Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Satelitné galaxie na okraji Mliečnej dráhy koexistujú s tmavou hmotou

Satelitné galaxie na okraji Mliečnej dráhy koexistujú s tmavou hmotou

Veľké Magellanovo mračno
Autor: ESA/NASA/Hubble

Výskumný tím na Rochester Institute of Technology nepripúšťa výzvu akceptovaného štandardného modelu vesmíru a teórie o tom, ako sa galaxie formujú, objasnením ich problematickej štruktúry. Rozsiahla štruktúra v oblasti pólov galaxie – rovina satelitných galaxií na póloch Mliečnej dráhy – sa totiž nachádza v centre roztržiek medzi vedcami, ktorí nesúhlasia s existenciou tmavej hmoty, neviditeľnej hmoty údajne tvoriacej 85% vesmíru.

Štúdia publikovaná v Monthly Notices for the Royal Astronomical Society podporuje štandardný kozmologický model alebo paradigmu chladnej tmavej hmoty poukázaním na to, že rozsiahla štruktúra v oblasti pólov galaxie má nestabilnú štruktúru.

Lipnicky a Chakrabarti analyzovali rozloženie trpasličích galaxií v okolí Mliečnej dráhy, ktoré tvoria rozsiahlu štruktúru v oblasti pólov galaxie a porovnali ho so simuláciou „chýbajúcich“ alebo trpasličých galaxií zahalených do tmavej hmoty v galaktickom hale.

Pomocou merania pohybu vedci vysledovali obežné dráhy satelitov Mliečnej cesty vrátením sa naspäť v čase. Ich simulácie odhalili rozsiahlu štruktúru v galaktických póloch, ktorá sa rozpadá a rozptyľuje, čo naznačuje, že nie je tak stará ako sa pôvodne myslelo a pravdepodobne sa sformovala neskôr. To znamená, že táto štruktúra môže byť akýmsi prechodným prvkom v jej vývoji. Autori zo štúdie odstránili satelity Leo I a Leo II, keď orbitálne analýzy zistili, že tieto satelity neboli súčasťou pôvodnej štruktúry v oblasti galaktických pólov, ale pradvepodobne boli dodatočne vytrhnuté z Mliečnej dráhy.

Oponujúci vedecký pohľad teda odmieta existenciu tmavej hmoty, a spochybňuje štandarný kozmologický model, ktorý prijíma ako rozsiahlu štruktúru na póloch Galaxie, tak aj skrytú tmavú hmotu. Štúdia Lipnického a Chakrabartiho podporuje koexistenciu týchto štruktúr a vyvracia výzvu akceptovaného štandardného modelu vesmíru. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Temná hmota, Spiral arm, Struktura ve vesmíru, Magellanic cloud


5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »