, čím pozdější příjde hodina. Meteorů z roje Lyrid je totiž nejvíce až k ránu následujícího dne, jak bude radiant roje stoupat výše a výše nad obzor. Meteorů očima moc neuvidíme, neboť zvečera jich vyletí jen pár. Ale i tak se můžete úkazem s námi kochat velmi neobvyklou cestou - přímým počitačovým výstupem z radiometeorické stanice, kterou na úpické hvězdárně máme...

Mimo samotné Lyridy bude za přízně počasí možné pozorovat i nejnápadnější objekty nočního nebe. Namátkou zmiňme planetu Jupiter či nízko nad obzorem ještě výraznější Venuši a úzký srpek Měsíce. Zároveň se vysoko nad hlavou snáší "Velký vůz", v němž je pozorovatelná nezvyklá dvojhvězda Alcor a Mizar. Nezvyklá pro to, že jde ve skutečnosti o trojhvězdu. Že nevěříte? Zavítejte na hvězdárnu a spatřete na vlastní oči! A navíc ke všemu vzácným historickým dalekohledem - refraktorem barona Artura Krause, který byl v roce 1912 umístěn v Pardubicích na první lidové hvězdárně v českých zemích. Těšíme se na vaší návštěvu i na Petrovo překvapení!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna v Úpici



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Lyridy


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »