Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Slunovratová expedice na Sněžku 2017

Slunovratová expedice na Sněžku 2017

Pardubičtí astronomové na Sněžce.
Autor: Matouš Kotěra

Opět po roce se skupina mladých pardubických astronomů ve složení Petr, Matouš, Adam, Miriam, Vítek, Jakub a Jirka vydala na tradiční tentokrát mírně poslunovratovou expedici za východem Slunce na vrcholy našich nejvyšších hor – Krkonoš.

V pátek 23. června 2017 v 15:30 SELČ se na autobusovém nádraží v Pardubicích setkali účastníci v pořadí již 16. slunovratného výstupu na Sněžku. Autobus odjížděl v 15:45 do Trutnova, odkud pokračoval do nejbližšího cíle naší cesty Pece pod Sněžkou. Naším základním táborem však byla vysokohorská chata Výrovka ve výšce 1 363 m n. m. Po poněkud dobrodružnější cestě autobusem, která byla okořeněna o kolonu před Jaroměří, nás čekal samotný výstup do základního tábora na Výrovce. Musíme zde velmi poděkovat doprovodnému vozidlu rodiny Kotěrových, kteří si jeli užít západ Slunce na Sněžku a tak veškerá bagáž na nás již čekala v Peci pod Sněžkou. Skvělá to změna oproti předešlým výpravám. Na Výrovku jsme se dodrápali okolo 21:30. Občerstvili se čajem a zalezli do připravených pokojů.

Gravitační anomálie v Karpatz. Autor: karpacz.pl
Gravitační anomálie v Karpatz.
Autor: karpacz.pl
Příští den jsme měli naplánovanou zhruba 24kilometrovou trasu po Krkonoších a to včetně polské části. Cesta vedla k zajímavým místům, jako jsou ledovcová jezírka Wielky a Mały Staw nebo k polské svatyni Wang u města Karpacz, a protože náš navigátor nebyl nikdo jiný než nadšený geokacher Matouš, neodpustili jsme si odlovení kešky právě u tohoto místa. Po náročném převýšení, na kterém nás soustavně předbíhali účastníci zdejšího ultramaratonu, kterým zdatně na záda dýchali Vítek a Miriam, jsme se dostali zpět k Śląskemu domu. Obloha byla skoro vymetená a my jsme šli dál do kopce k rozcestníku. Začínala se objevovat naše známá rovná cesta vedoucí kolem Luční boudy zpět přes kopec k památníku obětem hor až na Výrovku.

Abychom ovšem nepůsobili jen jako hltači kilometrů a převýšení, měla naše výprava také čistě fyzikální rozměr. Věděli jste, že u města Karpacz se nachází gravitační anomálie? Že ne? Tato zajímavá cedule, kterou každý turista chtě nechtě musí minout, na tuto skutečnost upozorní.  Krásné je, že sousedé Poláci nás nabádají, abychom si na toto udělali vlastní názor :-)

Video níže ukazuje vůz jedoucí do kopce bez přidání plynu.

To méně příjemné přišlo necelé 2 km za touto cedulí. Stoupaje směr česko-polská hranice nás nemilosrdně zkasíroval výběrčí poplatků za vstup na území Karkonoskeho Parku Narodoweho, který se světe div se hned za hranicemi mění na náš bezplatný KRNAP. Vysvětlování že jdeme jenom domů tak nějak nepomohlo. Se slovy „nie nie, u vas tak u nas tak“ jsme odcházeli o cca 200 Kč lehčí. Asi taky nějaká anomálie :-(

Vyhlížení Slunce v cca 1 603 m. n. m. za jasného nebe. Autor: Miriam Gruberová
Vyhlížení Slunce v cca 1 603 m. n. m. za jasného nebe.
Autor: Miriam Gruberová
Celodenní výlet dal zabrat všem. Asi nejvíc našemu nejmladšímu expedičníkovi Jirkovi, který tuhle štreku zmáknul ve svých dvanácti letech a tak není divu, že na rekonvalescenci bylo potřeba použít trochu chladivých mastí, aby ranní výstup byl opravdu náš společný. Nakonec jsme všichni zdrávi dorazili do základního tábora na Výrovce a bez dlouhého prodlužování dali jen několik stmelovacích her a padli… protože budíček k rannímu výstupu za východem Slunce na Sněžku byl naplánován kolem druhé hodiny ranní.

Výhled na vrcholy hor ze Sněžky. Autor: Adam Malíř
Výhled na vrcholy hor ze Sněžky.
Autor: Adam Malíř
V neděli ve 2:00 se všichni vzbudili, nebo lépe řečeno nechali se vzbudit až neobvykle snadno, a opravdu do 15 minut jako vojenská jednotka byli nastoupeni k finálnímu výstupu. Opět nás čekala cesta ze základního tábora na Výrovce kolem Luční boudy. Teplota dosahovala příjemných 10 °C a na obzoru byly patrně slábnoucí noční svítící oblaka (NLC), které postupně bledly ve stále jasnějším svítání. Bylo by bláhové si myslet, že na vrcholu Sněžky budeme osamoceni, a tak s postupně se blížícím východem Slunce se na lavičkách, okolo poštovny i na zídkách srocovalo čím dál více obdivovatelů začátku nového dne.

Po odpozorování opravdu krásného východu Slunce nás už čekalo jen klesání z naší nejvyšší hory zpět na chatu, kde jsme po vydatné snídani pobalili saky paky, zaplatili účty a 3,5 km dlouhým klesáním sešli přes Svatý Petr až do Špindlerova Mlýna, odkud nás přímo do Pardubic odvezl autobus.

Tak za rok se opět těším na další dobrodružství! :-)



Převzato: Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích



O autorovi

Štítky: Expedice, Sněžka


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »