Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blesk na Saturnu, ledové světy okolo

Blesk na Saturnu, ledové světy okolo

Cassini_5.jpg
Sonda Cassini nedávno zpozorovala první blesk v Saturnově atmosféře. Objevila rádiové vlny pocházející z bouří, jejichž intensita kolísala s planetární zeměpisnou šířkou a rotací planety.

Z 3. června pochází fotografie Saturnova měsíce Enceladus, když od něj byla sonda vzdálena 1,6 milionu km.

Ledový Enceladus

Enceladus
Enceladus
Cassini vyfotografoval Saturnův měsíc Enceladus už 3.června 2004, když byl od něj vzdálen 1,6 milionu km. Enceladus je docela malý měsíc, s průměrem jen 499 km, ale je pokryt vodním ledem. To z něj dělá nejodrazivější objekt ve sluneční soustavě. Odráží až 90% světla, které na něj dopadne. Měsíc má hladký, jen lehce krátery rozbrázděný povrch. Mnoho jeho rysů jej spojuje s Jupiterovými měsíci Ganymédes a Europa.

Saturnův malý, třpytící se klenot, měsíc Enceladus (499 kilometrů v průměru), má nejodrazivější povrch ve sluneční soustavě. Diky povrchu z vodního ledu odráží více než 90% dopadajícího slunečního světla. Tento malý měsíc byl zdrojem mnohých překvapení už během éry Voyageru. Na Enceladu se nachází několik rovných a několik lehce krátery pokrytých oblastí. Navíc jsou pokryty rovnými rýhami. Tento jeho rys je velmi podobný Jupiterovým měsícům, Ganymédes a Europa a dělá tím z něj jeden ze Saturnových nejzáhadnějších měsíců. Cassini udělá poprvé nízký přelet nad měsícem až 17.února 2005. Do té doby se musíme spokojit jen s dálkovými fotografiemi. Pak Cassini začne zkoumat jeho bohatou geologickou minulost.

Snímek byl pořízen ve viditelném světle úzko úhlovou kamerou ze vzdálenosti 1,6 milionu kilometrů. Slunce a Enceladus při tom svíraly úhel asi 103 stupně. Obrazová stupnice je 10 kilometrů na pixel. Obraz není zvětšený.

Pro více informací o misi Cassini-Huygens, navštivte http://saturn.jpl.nasa.gov nebo Cassini domácí stránku, http://ciclops.org

Cassini pozoroval blesk na Saturnu

Blesky mohou vědcům napovědět mnoho o atmosféře a rychlostech větru na planetě. Sonda Cassini nedávno zpozorovala první blesk v Saturnově atmosféře. Objevila rádiové vlny pocházející z bouří, jejichž intensita kolísala s planetární zeměpisnou šířkou a rotací planety.

Toto bylo první přímé pozorování blesku v Saturnově atmosféře, ačkoli sondy Voyager pozorovaly v osmdesátých letech podobné jevy nepřímo.

Vědci nyní doufají, že použijí stejnou metodu i ke zjištění blesků na Saturnově největším měsíci Titanu, až sonda kolem něj vykoná první nízký přelet letos 26. října.

Vědecký pracovník mise, Phillippe Zarka řekl, že již pozorovali několik bouří u kterých k nalezení a zjištění jejich původu používali směrový radiový přijímač.

Rádiové vysílání bylo objeveno přístrojem Radio and plasma wave science instrument (RPWS), neboli Přístroj pro zkoumání radiových a plazmatických vln.

Objev byl učiněn během největšího přiblížení sondy k planetě, letos 1.července.

Dalším z přístrojů, kterým je zobrazovač magnetosféry, také byl objeven nový, do té doby neznámý, radiační pás kolem Saturnových prstenců. Hlavní radiační pás se rozkládá daleko mimo prstence, zatím co nový radiační pás leží uvnitř nich, přímo u planety.

Zdroj: CICLOPS tiskové zprávy, BBC News
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »