Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



redakce II Sluneční soustava

Je Pluto planeta?

V poslednich dnech se stále více hovoří o tom, zda Pluto ztratí či neztratí status planety. Nedávno zveřejněná stránka 3. odděleníMezinárodní astronomické unie (IAU Division III.) se tomuto tématu podrobně věnuje. Otázka vyvstala se stále rostoucímpočtem objevených trans-neptunských těles, tedy objektů tzv. Kuiperova pásu, kterých k 30. prosinci bylo již 84 ks. Pluto jetotiž svými charakteristikami podobné spíše těmto tělesům než ostatním planetám Sluneční soustavy.IAU nikdy oficiálně nedefinovala, co je to planeta, a akceptování 9 planet ve Sluneční soustavě je spíše historickou praxí. Podleněkterých navržených kritérií Pluto planetou je, podle některých není. Konečné rozhodnutí stále ještě nepadlo.
Zdroj: The status of Pluto ze dne 30. prosince 1998, updatováno 24. ledna 1999.

redakce II Sluneční soustava

Raketa CAPER do magnetosféry

Sondážní raketa Cleft Accelerated Plasma Experimental Rocket (CAPER) vypravená NASA vzlétla 20. ledna z oblastiAndoya v Norsku. Během 20min letu dosáhla výšky 1 360 km (o 20 km více než se předpokládalo) a poté přistála pravděpodobně na polární led v blízkosti stanice Longyearbyen. Cílem projektu CAPER byl výzkum té částizemské atmosféry, která je přímo vystavena slunečnímu větru. V průběhu letu prolétla raketa několika polárními zářemi a skrzoblast obsahující intenzivní elektrická pole a vysoce urychlené ionty. V kombinace s daty pořízenými sondami Polar a ACE byzískaná data měla přispět k lepšímu pochopení zemské atmosféry a kosmického "počasí" v nejbližším okolí Země
Zdroj: NASA Space Science News ze dne 21. ledna 1999.

redakce II Sluneční soustava

První světelná křivka KBO

Astronomům pracujícím na observatoři ESO v La Silla se poprvé v historii podařilo získat světelnou křivku objektu Kuiperovapásu. Objekt, který nese označení 1996 TO66, byl objeven v říjnu 1996 na Havaji. Je to jeden z nejjasnější členůKuiperova pásu, jeho jasnost je kolem 21. magn. Během šesti nocí v srpnu a říjnu 1997 provedl 3,6m dalekohled NTT na ESOpřesná pozorování tělesa vzdáleného 45 AU. Výsledná světelná křivka sestavená z 50 pozorování ukazuje na rotační perioduo něco větší než 6 hodin. Průměr 1996 TO66 je odhadován na 600 km.
Zdroj: ESO Press Photo 41/98 ze dne 5. listopadu.
redakce II Sluneční soustava

Nová pozorování komety Halle-Bopp

Pozorování komety C/1995 O1 Halle-Bopp pokračují pomocí 15-m švédského submilimetrového dalekohledu na observatoři ESO v La Silla. Ukazují velmi silnou aktivitu komety, která se nachází v současné době už ve velké vzdálenosti od Slunce (6,7 AU). Rádiová pozorování umožňují detailně studovat uvolňování různých molekul z jádra komety. Díky tomuse podařilo detekovat (vůbec poprvé u jakékoliv komety) molekuly CH3OH a HCN. Navzdoryvelké vzdálenosti má kometa jasnost mezi 9.-10. mag., což ji činí pozorovatelnou i triedry. Bohužel pouze z jižní polokoule, protože se nachází v souhvězdí Létající ryby.
Zdroj: ESO Press Release 16/98 ze dne 22. října.
redakce II Sluneční soustava

Oceán na Kalisto?

Podle dat naměřených sondou Galileo je možné, že druhý největší měsíc Jupitera, měsíc Kalisto, má pod svouledovou a kráterovanou kůrou oceán tekuté vody. Vědci tak usuzují na základě podobnosti dat o Kalisto s daty o měsíciEuropa, u kterého jsou silné důkazy pro existenci podpovrchového oceánu. Na základě měření magnetického pole měsícese usuzuje, že pod povrchem je cosi skrytého, něco, co by mohlo být oceánem slané vody. Jeho přítomnost právě na Kalistoby byla velmi překvapivá, protože se dosud usuzovalo, že tento měsíc je mrtvý a nudný. Více by se měli vědci dozvědět v průběhu příštího roku, kdy se sonda 4x k měsíci přiblíží.
Zdroj: JPL Press release ze dne 21. října.
redakce II Sluneční soustava

HST pozoroval Uran a Neptun

Nově uvolněné snímky z Hubble Space Telescope (HST) ukazují vzdálené planety Uran a Neptun. Na snímku Uranuje zachyceno 10 ze 17 měsíců planety, jeho 4 velké prstence a oblačnost v atmosféře. HST zde nalezl kolem 20 oblaků, cožje číslo srovnatelné s počtem oblaků pozorovaných na Uranu v celé historii moderních pozorování. Některé z nich obíhají planetu rychlostí až 500 km/hod. Kombinací dat pořízených pomocí HST a Infrared Telescope Facility na Havaji byl sestaven film, který ukazuje změny počasí na planetě Neptun. Vědce především udivují obrovské bouře a větry s téměř nadzvukovými rychlostmi.
Zdroj: STScI-PR98-35 (Uran) aSTScI-PR98-34 (Neptun) ze dne 14. října.
redakce II Sluneční soustava

Z čeho jsou Leonidy?

Možný meteorický déšť Leonid, který by se mohl odehrát kolem 17. října, nedá spát majitelům a provozovatelům družicna oběžné dráze Země. Nikdo nedokáže předpovědět, jaké škody mohou způsobit. Do celé záležitosti nově promluvilastronom D. Steel ze Spaceguard Australia. Podle jeho modelu, založeném na pozorování nedávných komet Halle-Boppa Hyakutake, bychom měli být schopni detekovat pouze několik procent všech meteorů. Prach z obou komet byl bohatý na těkavé organické sloučeniny. Pokud by tomu tak bylo i u Leonid, nebylo by možné množství těchto meteorůpozorovat ani ve viditelném oboru ani radarem. Jiní astronomové ale namítají, že ani čistě organické meteory by neuniklynaší pozorosti, zvláště v případě Leonid, které mají velkou vstupní rychlosti do atmosféry (71 km/s). Článek vyšel v časopise Astronomy and Geophysics (vol. 39, p. 24).
Zdroj: www.newscientist.com.
redakce II Sluneční soustava

Nová metoda pro zjišťování planet

Astronomové z Arizonské university otestovali nově vyvinutou metodu pro zjišťování přítomnosti planet u cizých hvězd. Takové planety není možné pozorovat přímo, protože jsou přezářeny blízkou hvězdou. Trik spočívá v použití nové metody zvané nulling interferometry, která umožní odečíst záření hvězdy a ponechá pouze záření planety. Technika byla vyzkoušenana dalekohledu MMT a testovacím objektem byla hvězda Belelgeuze. Po odečtení záření hvězdy bylo možné pozorovat slabý prachový disk. O nové metodě informuje článek v časopise Nature ze 17. září.
Zdroj: Tisková zpráva university ze dne 16. září.
redakce II Sluneční soustava

Původ Jupiterových prstenců

Pomocí dat pořízených sondou Galileo usoudili vědci z Cornellovy university na původ Jupiterových prstenců. Ty jsoupodle nich tvořeny prachovými částicemi, které byly vyvrženy z povrchu malých vnitřních měsíců Jupitera. Nová data takéukazují, že nejvzdálenější, velmi jemný prstenec je ve skutečnosti tvořen dvěma prstenci, z nichž jeden je vložen do druhého.Tento prstenec byl "zásoben" měsíci Amalthea a Thebe, zatímco hlavní prstenec měsíci Adrastea a Metis. Prach unikl zpovrchu měsíců při jejich srážkách s meteoroidy, které byly zachyceny silným gravitačním polem Jupitera. Vnitřní měsícea prstence zkoumala sonda během tří obletů Jupitera v letech 1996 a 1997.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 15. září..
redakce II Sluneční soustava

Minikomety neexistují

Astronomové z Kalifornské university prokázali, že "atmosférické díry" na snímcích sondy Polar jsou ve skutečnostišumem způsobeným kamerami sondy. Vyvrátili tak hypotézu existence malých komet o velikosti domu, které by mělybombardovat Zemi každých pár sekund. S touto hypotézou přišel už v roce 1986 astronom Luis A. Frank. Analýza datze dvou kamer na palubě sondy a jejich srovnání s počítačovou simulací zašuměné informace ukázalo, že data jsou ve shodě s instrumentálním šumem kamer. Dalším argumentem proti hypotéze je fakt, že stejné "temné pixely" se objevují jak na snímcích neosvětlené tak i osvětlené Země.
Zdroj: Spacer.Com - daily news from the frontier.
redakce II Sluneční soustava

Atmosféra Měsíce prozkoumána

Tým z University v New Hampshire (UNH) oznámil, že se mu podařilo zjistit složení atmosféry Měsíce. Ke zjištění byl použit přístroj STICS na palubě sondy WIND. Atmosféra byla u Měsíce objevena lodí Apollo 17, jejíž posádka detekovala hélium a argon. Pozemskými pozorováními byly dále zjištěny sodík a draslík. Nově byly detekovány kyslík, křemík a hliník. Přístroj STICS detekoval ionty těchto prvků, které vznikají při interakci atmosféry se slunečním větrem. Vzhledemk tomu, že ionty neustále unikají do volného prostoru, musí být atmosféra neustále obnovována. Hustota atmosféry Měsíce je velmi nízká. Je srovnatelná s hustotou zemské atmosféry ve výšce 480 km.
Zdroj: Zpráva z UNH ze dne 20. srpna.
redakce II Sluneční soustava

Vody na Měsíci je více

Podrobnější analýza dat pořízených sondou Lunar Prospector ukázala, že množství vody na Měsíci je asi 10x většínež se původně očekávalo. Vědci nyní odhadují, že v oblastech obou pólů se nachází 6 miliard tun vody. Není zcela zřejmé,v jaké formě se voda vyskytuje. Zdá se, že asi 40 cm pod povrchem se nachází zásobárna téměř čistého vodního ledu. Dálesonda zmapovala složení povrchu Měsíce, detekovala výskyt dvou silných lokálních magnetických polí a pořídila mapugravitačního pole Měsíce. Přinesla také důkazy o existenci železného jádra o průměru 300 km ve středu našeho souseda.
Zdroj: NASA Press Release 98-158 ze dne 3. září.
redakce II Sluneční soustava

Kometární déšť nepravděpodobný

Astronomové z Ohio State University, Jay Frogel a Andrew Gould, tvrdí, že v následujících 0,5 miliónu let nás nečeká žádnýkometární "déšť". Podle nich se v tomto obdodí nenaplní scénář tzv. "hvězdy smrti", tj. blízké hvězdy, která by se natolik přiblížila ke Slunci, že by "vymetla" obrovské množství komet z Oortova oblaku směrem do vnitřních částí Sluneční soustavy. Vědci zkoumali pohyby blízkých hvězd podle nejčerstvějšího zdroje - podle katalogu družice Hipparcos. Tvrdí, že žádná hvězda obsažená v tomto katalogu se v daném obdodí nepřiblíží na 20 000 AU ke Slunci, což definovali jako nebezpečnýpřípad. Odhadují, že 96% všech potenciálně nebezpečných hvězd je v katalogu Hipparcos obsaženo.
Zdroj: Tiskové zprávy university.
redakce II Sluneční soustava

Baktérie ze Země na Měsíci

Na nedávném setkání astronomů a biologů z Marshall Space Flight Center (MSFC) věnovaném biologickým omezením pro život ve vesmíru bylo vzpomenuto události, jež se odehrála téměř před 30lety. Tehdy posádka lodě Apollo 12, která přistála v Oceánu bouří na Měsíci 156 metrů od sondy Surveyor 3, vyjmula z této sondy kameru. Po návratu na Zem se zjistilo, že 50-100 baktérií typu Streptococcus mitis přežilo v drsných podmínkách panujících na povrchu našeho nejbližšího souseda. Tyto baktérie přežily start, let ve vakuu, 3 roky byly vystaveny kosmickému záření a teplotám o průměru 20 K a byly zcela bez potravy, vody a energie.
Zdroj: MSFC Press Release ze dne 1 září 1998.
redakce II Sluneční soustava

Dva nové PHOs

Pomocí přístroje Near-Earth Asteroid Tracking (NEAT) byly objeveny dva nové blízkozemní asteroidy, které byly klasifikovány jako PHO, tady potenciálně nebezpečné objekty pro naši planetu. Asteroidy označené jako 1998 OHa 1998 OR2 mají průměr 1-3 km. Oba se podle předběžných propočtů nemohou dostat blíže než 5 miliónů kilometrůod Země. Přístroj NEAT používá velkou, citlivou a plně automatizovanou CCD kameru připojenou na 1m dalekohledna vrcholu hory Mt. Haleakela na Havajských ostrovech ve výšce 3 km nad mořem. Jeho řídící systém byl nedávno upgradován a nyní je schopen zpracovat 40 GB dat každou noc.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 5. srpna.
redakce II Sluneční soustava

Uranův měsíc Triton se ohřívá

Pozorování provedená Hubbleovým kosmickým dalekohledem ukazují, že největší měsíc planety Uran, Trito, je výrazněteplejší, než byl v době průletu sondy Voyager v roce 1989. Tento ohřev způsobuje, že se část zmrzlého dusíku na povrchuměsíce odpařuje a výrazně zahušťuje jeho tenkou atmosféru. Teplota za posledních 9 let vzrostla z 37 K na 39 K. Srovnatelný nárust by v případě Země znamenal velké klimatické změny. Triton je však mnohem jednodušší tělesoa vědci věří, že jim umožní snadněji studovat vliv takovýchto změn. Ohřev by mohl být způsobený sezónními změnamijižní polární čepičky. Na jižní polokouli měsíce totiž nastává léto, období opakující se každých několik set let.
Zdroj: STScI Press Release z 24. června.
redakce II Sluneční soustava

Stereo pohled na sluneční koronu

Dr. Allen Gary a jeho tým z NASA/Marshall Space Flight Center (MSFC) navrhuje použití dvou různých družic k simultánnímu pozorování sluneční aktivity - jedna by měla být umístněná na oběžné dráze kolem Země, druhá hlouběji ve vesmíru. Podle nich pochopení slunečních procesů vyžaduje pohled zároveň z jiné perspektivy, jaký nám není při současném pohledu ze Země a z blízkozemních družic k dispozici. Ve své práci byli prozatím schopni vytvořit simulaci 3D smyček v koroně. Ty vypadají jako trsy banánů. K simulaci použili data pořízená magnetografem umístněným v MSFC a japonskou rentgenovou družicí Yohkoh.
Zdroj: Tisková zpráva MSFC z 22. června.
redakce II Sluneční soustava

Podivné nitro měsíce Kallisto

Nová data poskytnutá sondou Galileo vedou ke změnám názorů vědcůna vnitřní strukturu Jupiterova měsíce Kallisto a naznačují, že Kallisto se vyvíjel odlišně od ostatních velkých měsíců největší planety. Doposud se předpokládalo, že nitro Kallisto je zcela nediferencované. Ovšem podle dat nameřených sondou běhemjejího přiblížení k měsíci v září 1997 se zdá být vše jinak. Ukazuje se, že vnitřní struktura je podivná - není ani jednolitá aleani se nijak dramaticky nemění. Ostatní tři měsíce jsou kompletně diferencované. Rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny faktem, že Kallisto je nejvzdálenějším měsícem od planety.
Snímky: JPL Press Release ze dne 4. června
redakce II Sluneční soustava

Voda a termální aktivita v minulosti Marsu

Sonda Mars Global Surveyor přinesla nové topografické a mineralogickédůkazy o přítomnosti vodní a termální aktivity v ranné historii Marsu. Nové nálezy znamenají, že voda se vyskytovala stabilněv blízkosti a na povrchu, a že zde existovala tenká atmosféra. Kromě těchto měření, provedla sonda více než 50 000 měření laserovým výškoměrem a umožnila tak získat první detailní třídimenzionální mapu severní polární čepičky.
Snímky: JPL Press Release ze dne 27. května
redakce II Sluneční soustava

Sluneční erupce způsobují "sluncetřesení"

Pomocí přístroje MPI na sondě SOHO pozorovali vědci poprvé v historii sluneční erupce způsobující seizmické vlny ve slunečním nitru. Ty jsou podobné vlnám vznikajícím při zemětřeseních s tím rozdílem, že jsou nesrovnatelně energetičtější. Pozorovaná erupce, kterou její objevitelé označili za středně rozsáhlou,způsobila otřesy s energií asi 40 000x větší než mělo ničivě zemětřesení v roce 1906, které postihlo San Francisco. Fakt,že "sluncetřesení" jsou způsobována erupcemi, byl předpovězen před několika lety s tím rozdílem, že pozorované otřesyjsou 10x silnější než se předpokládalo.
Zdroj: NASA Press Release 98-88 z 27. května


1. vesmírný týden 2026

1. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře - přehled za rok 2025

31 polárních září, fotograficky zachycené v roce 2025, co mi aspoň počasí dovolilo. Od minutových záblesků pouze fotograficky zachytitelných, až po očima pozorovatelné.

Další informace »