Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Prémie Otto Wichterleho pro astronoma Jaroslava Dudíka

Prémie Otto Wichterleho pro astronoma Jaroslava Dudíka

Prémie Otto Wichterleho předána Jaroslavu Dudíkovi.
Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Jednadvaceti perspektivním mladým badatelům, kteří dosahují špičkových výsledků a zasazují se o rozvoj příslušné vědní disciplíny, předal předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš 2. června 2015 ve vile Lanna diplomy k významným prémiím. Oceněným vědcům náleží finanční prémie 270 000 Kč rozdělená do tří mimořádných odměn po 90 000 Kč, jíž mohou použít dle svého uvážení. Prémie Otto Wichterleho je oceněním za vynikající výsledky a tvůrčí přístup bádání. Jedním z oceněných byl Dr. Jaroslav Dudík z Astronomického ústavu AV ČR.

RNDr. Jaroslav Dudík, Ph. D., se zabývá zejména studiem vlivu nerovnovážných procesů na spektra sluneční koróny a erupcí. Ukázal, že nalezení znaků těchto procesů je při současném přístrojovém vybavení sice obtížné, ale ne nemožné. Jejich ignorování naopak může lehce vést k dezinterpretaci pozorování horké plazmy s teplotami několik milionů až desítek milionů Kelvinů – vědci tak mohou lehce odvodit nesprávné fyzikální parametry v koróně a erupcích, jako například teplotu a hustotu. Nedávno také prokázal přítomnost těchto procesů ve sluneční koróně, což může mít nezanedbatelný vliv na studium problému ohřevu sluneční koróny. Tento objev byl aktuálně přijat k publikaci do prestižního časopisu The Astrophysical Journal.

Vědecké výsledky RNDr. Jaroslava Dudíka, Ph.D., přináší i důsledky pro novější přístroje, mimo jiné se z nich mohou odvodit požadavky na budoucí návrhy přístrojů pro pozorování Slunce z kosmu. Mimo jiné byl vedoucím nebo spoluautorem mezinárodních vědeckých týmů navrhujících koordinovaná družicová pozorování, zahrnující i nově instalovaný koronograf na Lomnickém štítu. Jako první našel jednoznačné znaky klouzavé magnetické rekonexe v horkém plazmatu slunečních erupcí, teoreticky předpokládaného obecného procesu uvolňování magnetické energie. Toto pozorování poskytuje silné důkazy podporující nový třídimenzionální model vzniku a průběhu slunečních erupcí. Práce byla popularizována se značným ohlasem včetně článku v britském denním tisku. Je také spoluautorem nedávno zveřejněné databáze a softwaru pro modelování netepelných spekter.

Video: O Slunečním oddělení AsÚ AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přehled prací Jaroslava Dudíka
[2] Článek o práci Jaroslava Dudíka o magnetických jevech nad Sluncem
[3] Sluneční oddělení AsÚ AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jaroslav Dudík, Ocenění


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad hladinou Labe

Fotka Měsíce nad hladinou Labe

Další informace »