Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Startuje celosvětová kampaň pro veřejnost GLOBE at Night 2013

Startuje celosvětová kampaň pro veřejnost GLOBE at Night 2013

Globe at Night 2013. Autor: GaN.
Globe at Night 2013.
Autor: GaN.
Na počátku roku 2013 vstoupila do svého osmého ročníku pozorovací kampaň GLOBE at Night, která se zabývá mapováním světelného znečištění po celém světě. Právě díky jejím aktivitám se světelné znečištění dostává do povědomí širší veřejnosti, která jej začala vnímat coby vážný a globální problém, jež ovlivňuje životy řady lidí i zvířat. V loňském roce bylo zaznamenáno 16 850 pozorování z 92 zemí včetně České republiky.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 179 ze 4. 1. 2013

V loňském roce bylo zaznamenáno 16 850 pozorování z 92 zemí včetně České republiky. Letos bude pozorování probíhat v těchto termínech:

3. až 12. ledna
31. ledna až 9. února
3. až 12. března
31. března až 9. dubna
29. dubna až 8. května

Země v noci. Autor: NASA.
Země v noci.
Autor: NASA.
Se světelným znečištěním se setkávají obyvatelé všech hustě osídlených oblastí, zejména pak lidé žijící ve velkých městských aglomeracích. Ty jsou totiž doslova zaplaveny nepřeberným množstvím světelných zdrojů (např. pouličních lamp, reklamních poutačů, halogenových reflektorů apod.), které mnohdy svítí naprosto chaoticky a navíc bezúčelně do svého okolí. Světlo, rozptýlené v zemské atmosféře, pak škodí nejen astronomům, kteří díky němu nevidí hvězdné nebe, ale také zvířatům a lidem. Dostatečná tma zajišťující kvalitní spánek a tím i odpočinek, je totiž pro lidský či zvířecí organismus stejně důležitá, jako denní světlo.

Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan Kondziolka
Obloha zasažená světelným znečištěním.
Autor: Jan Kondziolka
Právě světla je ale ve velkých městech až příliš. Přesvědčit se o tom může každý, kdo se v noci podívá na nebe. Zatímco v tmavých oblastech nezatížených světelným znečištěním mohou lidé na nebi spatřit až několik tisícovek hvězd, ve městech se musí jejich obyvatelé spokojit s pouhými stovkami či desítkami stálic. Světelné znečištění nás tak připravuje o hvězdné nebe, Mléčnou dráhu nebo netradiční přírodní úkazy, jakými jsou například polární záře, komety či meteory.

Projekt GLOBE at Night 2013 přináší oproti minulým ročníkům ještě více rozšířenou pozorovací kampaň, která jednoduchým způsobem monitoruje rozsah a vývoj světelného znečištění na celé planetě Zemi. Kdokoliv může přispět ke zpřesnění informací o současném stavu světelného znečištění na naší planetě. Stačí, když v termínech 3. až 12. ledna, 31. ledna až 9. února, 3. až 12. března, 31. března až 9. dubna nebo 29. dubna až 8. května vyhledá na noční obloze asi hodinu po západu Slunce souhvězdí Oriona či Lva a zkusí odhadnout, jak slabé hvězdy z daného souhvězdí ještě vidí. Obě souhvězdí jsou přitom natolik nápadná, že je snadno dohledají i laikové, kteří se na nebi jinak neorientují. Napomohou jim v tom i tiskové materiály (speciální vyhledávací mapky), které organizátoři GLOBE at Night za tímto účelem připravili.

V České republice se do projektu GLOBE at Night 2013 zapojily zejména instituce zaměřené na astronomická pozorování, tedy například Česká astronomická společnost nebo Hvězdárna a planetárium Brno. Právě na webových stránkách brněnské hvězdárny www.hvezdarna.cz/globeatnight naleznete podrobné informace k celé kampani včetně návodu na pozorování. Oficiální, avšak anglické stránky akce, jsou pak k dispozici na internetové adrese www.globeatnight.org, najdete zde ale i slovenskou verzi formuláře pro pozorování.

Záměrem projektu GLOBE at Night ovšem není pouze mapování světelného znečištění napříč celým světem, ale také snaha přimět lidi podívat se občas na noční oblohu.

Odkazy:
[1] České stránky projektu Globe at Night
[2] GLOBE at Night (oficiální stránky)
[3] Návod na pozorování (PDF)

Video: Světelné znečištění ve spotu "Dny bez nocí"
Hvězdárny a planetária Brno


Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát MS Word
[2] Formát PDF




O autorovi

Štítky: Tiskové prohlášení, Globe at Night, Pozorování , Světelné znečištění


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »