Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové identifikovali druhého zemského trojána: 2020 XL5

Astronomové identifikovali druhého zemského trojána: 2020 XL5

Snímek asteroidu 2020 XL5, který byl získán pomocí Lowell Discovery Telescope v Arizoně 22. 2. 2021.
Autor: Santana-Ros et al., doi: 10.1038/s41467-022-27988-4

Deset let po objevení prvního trojána Země byl nalezen druhý – 2020 XL5. Zachytily jej snímky pořízené 12. 12. 2020 dalekohledem Pan-STARRS 1 na Havajských ostrovech a k potvrzení jeho oběžné dráhy byly použity předobjevové fotografie z let 2012 až 2019. Podle studie publikované v časopise Nature Communications bude sdílet oběžnou dráhu se Zemí nejméně dalších 4000 let.

Klasické dílo J. L. Lagrangea o problému tří těles, vydané v roce 1772, muselo počkat až do roku 1906, kdy bylo empiricky ověřeno objevem asteroidu (588) Achilles. Tento asteroid obíhá kolem teoretického bodu nacházejícího se 60° před Jupiterem po jeho oběžné dráze.

Po objevení Achilla bylo nalezeno mnoho dalších objektů obíhajících kolem téměř stejného bodu nebo jeho zrcadlové polohy 60° za Jupiterem. Oba body jsou tzv. trojúhelníkové Lagrangeovy body a jsou známy jako L4 (pro první bod) a L5 (pro druhý). Asteroidy obíhající kolem obdobných bodů soustavy planeta-Slunce se obecně označují jako trojáni.

Ačkoli jsou trojánské asteroidy známy po desetiletí i u jiných planet Sluneční soustavy, jako je Venuše, Mars, Jupiter, Uran a Neptun, až v roce 2011 byl asteroid 2010 TK7 potvrzen jako první pozemský troján.

"Trojáni jsou objekty, které sdílejí oběžnou dráhu s planetou, shlukují se kolem jedné ze dvou speciálních gravitačně vyvážených oblastí podél oběžné dráhy planety známých jako Lagrangeovy body," řekl doktor Cesar Briceño, astronom z NOIRLabu NSF.

Orbitální diagram zemského trojána 2020 XL5 v porovnání s vnitřními planetami Sluneční soustavy. Pozice k 6. 2. 2021. Autor: JPL Small-Body Database
Orbitální diagram zemského trojána 2020 XL5 v porovnání s vnitřními planetami Sluneční soustavy. Pozice k 6. 2. 2021.
Autor: JPL Small-Body Database
"V minulosti proběhlo mnoho pokusů najít pozemské trojány, včetně kosmických průzkumů, jako bylo například pátrání v oblasti L4, které dělala kosmická loď OSIRIS-Rex od NASA, nebo sledování oblasti L5, které prováděla mise Hayabusa-2 japonské JAXA," řekl doktor Toni Santana-Ros, astronom z Departamento de Fisica, Ingeniería de Sistemas y Teoría de la Señal na Universidad de Alicante a z Institut de Ciències del Cosmos na Universitat de Barcelona. "Přes veškeré úsilí se dosud nepodařilo objevit žádného nového člena této populace."

Asteroid 2020 XL5 byl objeven dalekohledem Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System (Pan-STARRS 1) na observatoři Haleakala 12. prosince 2020. První data naznačovala, že by to mohl být troján Země, ale vzhledem k malému množství pozorování byly orbitální nejistoty příliš velké.

Doktor Briceňo, doktor Santana-Ros a jejich kolegové nakonec potvrdili, že 2020 XL5 je troján Země. Ke studiu jeho oběžné dráhy použili archivní údaje z let 2012 až 2019 a objekt pozorovali v roce 2021 ze tří pozemních observatoří.

Analýza jeho orbitální stability ukazuje, že 2020 XL5 zůstane v bodě L4 nejméně 4000 let. Výzkumníci předpokládají, že se jedná o asteroid typu C, který je složen převážně z uhlíku. Má průměr 1,18 km – je tedy větší než 2010 TK7, první známý troján Země. Dostává se až k dráze Venuše, kterou kříží, a na druhou stranu zasahuje téměř k dráze Marsu.

„2020 XL5 mohl být vymrštěn z hlavního pásu asteroidů po interakci s Jupiterem, nicméně k potvrzení jeho původu by byl zapotřebí další výzkum,“ uvedli autoři.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] 2020 XL5 na Wikipedii (anglicky)



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Trojané


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »