Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová fotografie mezihvězdného návštěvníka Sluneční soustavy

Nová fotografie mezihvězdného návštěvníka Sluneční soustavy

Fotografie mezihvězdné komety 2I/Borisov, vpravo v měřítku kompozice se Zemí
Autor: Pieter van Dokkum, Cheng-Han Hsieh, Shany Danieli, Gregory Laughlin

Astronomové z Yale University Pieter van Dokkum, Cheng-Han Hsieh, Shany Danieli, a Gregory Laughlin pořídili 24. 11. 2019 nádherný nový snímek tělesa 2I/Borisov, což je první známá mezihvězdná kometa, která na své cestě zavítala do Sluneční soustavy. Fotografie byla pořízena pomocí přístroje Low Resolution Imaging Spectrometer (LRIS), což je zobrazovací spektroskop pro oblast viditelného světla umístěný na dalekohledu Keck o průměru 10 metrů na W. M. Keck Observatory, Mauna Kea, Havaj.

Kometu 2I/Borisov objevil 30. srpna 2019 ukrajinský amatérský astronom Gennadij Borisov. Těleso známé rovněž jako C/2019 Q4 vzniklo v planetární soustavě v okolí zatím neznámé hvězdy a bylo vyvrženo do mezihvězdného prostoru pravděpodobně jako důsledek blízkého přiblížení k planetě v mateřské soustavě.

Kometa 2I/Borisov získala výrazný vzhled krátce po tom, co začala reagovat na zahřívání Sluncem. Stále pokračuje ve vypařování během svého přibližování ke Slunci, uvolňuje plyny a jemný prach vytvářející komu a ohon komety. V současné době je její ohon dlouhý téměř 160 000 kilometrů, což je 14× více, než činí průměr Země, zatímco pevné jádro komety má průměr pouze 1,6 kilometru.

Mezihvězdný návštěvník 2I/Borisov, jak bylo vypočítáno, se nejblíže přiblíží ke Slunci 8. prosince 2019 na vzdálenost přibližně 293 milióny kilometrů. Od poloviny roku 2020 již bude na cestě zpět do mezihvězdného prostoru, kde bude putovat milióny roků, než se snad jednoho dne přiblíží k další hvězdě.

K dnešnímu dni astronomové detekovali několik klíčových molekul v oblasti komy v okolí komety 2I/Borisov včetně plynného kyanidu, oxidu uhličitého a vodní páry.

Mezihvězdné objekty jako 2I/Borisov jsou kosmickými artefakty, které představují zlatý důl informací o cizích planetárních soustavách,“ říká profesor Pieter van Dokkum z Yale University. „Můžeme tak studovat plyny a další materiály v okolí komety 2I/Borisov a charakterizovat její chemické složení a porovnat je s dalšími kometami ve Sluneční soustavě.“

Astronomové rovněž využili přístroj LRIS k pořízení spektra komety 2I/Borisov, díky kterému mohli odhalit doslova studnici informací týkajících se podstaty její mateřské planetární soustavy. V době pozorování byla kometa vzdálena od naší planety o něco více než dvojnásobek vzdálenosti Země od Slunce.

Astronomové jsou uchváceni průběhem návštěvy komety 2I/Borisov a využívají velké dalekohledy, jako je například Keckův teleskop, k získání detailních informací o stavebních blocích planet v jiné planetární soustavě, než je naše vlastní Sluneční soustava,“ říká profesor Gregory Laughlin.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mezihvězdná kometa 2I/Borisov


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »