Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové pátrali po cizích signálech z mezihvězdné komety 2I/Borisov

Astronomové pátrali po cizích signálech z mezihvězdné komety 2I/Borisov

Mezihvězdná kometa 2I/Borisov objevená v roce 2018
Autor: NASA/ESA/D. Jewitt (UCLA)

Breakthrough Listen, dosud největší výzkumný program zaměřený na hledání důkazů inteligentního života za hranicemi Země, uvolnil data z pozorování objektu 2I/Borizov, což je mezihvězdná kometa, která se nejvíce přiblížila ke Slunci v prosinci 2019. Kometu 2I/Borisov objevil 30. 8. 2019 ukrajinský astronom amatér Gennadij Borisov. Kometa známá též jako C/2019 Q4 se zformovala v cizí planetární soustavě, mimo Sluneční soustavu a byla vyvržena do mezihvězdného prostoru v důsledku blízkého setkání s planetou ve své mateřské planetární soustavě.

2I/Borisov byla zaznamenána jako nové zjevení krátce po tom, co začala reagovat na záření Slunce. Nejblíže se ke Slunci přiblížila 8. prosince 2019 na vzdálenost zhruba 293 miliónů kilometrů. V polovině roku 2020 bude již na své cestě zpět do mezihvězdného prostoru, kde bude putovat milióny roků předtím, než se možná jednoho dne přiblíží k dalšímu hvězdnému systému.

Breakthrough Listen je dosud největší vědecko-výzkumný program zaměřený na hledání důkazů existence civilizací mimo naši Zemi. Program zahrnuje sledování jednoho miliónu nejbližších hvězd vůči naší planetě.

Přibližně polovina nových informací pochází z Parkes radio telescope in New South Wales, Australia. Zbytek byl zachycen velkým radioteleskopem West Virginia's Green Bank Observatory a Automated Planet Finder, což je optický teleskop nacházející se na Lick Observatory in California.

Jestli je mezihvězdné cestování pravděpodobné a jestli existují i jiné civilizace, které jsou motivovány postavit mezihvězdnou sondu, potom určitý zlomek objektů větší než nula existuje v podobě umělých mezihvězdných zařízení,“ říká Steve Croft, astronom z Berkeley SETI Research Center a Breakthrough Listen.

Steve Croft se svými spolupracovníky vyhledával elektromagnetické záření, které je konzistentní se signály, které známe a které jsou vytvářeny technickými prostředky, avšak nejsou slučitelné s šumem pozadí z přirozených astrofyzikálních jevů. To také vyžaduje vyloučení signálů z mobilních telefonů, satelitů, GPS, internetu, WiFi a nesčetného množství dalších lidských zdrojů.

Nedávné prohlášení vědců z projektu Breakthrough Listen prozradilo, že skenování komety 2I/Borisov neodhalilo žádný technický signál, který by potvrdil, že byla identifikována přítomnost pokročilého inteligentního života.

Tým Breakthrough Listen zamýšlí analyzovat systematicky a opakovaně veškerá data dodnes uvolněná,“ říká Andrew Siemion, University of California, Berkeley. „Do současnosti bylo analyzováno pouze 20 % zachycených informací.“

Skupina předtím rovněž skenovala mezihvězdné těleso s názvem ’Oumuamua, které prolétalo napříč centrem Sluneční soustavy v roce 2017 jako první pozorovaný mezihvězdný objekt. Rovněž u tohoto tělesa nebyly zaznamenány vůbec žádné náznaky technických signálů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] space.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mezihvězdná kometa 2I/Borisov


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »