Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Bezhlavé divy a jiné kometární zmetky
redakce Vytisknout článek

Přednáška: Bezhlavé divy a jiné kometární zmetky

Jeden z nádherných vánočních snímků komety C/2011 W3 (Lovejoy). Autor: Scott Alder
Jeden z nádherných vánočních snímků komety C/2011 W3 (Lovejoy).
Autor: Scott Alder
Učená společnost České republiky ve spolupráci s Českou astronomickou společností a Střediskem společných činností AV ČR si vás dovolují pozvat na veřejnou přednášku, kterou na téma Bezhlavé divy a jiné kometární zmetky přednese čestný člen Učené společnosti České republiky RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. (Laboratoř pro tryskový pohon, Kalifornský technologický ústav, Pasadena, Kalifornie, USA). Přednáška se uskuteční v úterý 30. dubna 2013 od 17 hodin, Akademie věd ČR, sál č. 206, Národní 3, Praha 1. Vstup je pro všechny zdarma.

Slovním obratem bezhlavý div, používaným ve starších astronomických textech, se eufemicky označovala Velká jižní kometa roku 1887 (C/1887 B1), protože její vzhled - dlouhý, úzký a prostým okem viditelný chvost, avšak bez hlavy s jadernou kondenzací (jež je normálně nejjasnější část každé komety) - byl nepochopitelný a vyvolával údiv. Lidstvo muselo čekat plných 125 let na další bezhlavý div - kometu Lovejoy - na přelomu let 2011/2012.

Společným znakem obou těles byl jejich předchozí průchod vnitřní korónou během těsného přiblížení ke Slunci. Za podpory rozsáhlé sítě profesionálních i amatérských pozorovatelů a s pomocí řady meziplanetárních sond a observatoří, určených většinou ke studiu Slunce, bylo o této kometě získáno obrovské množství informací, jejichž základní výsledky jsou v přednášce shrnuty a jež vedly k navržení fyzikálního procesu, vysvětlujícího náhlý rozpad jádra a ztrátu hlavy komety.

Druhá část přednášky se zabývá širší otázkou podobného jevu u poměrně velkého počtu komet, spějících k rychlému, zdánlivě samovolnému rozpadu jádra v mnohem větších vzdálenostech od Slunce a téměř vždy už na cestě k přísluní. Tyto komety jsou také mnohem méně jasné, než C/1887 B1 a Lovejoy. Na nejlépe zkoumaném případu komety C/1999 S4 (LINEAR) je ukázáno, že soudržnost jádra musela být mnohem nižší, než u komety Lovejoy. Svými fyzikálními vlastnostmi komety typu C/1999 S4 značně připomínají souputníky rozštěpených komet. Pravděpodobným “viníkem” rozpadu postižených komet je mimořádně křehká, fraktální struktura jejich jader, tvořících tak kategorii jakýchsi kometárních zmetků, tedy těles, jež byla v průběhu svého utváření v prvotní sluneční mlhovině nedostatečně stmelena.

Přednášku uvede 1. místopředseda Učené společnosti České republiky prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., Dr.h.c. Moderovat ji bude čestný předseda České astronomické společnosti a zakládající člen Učené společnosti České republiky RNDr. Jiří Grygar, CSc.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Kometa , Přednáška 


9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

skvrna 3590

Newton 114/500/modifik.Dobson, 1/10000 s, ISO 3200.

Další informace »