Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové pátrali po cizích signálech z mezihvězdné komety 2I/Borisov

Astronomové pátrali po cizích signálech z mezihvězdné komety 2I/Borisov

Mezihvězdná kometa 2I/Borisov objevená v roce 2018
Autor: NASA/ESA/D. Jewitt (UCLA)

Breakthrough Listen, dosud největší výzkumný program zaměřený na hledání důkazů inteligentního života za hranicemi Země, uvolnil data z pozorování objektu 2I/Borizov, což je mezihvězdná kometa, která se nejvíce přiblížila ke Slunci v prosinci 2019. Kometu 2I/Borisov objevil 30. 8. 2019 ukrajinský astronom amatér Gennadij Borisov. Kometa známá též jako C/2019 Q4 se zformovala v cizí planetární soustavě, mimo Sluneční soustavu a byla vyvržena do mezihvězdného prostoru v důsledku blízkého setkání s planetou ve své mateřské planetární soustavě.

2I/Borisov byla zaznamenána jako nové zjevení krátce po tom, co začala reagovat na záření Slunce. Nejblíže se ke Slunci přiblížila 8. prosince 2019 na vzdálenost zhruba 293 miliónů kilometrů. V polovině roku 2020 bude již na své cestě zpět do mezihvězdného prostoru, kde bude putovat milióny roků předtím, než se možná jednoho dne přiblíží k dalšímu hvězdnému systému.

Breakthrough Listen je dosud největší vědecko-výzkumný program zaměřený na hledání důkazů existence civilizací mimo naši Zemi. Program zahrnuje sledování jednoho miliónu nejbližších hvězd vůči naší planetě.

Přibližně polovina nových informací pochází z Parkes radio telescope in New South Wales, Australia. Zbytek byl zachycen velkým radioteleskopem West Virginia's Green Bank Observatory a Automated Planet Finder, což je optický teleskop nacházející se na Lick Observatory in California.

Jestli je mezihvězdné cestování pravděpodobné a jestli existují i jiné civilizace, které jsou motivovány postavit mezihvězdnou sondu, potom určitý zlomek objektů větší než nula existuje v podobě umělých mezihvězdných zařízení,“ říká Steve Croft, astronom z Berkeley SETI Research Center a Breakthrough Listen.

Steve Croft se svými spolupracovníky vyhledával elektromagnetické záření, které je konzistentní se signály, které známe a které jsou vytvářeny technickými prostředky, avšak nejsou slučitelné s šumem pozadí z přirozených astrofyzikálních jevů. To také vyžaduje vyloučení signálů z mobilních telefonů, satelitů, GPS, internetu, WiFi a nesčetného množství dalších lidských zdrojů.

Nedávné prohlášení vědců z projektu Breakthrough Listen prozradilo, že skenování komety 2I/Borisov neodhalilo žádný technický signál, který by potvrdil, že byla identifikována přítomnost pokročilého inteligentního života.

Tým Breakthrough Listen zamýšlí analyzovat systematicky a opakovaně veškerá data dodnes uvolněná,“ říká Andrew Siemion, University of California, Berkeley. „Do současnosti bylo analyzováno pouze 20 % zachycených informací.“

Skupina předtím rovněž skenovala mezihvězdné těleso s názvem ’Oumuamua, které prolétalo napříč centrem Sluneční soustavy v roce 2017 jako první pozorovaný mezihvězdný objekt. Rovněž u tohoto tělesa nebyly zaznamenány vůbec žádné náznaky technických signálů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] space.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mezihvězdná kometa 2I/Borisov


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »