Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ústí nad Labem připomíná let Viktora F. Hesse
redakce Vytisknout článek

Ústí nad Labem připomíná let Viktora F. Hesse

Pozvánka na akci Balónové setkání s Francem Hessem
Pozvánka na akci Balónové setkání s Francem Hessem
aneb Přijďte přepsat historii balónkového létání!

Muzeum města Ústí nad Labem vyzývá veřejnost a zve všechny zájemce a příznivce v sobotu po 15. hodině na Lidické náměstí, kde během festivalu Barevná planeta pořádá pokus o překonání rekordu v počtu naráz vypuštěných balónků. Akce má připomenout stoleté výročí startu balónu Böhmen z Ústí nad Labem, na jehož palubě objevil rakouský fyzik Victor Franz Hess v roce 1912 kosmické záření. Koná se v rámci dnů Evropského dědictví.

Pozvánka na akci 2012 Barevných balónků
Pozvánka na akci 2012 Barevných balónků
2012 barevných balónků rozdají muzejníci mezi 15. a 16. hodinou na Lidickém náměstí v Ústí nad Labem. Ti je pak na povel pustí v jeden okamžik do vzduchu. Oblak héliem plněných balónků by měl na chvíli zcela zakrýt oblohu nad Lidickým náměstím. Podaří-li se to, překoná tak ústecká akce o čtyři balónky akci brněnských a pražských nadšenců, kteří vypustili v roce 2008 ze dvou míst 2008 balónků.

Logo Muzea města Ústí nad Labem
Logo Muzea města Ústí nad Labem
Oslavy výročí fenomenálního objevu už začínají ve čtvrtek  6. září 2012 ve 14 hodin odhalením pamětní desky na půdě ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, v areálu Pedagogické fakulty UJEP v ulici České mládeže. V pátek a v sobotu 7. a 8. září 2012 se pak v prostorách Muzea města Ústí nad Labem uskuteční populárně vědecké konference k objevu kosmického záření a jeho přesahu do současnosti. Určená není pouze pro odborníky, ale i pro širokou laickou veřejnost. Připomínka jubilea vyvrcholí v sobotu 8. září mezi 17. a 20. hodinou na prostranství u Krajského soudu na Střekově, odkud při příznivém počasí vzlétne několik skutečných horkovzdušných balónů včetně jednoho historického, který zrekonstruuje epochální start severočeského balónu Böhmen. Na místě návštěvníci dostanou poslední příležitost ochutnat pivo Kosmik, speciálně uvařené k jubileu ústeckým minipivovarem Na Rychtě. Celý příběh objevu kosmického záření pak připomíná výstava v městském muzeu "Ústí ve službách vědy", která trvá až do 15. listopadu 2012.


Viktor Hess. Zdroj: Wiki.
Viktor Hess. Zdroj: Wiki.
7. srpna 1912 fyzik Victor Franz Hess uskutečnil průlomová měření během letu balónem z Ústí nad Labem. Tehdy mu bylo 29 let, pracoval jako asistent v institutu pro výzkum radioaktivity vídeňské Akademie věd a v dubnu 1912 začal s praktickým měřením zemské radioaktivity. Na své první balónové lety se vydával z Vídně; párkrát se dostal až k Brnu a jednou až do Sadové na Královéhradecku. Hess však plánoval měření ve velkých výškách, pro které Vídeň nevyhovovala - potřeboval lepší balón a jiné prostředí, a tak hledal nové startovní místo. Tím se stalo Ústí nad Labem, nedaleko nějž sídlil Německý vzduchoplavecký spolek v Čechách (se sídlem v Teplicích-Šanově), který mu poskytl balón Böhmen a především tu mohl získat nejlepší dostupný balónový plyn vodík, který vyráběl Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu Ústí nad Labem, dnes známý jako Spolchemie. Startovalo se tedy 7. srpna 1912 v 6.12 hod. v areálu ústecké chemičky. Balon vystoupal až do výšky 5350 m a přistál 50 km od Berlína. Během Hessových měření v různých výškách letu a po přistání došel vědec k závěru, že se stoupající vzdáleností od povrchu Země intenzita záření roste, že tudíž záření není původu zemského a že jeho jediným možným zdrojem je vesmír. Definitivně tím potvrdil existencí záření, které dostalo jméno kosmické. Hessův objev měl zásadní význam pro další rozvoj fyziky elementárních částic. V roce 1936 získal Victor Franz Hess za svůj objev Nobelovu cenu za fyziku.


Program přednášek:

Pátek 7. 9. 2012

  • 9.30 - 10.00
    "Využití urychlovačů částic středních energií pro přípravu a analýzu nano-strukturních progresivních materiálů"
    RNDr. A. Macková, Ph.D.

  • 10.00 - 10.40
    "Vypouštění meteorologických sond, výzkum, vyhodnocení dat z experimentů"
    Mgr. Martin Motl

  • 11.00 - 11.30
    "Historie regionálního vědeckého výzkumu v severočeském kraji"
    Mgr. Václav Houfek

  • 11.30 - 12.00
    "Deutscher Luftfahrverein 1911 - 1913"
    Michal Plavec

  • 16.00 - 17.00
    "Začátky měření kosmického záření v ČR, historie"
    doc. Jan Hladký

  • 18.00 - 18.40
    "Současný výzkum kosmického záření extrémně vysokých energií v observatoři Pierra Augera v Argentině"
    Dr. Jiří Chudoba

  • 18.40 - 19.20
    "Současný stav experimentální fyziky částic vysokých energií"
    doc. Jiří Dolejší

Sobota 8. 9. 2012

  • 13.00 - 14.00
    "Fyzika částic od kosmického záření ke vstřícným svazkům (od jaderných emulzí k LHC)"
    prof. V. Šimák

  • 15.00 - 16.00
    "Současné experimenty ve fyzice částic vysokých energií"
    RNDr. V. Wágner, CSc.

Kontakt:

Mgr. Václav Houfek
Vědecký tajemník

Muzeum města Ústí nad Labem
Masarykova 1000/3
400 01 Ústí nad Labem
Mobil: 733 334 008
Tel.: 475 210 937
Web: Ústecká muzejní a vlastivědná společnost




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Viktor Hess, Záření 


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »