Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Připomněli jsme si 100 let Mezinárodní astronomické unie - 100 let pod jednou oblohou

Připomněli jsme si 100 let Mezinárodní astronomické unie - 100 let pod jednou oblohou

Logo 100 let Mezinárodní astronomické unie
Autor: IAU

Letošní rok je ve znamení oslav 100 let Mezinárodní astronomické unie. 100 let je pro většinu vesmírných objektů zanedbatelný časový úsek, ale pro astronomy to přesahuje délku jejich života. Sté výročí je tedy důvodem k radostné oslavě bez ohledu na to, že většina astronomů se ve svém profesním životě zabývá časy řádu spíše milionů či miliard let.  

Češi VE ŠPICI

Vztah mezi celkovou populací zemí a počtem členů IAU Autor: Soňa Ehlerová
Vztah mezi celkovou populací zemí a počtem členů IAU
Autor: Soňa Ehlerová
Zajímavé jsou statistiky počtu členů IAU vůči počtu obyvatel dané členské země a počet členů IAU na každý milion obyvatel v dané zemi.

První graf ukazuje počet členů IAU (což plus mínus koreluje s počtem profesionálních astronomů a podporou astronomie ve společnosti) v závislosti na počtu obyvatel. Členských států IAU je 82. Modré čtverečky jsou evropské země, Česká republika je znázorněna žlutočerným trojúhelníčkem. Výjimečnou astronomickou zemí je Vatikán, který má 12 členů IAU a celkovou populaci jen 800, což se do grafu nevejde.

Vztah mezi celkovou populací země a počtem členů IAU na milion obyvatel Autor: Soňa Ehlerová
Vztah mezi celkovou populací země a počtem členů IAU na milion obyvatel
Autor: Soňa Ehlerová
Druhý graf ukazuje vztah mezi celkovou populací země (osa x) a počtem členů IAU na milion obyvatel, pro evropské země (vynechán Vatikán, pro který vychází 15 000 astronomů na milion obyvatel). Česká republika se počtem obyvatel a počtem astronomů nejvíc podobá Belgii.  Česká republika je tedy nadprůměrně „astronomizovaná“ země, a to i v rámci Evropy. Hodnotu 13 členů IAU (= profesionálních astronomů) na milion obyvatel sdílíme spolu s Francií a Belgií.

Velká oslava v planetáriu

Čeští astronomové si sto let IAU připomněli na konferenci v pražském planetáriu 6. dubna, která byla součástí dvoudenního setkání složek České astronomické společnosti. Akce byla určena primárně pro české astronomy, ať už profesionální či amatérské, ale zúčastnili se jí i návštěvníci ze zahraničí, a to především prezidentka Mezinárodní astronomické unie prof. Ewine van Dishoek a dále doc. Rudolf Gális, který je slovenským národním kontaktem IAU pro popularizaci.

Oslavy zahájili prof. Jan Palouš, předseda Českého národního komitétu astronomického (což je lokální výbor IAU) a prof. Petr Heinzel, předseda České astronomické společnosti. Poté promluvila prof. Ewine van Dishoek, prezidentka Mezinárodní astronomické společnosti, která mluvila o IAU, jejím vývoji a roli v současné astronomii a společnosti.

Bývalý generální sekretář IAU Luboš Perek a současná prezidentka IAU Ewine van Dishoeck v přátelském hovoru. Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons BY-SA 4.0
Bývalý generální sekretář IAU Luboš Perek a současná prezidentka IAU Ewine van Dishoeck v přátelském hovoru.
Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons BY-SA 4.0
Zdravice pronesli ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy  Mgr. Jakub Rozehnal, prof. Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu AV ČR, doc. Luboš Perek, bývalý generální sekretář IAU (a také bývalý ředitel AsÚ AV ČR a bývalý předseda ČASu), který je jen o dva dny starší než IAU, a na dálku také Mgr. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária v Brně a též první čestný člen IAU z České republiky.

O vztahu České republiky a IAU mluvili prof. Jan Palouš a dr. Jiří Grygar. Česká republika (přesněji řečeno Československá republika) se stala členem IAU v roce 1922 na prvním valném zasedání unie v Římě. Jednání za ČSR vedl prof. František Nušl, jeden z nejvýznamnějších českých astronomů první poloviny dvacátého století. Od roku 1993 jsou samostatnými členy unie Česká i Slovenská republika.

Řada českých astronomů se účastnila práce v IAU, nejvýznamněji doc. Perek, který byl v letech 1967-1970 generálním sekretářem unie. V exekutivní komisi pracovali František Nušl (1928-1935), Bohumil Šternberk (1958-1964), Lubor Kresák (1979-1985) a Jan Palouš (2009-2015).

Více než čtyřhodinový videozáznam vybraných bodů programu setkání 6. 4. 2019

00:19:28 Přednáška Doc. Martina Šolce Česká astronomie první poloviny 20. století
01:01:28 Přednáška Jiřího Grygara Česká astronomie včera dnes a zítra
01:59:00 Panelová diskuze o budoucnosti české astronomie

Východ, západ a vyřazení Pluta

Kuloární diskuze v Planetáriu Praha při oslavách 100 let IAU Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons BY-SA 4.0
Kuloární diskuze v Planetáriu Praha při oslavách 100 let IAU
Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons BY-SA 4.0
Česká republika je jedním z nejaktivnějších organizátorů valných shromáždění IAU - prozatím organizovala dvě, což se kromě Prahy povedlo pouze Římu a Sydney (víc než dvě shromáždění nemá žádné město). V Praze proběhlo 13. valné shromáždění v roce 1967, které bylo významné hlavně tím, že se stalo jedním z míst, kde se mohli setkat astronomové z (politického) Východu i Západu (padesátá a šedesátá léta vzájemné spolupráci příliš nepřála). Druhý pražský kongres, 26. shromáždění v roce 2006, je jedním z vůbec nejznámějších konferencí v rámci IAU, protože se na něm hlasovalo o definici pojmu planeta, díky čemuž došlo k vyřazení Pluta ze seznamu planet Sluneční soustavy.

Další částí dopoledního programu bylo udělení ceny Ernsta Macha významnému původně českému, dnes americkému astronomovi prof. Ivanu Hubenému. Cenu Ernsta

Macha uděluje Akademie věd České republiky za zásluhy ve fyzikálních vědách. Medaili prof. Hubenému předal prof. Jan Řídký, místopředseda AV ČR. Poté následovala přednáška prof. Hubeného hlavně o jeho numerickém kódu Tlustý na výpočet stelárních atmosfér.

Po obědě, který probíhal ve vstupní hale Planetária, následovaly dvě přednášky. První, věnovanou české astronomii první poloviny dvacátého století, pronesl doc. Martin Šolc. Druhou, týkající se hlavně výzkumu astročástic (kosmického záření a částic z vesmíru), přednesl Dr. Jiří Grygar.

Budoucnost české astronomie

Panelová diskuze o budoucnosti české astronomie při oslavách 100 let IAU Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons BY-SA 4.0
Panelová diskuze o budoucnosti české astronomie při oslavách 100 let IAU
Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons BY-SA 4.0
Poslední část programu setkání byla věnována budoucnosti, a to hlavně budoucnosti české astronomie a jejím směřování. V panelové diskusi vyjádřili své názory:

Miroslav Bárta (AsÚ AV ČR),
Martina Boháčová (FzÚ AV ČR),
Miroslav Brož (AsÚ MFF UK),
Soňa Ehlerová (AsÚ AV ČR),
Asen Christov (FzÚ AV ČR),
Ondřej Pejcha (KTF MFF UK),
Jiří Svoboda (AsÚ AV ČR),
Richard Wunsch (AsÚ AV ČR)
a také doc. Luboš Perek.

Mnoho dalších účastníků, ať už z řad profesionálních astronomů, členů ČAS či zvídavých přítomných se účastnila následné diskuse.

Po večeři se účastníci akce virtuálně přenesli na observatoř La Silla, která patří Evropské jižní observatoři. Role skypového průvodce po 1,54m dánském dalekohledu (který je každého půl roku český) se zhostil Zdeněk Bardon. A na konec, místo večerníčku, pustilo planetárium jeden ze svých pořadů - Horizont.

Setkání, které mělo smysl

Společná fotografie účastníků Setkání složek ČAS s americkým astronautem Andrew Feustelem a jeho ženou Indirou 7. 4. 2019 Autor: Aleš Majer
Společná fotografie účastníků Setkání složek ČAS s americkým astronautem Andrew Feustelem a jeho ženou Indirou 7. 4. 2019
Autor: Aleš Majer
Příští den pokračovala konference setkáním složek České astronomické společnosti, na kterou navazovala beseda s astronautem Andrewem Feustelem, ale to už byly akce pořádané mimo rámec oslavy IAU.

Důležitou součástí celé akce byly společné obědy a večeře, protože díky nim měli účastníci spoustu možností vzájemně rozprávět, diskutovat a vyjasňovat si názory. Vzhledem k tomu, že konference byla společnou akcí IAU a ČAS, došlo k většímu promísení profesionálních a amatérských astronomů, než bývá běžné, ať už na profesionálních konferencích či setkáních ČAS. A to není vůbec špatné, a je to ostatně plně v intencích hesla, které si IAU pro své sté výročí zvolila: „Sto let pod jednou oblohou“.

Oficiálně v Bruselu

O několik dní později, ve dnech 11.-12. 4. proběhla oficiální narozeninová akce IAU, kterou byla velká konference v Bruselu, v místech, kde v roce 1919 Mezinárodní astronomická unie vznikla. Konference se příliš nevěnovala astronomii z vědeckého hlediska, ale spíše z hlediska významu a možností astronomie pro rozvoj vzdělanosti a životní úrovně, její role pro mezinárodní spolupráci a pro společnost.




O autorovi

Štítky: 100 let IAU


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »