Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové objevili ledové struktury na povrchu Titanu

Astronomové objevili ledové struktury na povrchu Titanu

Modrou barvou je vyznačen ledový koridor kolem rovníku Saturnova měsíce Titan
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute

Déšť, jezera a povrch erodovaný organickými látkami se nacházejí nejen na Zemi, ale i na Titanu, největším měsíci planety Saturn. Avšak na Titanu se nachází metan – nikoliv voda – který v kapalném stavu zaplňuje jezera, přičemž v podobě deště dopadá na povrch měsíce. Zatímco vědci zkoušeli najít zdroj metanu na měsíci Titan, Caitlin Griffithová a její spolupracovníci z University of Arizona objevili poněkud nepředvídané dlouhé ledové útvary, které obepínají téměř celou polovinu obvodu Titanu.

Caitlin Griffithová, profesorka na Lunar and Planetary Laboratory University of Arizona, je vedoucí autorkou článku publikovaného v Nature Astronomy.

Molekuly atmosférického metanu jsou na Titanu nepřetržitě rozbíjeny působením slunečního záření. Důsledkem je atmosférická mlha klesající k povrchu, kde se hromadí v podobě organických sedimentů, čímž rychle dochází ke spotřebování metanu z atmosféry. Tato vrstva organického materiálu je tvořena látkou pocházející z dřívější atmosféry.

Není zde žádný jasně viditelný zdroj metanu kromě toho, který se vypařuje z jezer kapalného plynu v polárních oblastech Titanu. Avšak jezera na Titanu obsahují pouze jednu třetinu metanu obsaženého v atmosféře měsíce a byl by z geologického hlediska velmi brzy vyčerpán.

Podle jedné teorie může být metan doplňován z podpovrchových rezervoárů, odkud se v plynném stavu dostává do atmosféry. Předcházející výzkumy Titanu napovídají na přítomnost neobvyklého regionu pojmenovaného Sotra, který vypadá jako kryovulkán s charakteristickými výlevy ledu.

Tým Caitlin Griffithové začal studovat složení povrchu Titanu s předpokladem, že objeví podobné kandidáty malých podpovrchových kryovulkánů. Analyzoval polovinu povrchu Titanu a nic neobjevil, avšak útvar pojmenovaný Sotra byl shledán výjimečným v tom, že se projevuje jako nejsilnější ledový útvar.

Jenomže hlavní ledové rysy, které astronomové objevili, byly naprosto neočekávané. Spočívají v lineárním ledovém koridoru, který pokrývá více než 40 % obvodu měsíce Titan.

Tento ledový koridor je záhadný, protože nekoreluje s žádnými povrchovými útvary, a také s měřeními podpovrchových vrstev,“ říká Caitlin Griffithová. „Z naší studie a z dřívějších výzkumů vyplývá, že Titan není v současné době vulkanicky aktivní, trasa koridoru je zřejmě pozůstatkem minulosti. Tyto útvary jsme detekovali na prudkých svazích, avšak nikoliv na všech. Z toho vyplývá, že ledový koridor je v současné době značně erodován, potenciálně může prozrazovat přítomnost ledu a organických vrstev.“

Z provedené analýzy rovněž vyplývá rozmanitost organického materiálu v některých regionech. Tyto povrchové depozity jsou velmi důležité, protože laboratorní simulace atmosféry Titanu vytvářejí biologicky zajímavé složky, jako jsou například aminokyseliny.

Caitlin Griffithová analyzovala desítky tisíc spektrálních snímků nejsvrchnější vrstvy povrchu pořízených spektrometrem Visible and Infrared Mapping Spectrometer (VIMS) na palubě sondy Cassini pomocí metody, která umožňuje detekci jemných povrchových charakteristik.

Vědecký tým Caitlin Griffithové porovnával svoje závěry s dřívějšími studiemi včetně údajů ze sondy Huygens, která přistála na Titanu v roce 2005. Porovnání potvrdilo závěry obou použitých měření. Je plánováno využití této techniky k výzkumu oblastí kolem pólů, kde se vyskytují jezera metanu.

Obě tělesa – Titan i Země – prodělala odlišný vývojový scénář a obě skončila s výskytem unikátních na organické látky bohatých atmosfér a povrchů,“ říká Caitlin Griffithová. „Avšak není jasné, zda Titan i Země jsou ve vesmíru běžné varianty na organické látky bohatých těles nebo pouze dvě možné varianty mezi existujícími světy s bohatým výskytem organických látek.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] uanews.arizona.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Ledové útvary, Sonda Cassini, Saturnův měsíc Titan


46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2023 A3 Atlas

Canon 6Da + Sigma 35mm f/1.4 @ f/2.5 4x60s, 5 polí horizontálně Skywatcher Star Adventurer 24.10.2024 19:30 - 20:00

Další informace »