S pardubickou hvězdárnou na vědeckotechnickém jarmarku
Malí školáci čekají na Slunce na Vědecko-technickém jarmarku v Pardubicích. Autor: Petr Komárek
Jetě před koncem školního roku, v úterý 16. června, vyrazili pracovníci pardubické hvězdárny barona Artura Krause a členové Astronomické společnosti Pardubice na již druhý ročník velkolepého „Vědeckotechnického jarmarku“ v ulicích východočeské metropole na Labi. Návštěvníci tak měli možnost spatřit nepřeberné množství experimentů ze světa vědy a techniky. Stánek pardubické hvězdárny tak přirozeně nesměl chybět. Pojďme se tedy podívat, jaká byla naše astronomická část této velkolepé „šou.“
maldí studenti pozorují Slunce Autor: Petr KomárekJiž druhým rokem se pardubická hvězdárna účastnila velkolepého projektu Univerzity Pardubice BRAVO (Brána Vědění Otevřená), který má mimo jiné za cíl v jeden den v ulicích města Pardubice, na exponovaných místech jako jsou náměstí a hlavní třídy umístit zajímavé expozice, experimenty a výstupy z výzkumných projektů, které probíhají na všech sedmi fakultách zdejší univerzity. Spolupracující subjekty tak mají jedinečnou možnost propagace své práce a činnosti.
chromosféra Autor: Petr KomárekStejně jako v loňském roce i letos se tak pardubická hvězdárna zúčastnila tohoto letního „svátku“ svým výjezdním pozorovacím programem pro širkou veřejnost. V hledáčku našich dalekohledů se ocitlo Slunce. Návštěvníci našeho stanoviště jej mohli spatřit jak ve viditelném oboru spektra přes „Baaderovu“ fólii či pomocí projekce, tak prostřednictvím malého protuberančního dalekohledu, který zprostředkoval pohled na Slunce ve spektrální čáře „H-Alfa“. Jen u našeho stanoviště se pohledem na naši nejbližší hvězdu potěšilo více než 300 nadšených návštěvníků, malých školáků a budoucích návštěvníků základních a středních škol. Tímto článkem, tak děkujeme všem, kteří nám věnovali svou přízeň během uplynulého školního roku a těšíme se, na další četná setkání s Vámi. Přejeme Vám krásné prázdniny a v září opět na hvězdárně, třeba na Noci vědců!
Rovněž nezapomeňte na prázdninovou fotografickou soutěž o nejzajímavější portrét Slunce, kterou pořádá Knihovna Mokré ve spopráci s pardubickou hvězdárnou a Českou astronomickou společností.
Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.