Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové pátrali po cizích signálech z mezihvězdné komety 2I/Borisov

Astronomové pátrali po cizích signálech z mezihvězdné komety 2I/Borisov

Mezihvězdná kometa 2I/Borisov objevená v roce 2018
Autor: NASA/ESA/D. Jewitt (UCLA)

Breakthrough Listen, dosud největší výzkumný program zaměřený na hledání důkazů inteligentního života za hranicemi Země, uvolnil data z pozorování objektu 2I/Borizov, což je mezihvězdná kometa, která se nejvíce přiblížila ke Slunci v prosinci 2019. Kometu 2I/Borisov objevil 30. 8. 2019 ukrajinský astronom amatér Gennadij Borisov. Kometa známá též jako C/2019 Q4 se zformovala v cizí planetární soustavě, mimo Sluneční soustavu a byla vyvržena do mezihvězdného prostoru v důsledku blízkého setkání s planetou ve své mateřské planetární soustavě.

2I/Borisov byla zaznamenána jako nové zjevení krátce po tom, co začala reagovat na záření Slunce. Nejblíže se ke Slunci přiblížila 8. prosince 2019 na vzdálenost zhruba 293 miliónů kilometrů. V polovině roku 2020 bude již na své cestě zpět do mezihvězdného prostoru, kde bude putovat milióny roků předtím, než se možná jednoho dne přiblíží k dalšímu hvězdnému systému.

Breakthrough Listen je dosud největší vědecko-výzkumný program zaměřený na hledání důkazů existence civilizací mimo naši Zemi. Program zahrnuje sledování jednoho miliónu nejbližších hvězd vůči naší planetě.

Přibližně polovina nových informací pochází z Parkes radio telescope in New South Wales, Australia. Zbytek byl zachycen velkým radioteleskopem West Virginia's Green Bank Observatory a Automated Planet Finder, což je optický teleskop nacházející se na Lick Observatory in California.

Jestli je mezihvězdné cestování pravděpodobné a jestli existují i jiné civilizace, které jsou motivovány postavit mezihvězdnou sondu, potom určitý zlomek objektů větší než nula existuje v podobě umělých mezihvězdných zařízení,“ říká Steve Croft, astronom z Berkeley SETI Research Center a Breakthrough Listen.

Steve Croft se svými spolupracovníky vyhledával elektromagnetické záření, které je konzistentní se signály, které známe a které jsou vytvářeny technickými prostředky, avšak nejsou slučitelné s šumem pozadí z přirozených astrofyzikálních jevů. To také vyžaduje vyloučení signálů z mobilních telefonů, satelitů, GPS, internetu, WiFi a nesčetného množství dalších lidských zdrojů.

Nedávné prohlášení vědců z projektu Breakthrough Listen prozradilo, že skenování komety 2I/Borisov neodhalilo žádný technický signál, který by potvrdil, že byla identifikována přítomnost pokročilého inteligentního života.

Tým Breakthrough Listen zamýšlí analyzovat systematicky a opakovaně veškerá data dodnes uvolněná,“ říká Andrew Siemion, University of California, Berkeley. „Do současnosti bylo analyzováno pouze 20 % zachycených informací.“

Skupina předtím rovněž skenovala mezihvězdné těleso s názvem ’Oumuamua, které prolétalo napříč centrem Sluneční soustavy v roce 2017 jako první pozorovaný mezihvězdný objekt. Rovněž u tohoto tělesa nebyly zaznamenány vůbec žádné náznaky technických signálů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] space.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mezihvězdná kometa 2I/Borisov


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »