Záhada Bečvářových názvů hvězd
Napsali ji Paul Kunitzsch a Tim Smart a o autorech se můžeme dočíst tyto stručné informace:
Paul Kunitzsch byl profesorem arabských studií na Mnichovské univerzitě od roku 1975 do roku 1995, kdy odešel do důchodu. Jeho výzkum se zaměřoval na předávání vědy, zvláště astronomie od starověkých Řeků k Arabům a později do středověké Evropy.
Tim Smart se dělí o svoji vášeň pro oblohu se studenty od roku 1978. Žije v Kalifornii se svými dvěma dětmi Andromedou a Rigelem.
Je to již druhé revidované vydání z roku 2006, první vydání z nakladatelství Harrassowitz Verlag, Wiesbaden, Německo, pochází z roku 1986. Kniha je organizovaná podle souhvězdí a vysvětluje jména 254 hvězd.
Na straně 62 je překvapivý apendix, který se věnuje Bečvářovu Atlasu Coeli. Píše se tam, že od vydání publikace Antonína Bečváře Atlas Coeli se objevilo 14 podivných jmen, z nichž 12 dosud uniká veškerému úsilí o jejich vysvětlení. Jde o následující názvy hvězd:
| Achird | eta Cas |
| Arich | gama Vir |
| Haris | gama Boo |
| Hassaleh | iota Aur |
| Hatysa | iota Ori |
| Heze | dzeta Vir |
| Kaffa | delta UMa |
| Kraz | beta Crv |
| Ksora | delta Cas |
| Kuma | ny Dra |
| Reda | gama Aql |
| Sarin | delta Her |
| Segin | epsilon Cas |
| Tyl | epsilon Dra |
Po vydání Bečvářova atlasu v roce 1951 lze tato jména nalézt v různých dalších publikacích. Jenom pro dvě z nich lze najít rozumné vysvětlení. Haris by mohl být z arabského "haris al-shamal", "strážce severu", což je překlad buď řeckého názvu pro alfa Boo nebo souhvězdí Bootes. Segin by mohl být variantou Seginus - gama Boo. Ostatních 12 jmen nemá žádnou vazbu v jazycích důležitých pro naše názvy hvězd, tedy v řečtině, arabštině a latině.
P. Kunitzsch se pokoušel více než 15 let získat informace o metodách práce dr. Bečváře a o jeho zdrojích při přípravě Atlasu Coeli. Kontaktoval množství astronomů v České republice a na Slovensku s cílem najít jeho spolupracovníky, ale bez úspěchu. Vzhledem k tomu, že dr. Bečvář zemřel v roce 1965, tak se naděje na vysvětlení stále zmenšuje. P. Kunitzsch také uvádí, že vysvětlení v publikaci Denk Z., Hlad O.: Hvězdy s arabskými názvy. Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy, 1996 nelze vystopovat k původním zdrojům. Tolik tedy z dodatku této knihy.
Ví někdo ze čtenářů více o původních zdrojích k výše uvedeným názvům hvězd z doby před rokem 1951?
---
Foto apendixu doplněno v únoru 2021. Klikněte 2x pro plné rozlišení
Autor: Foto Josef Chlachula
O autorovi
Josef Chlachula
Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.
