Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blesk na Saturnu, ledové světy okolo

Blesk na Saturnu, ledové světy okolo

Cassini_5.jpg
Sonda Cassini nedávno zpozorovala první blesk v Saturnově atmosféře. Objevila rádiové vlny pocházející z bouří, jejichž intensita kolísala s planetární zeměpisnou šířkou a rotací planety.

Z 3. června pochází fotografie Saturnova měsíce Enceladus, když od něj byla sonda vzdálena 1,6 milionu km.

Ledový Enceladus

Enceladus
Enceladus
Cassini vyfotografoval Saturnův měsíc Enceladus už 3.června 2004, když byl od něj vzdálen 1,6 milionu km. Enceladus je docela malý měsíc, s průměrem jen 499 km, ale je pokryt vodním ledem. To z něj dělá nejodrazivější objekt ve sluneční soustavě. Odráží až 90% světla, které na něj dopadne. Měsíc má hladký, jen lehce krátery rozbrázděný povrch. Mnoho jeho rysů jej spojuje s Jupiterovými měsíci Ganymédes a Europa.

Saturnův malý, třpytící se klenot, měsíc Enceladus (499 kilometrů v průměru), má nejodrazivější povrch ve sluneční soustavě. Diky povrchu z vodního ledu odráží více než 90% dopadajícího slunečního světla. Tento malý měsíc byl zdrojem mnohých překvapení už během éry Voyageru. Na Enceladu se nachází několik rovných a několik lehce krátery pokrytých oblastí. Navíc jsou pokryty rovnými rýhami. Tento jeho rys je velmi podobný Jupiterovým měsícům, Ganymédes a Europa a dělá tím z něj jeden ze Saturnových nejzáhadnějších měsíců. Cassini udělá poprvé nízký přelet nad měsícem až 17.února 2005. Do té doby se musíme spokojit jen s dálkovými fotografiemi. Pak Cassini začne zkoumat jeho bohatou geologickou minulost.

Snímek byl pořízen ve viditelném světle úzko úhlovou kamerou ze vzdálenosti 1,6 milionu kilometrů. Slunce a Enceladus při tom svíraly úhel asi 103 stupně. Obrazová stupnice je 10 kilometrů na pixel. Obraz není zvětšený.

Pro více informací o misi Cassini-Huygens, navštivte http://saturn.jpl.nasa.gov nebo Cassini domácí stránku, http://ciclops.org

Cassini pozoroval blesk na Saturnu

Blesky mohou vědcům napovědět mnoho o atmosféře a rychlostech větru na planetě. Sonda Cassini nedávno zpozorovala první blesk v Saturnově atmosféře. Objevila rádiové vlny pocházející z bouří, jejichž intensita kolísala s planetární zeměpisnou šířkou a rotací planety.

Toto bylo první přímé pozorování blesku v Saturnově atmosféře, ačkoli sondy Voyager pozorovaly v osmdesátých letech podobné jevy nepřímo.

Vědci nyní doufají, že použijí stejnou metodu i ke zjištění blesků na Saturnově největším měsíci Titanu, až sonda kolem něj vykoná první nízký přelet letos 26. října.

Vědecký pracovník mise, Phillippe Zarka řekl, že již pozorovali několik bouří u kterých k nalezení a zjištění jejich původu používali směrový radiový přijímač.

Rádiové vysílání bylo objeveno přístrojem Radio and plasma wave science instrument (RPWS), neboli Přístroj pro zkoumání radiových a plazmatických vln.

Objev byl učiněn během největšího přiblížení sondy k planetě, letos 1.července.

Dalším z přístrojů, kterým je zobrazovač magnetosféry, také byl objeven nový, do té doby neznámý, radiační pás kolem Saturnových prstenců. Hlavní radiační pás se rozkládá daleko mimo prstence, zatím co nový radiační pás leží uvnitř nich, přímo u planety.

Zdroj: CICLOPS tiskové zprávy, BBC News
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »