Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Prémie Otto Wichterleho pro astronoma Jaroslava Dudíka

Prémie Otto Wichterleho pro astronoma Jaroslava Dudíka

Prémie Otto Wichterleho předána Jaroslavu Dudíkovi.
Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Jednadvaceti perspektivním mladým badatelům, kteří dosahují špičkových výsledků a zasazují se o rozvoj příslušné vědní disciplíny, předal předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš 2. června 2015 ve vile Lanna diplomy k významným prémiím. Oceněným vědcům náleží finanční prémie 270 000 Kč rozdělená do tří mimořádných odměn po 90 000 Kč, jíž mohou použít dle svého uvážení. Prémie Otto Wichterleho je oceněním za vynikající výsledky a tvůrčí přístup bádání. Jedním z oceněných byl Dr. Jaroslav Dudík z Astronomického ústavu AV ČR.

RNDr. Jaroslav Dudík, Ph. D., se zabývá zejména studiem vlivu nerovnovážných procesů na spektra sluneční koróny a erupcí. Ukázal, že nalezení znaků těchto procesů je při současném přístrojovém vybavení sice obtížné, ale ne nemožné. Jejich ignorování naopak může lehce vést k dezinterpretaci pozorování horké plazmy s teplotami několik milionů až desítek milionů Kelvinů – vědci tak mohou lehce odvodit nesprávné fyzikální parametry v koróně a erupcích, jako například teplotu a hustotu. Nedávno také prokázal přítomnost těchto procesů ve sluneční koróně, což může mít nezanedbatelný vliv na studium problému ohřevu sluneční koróny. Tento objev byl aktuálně přijat k publikaci do prestižního časopisu The Astrophysical Journal.

Vědecké výsledky RNDr. Jaroslava Dudíka, Ph.D., přináší i důsledky pro novější přístroje, mimo jiné se z nich mohou odvodit požadavky na budoucí návrhy přístrojů pro pozorování Slunce z kosmu. Mimo jiné byl vedoucím nebo spoluautorem mezinárodních vědeckých týmů navrhujících koordinovaná družicová pozorování, zahrnující i nově instalovaný koronograf na Lomnickém štítu. Jako první našel jednoznačné znaky klouzavé magnetické rekonexe v horkém plazmatu slunečních erupcí, teoreticky předpokládaného obecného procesu uvolňování magnetické energie. Toto pozorování poskytuje silné důkazy podporující nový třídimenzionální model vzniku a průběhu slunečních erupcí. Práce byla popularizována se značným ohlasem včetně článku v britském denním tisku. Je také spoluautorem nedávno zveřejněné databáze a softwaru pro modelování netepelných spekter.

Video: O Slunečním oddělení AsÚ AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přehled prací Jaroslava Dudíka
[2] Článek o práci Jaroslava Dudíka o magnetických jevech nad Sluncem
[3] Sluneční oddělení AsÚ AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jaroslav Dudík, Ocenění


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »