Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Záhada Bečvářových názvů hvězd

Záhada Bečvářových názvů hvězd

adictionaryofmodernstarnames.jpg
Společnost Sky Publishing, která mimo jiné vydává populární astronomický časopis Sky and Telescope, vydala v roce 2006 útlou knížku Slovník moderních názvů hvězd. V anglickém originále A Dictionary of Modern Star Names: A Short Guide to 254 Star Names and Their Derivations.

Napsali ji Paul Kunitzsch a Tim Smart a o autorech se můžeme dočíst tyto stručné informace:

Paul Kunitzsch byl profesorem arabských studií na Mnichovské univerzitě od roku 1975 do roku 1995, kdy odešel do důchodu. Jeho výzkum se zaměřoval na předávání vědy, zvláště astronomie od starověkých Řeků k Arabům a později do středověké Evropy.
Tim Smart se dělí o svoji vášeň pro oblohu se studenty od roku 1978. Žije v Kalifornii se svými dvěma dětmi Andromedou a Rigelem.

Je to již druhé revidované vydání z roku 2006, první vydání z nakladatelství Harrassowitz Verlag, Wiesbaden, Německo, pochází z roku 1986. Kniha je organizovaná podle souhvězdí a vysvětluje jména 254 hvězd.
Na straně 62 je překvapivý apendix, který se věnuje Bečvářovu Atlasu Coeli. Píše se tam, že od vydání publikace Antonína Bečváře Atlas Coeli se objevilo 14 podivných jmen, z nichž 12 dosud uniká veškerému úsilí o jejich vysvětlení. Jde o následující názvy hvězd:

Achird eta Cas
Arich gama Vir
Haris gama Boo
Hassaleh iota Aur
Hatysa iota Ori
Heze dzeta Vir
Kaffa delta UMa
Kraz beta Crv
Ksora delta Cas
Kuma ny Dra
Reda gama Aql
Sarin delta Her
Segin epsilon Cas
Tyl epsilon Dra

Po vydání Bečvářova atlasu v roce 1951 lze tato jména nalézt v různých dalších publikacích. Jenom pro dvě z nich lze najít rozumné vysvětlení. Haris by mohl být z arabského "haris al-shamal", "strážce severu", což je překlad buď řeckého názvu pro alfa Boo nebo souhvězdí Bootes. Segin by mohl být variantou Seginus - gama Boo. Ostatních 12 jmen nemá žádnou vazbu v jazycích důležitých pro naše názvy hvězd, tedy v řečtině, arabštině a latině.

P. Kunitzsch se pokoušel více než 15 let získat informace o metodách práce dr. Bečváře a o jeho zdrojích při přípravě Atlasu Coeli. Kontaktoval množství astronomů v České republice a na Slovensku s cílem najít jeho spolupracovníky, ale bez úspěchu. Vzhledem k tomu, že dr. Bečvář zemřel v roce 1965, tak se naděje na vysvětlení stále zmenšuje. P. Kunitzsch také uvádí, že vysvětlení v publikaci Denk Z., Hlad O.: Hvězdy s arabskými názvy. Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy, 1996 nelze vystopovat k původním zdrojům. Tolik tedy z dodatku této knihy.

Ví někdo ze čtenářů více o původních zdrojích k výše uvedeným názvům hvězd z doby před rokem 1951?

---
Foto apendixu doplněno v únoru 2021. Klikněte 2x pro plné rozlišení

Apendix z knihy: A Dictionary of Modern Star Names: A Short Guide to 254 Star Names and Their Derivations. Autor: Foto Josef Chlachula
Apendix z knihy: A Dictionary of Modern Star Names: A Short Guide to 254 Star Names and Their Derivations.
Autor: Foto Josef Chlachula




O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Antonín Bečvář


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »