Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blesk na Saturnu, ledové světy okolo

Blesk na Saturnu, ledové světy okolo

Cassini_5.jpg
Sonda Cassini nedávno zpozorovala první blesk v Saturnově atmosféře. Objevila rádiové vlny pocházející z bouří, jejichž intensita kolísala s planetární zeměpisnou šířkou a rotací planety.

Z 3. června pochází fotografie Saturnova měsíce Enceladus, když od něj byla sonda vzdálena 1,6 milionu km.

Ledový Enceladus

Enceladus
Enceladus
Cassini vyfotografoval Saturnův měsíc Enceladus už 3.června 2004, když byl od něj vzdálen 1,6 milionu km. Enceladus je docela malý měsíc, s průměrem jen 499 km, ale je pokryt vodním ledem. To z něj dělá nejodrazivější objekt ve sluneční soustavě. Odráží až 90% světla, které na něj dopadne. Měsíc má hladký, jen lehce krátery rozbrázděný povrch. Mnoho jeho rysů jej spojuje s Jupiterovými měsíci Ganymédes a Europa.

Saturnův malý, třpytící se klenot, měsíc Enceladus (499 kilometrů v průměru), má nejodrazivější povrch ve sluneční soustavě. Diky povrchu z vodního ledu odráží více než 90% dopadajícího slunečního světla. Tento malý měsíc byl zdrojem mnohých překvapení už během éry Voyageru. Na Enceladu se nachází několik rovných a několik lehce krátery pokrytých oblastí. Navíc jsou pokryty rovnými rýhami. Tento jeho rys je velmi podobný Jupiterovým měsícům, Ganymédes a Europa a dělá tím z něj jeden ze Saturnových nejzáhadnějších měsíců. Cassini udělá poprvé nízký přelet nad měsícem až 17.února 2005. Do té doby se musíme spokojit jen s dálkovými fotografiemi. Pak Cassini začne zkoumat jeho bohatou geologickou minulost.

Snímek byl pořízen ve viditelném světle úzko úhlovou kamerou ze vzdálenosti 1,6 milionu kilometrů. Slunce a Enceladus při tom svíraly úhel asi 103 stupně. Obrazová stupnice je 10 kilometrů na pixel. Obraz není zvětšený.

Pro více informací o misi Cassini-Huygens, navštivte http://saturn.jpl.nasa.gov nebo Cassini domácí stránku, http://ciclops.org

Cassini pozoroval blesk na Saturnu

Blesky mohou vědcům napovědět mnoho o atmosféře a rychlostech větru na planetě. Sonda Cassini nedávno zpozorovala první blesk v Saturnově atmosféře. Objevila rádiové vlny pocházející z bouří, jejichž intensita kolísala s planetární zeměpisnou šířkou a rotací planety.

Toto bylo první přímé pozorování blesku v Saturnově atmosféře, ačkoli sondy Voyager pozorovaly v osmdesátých letech podobné jevy nepřímo.

Vědci nyní doufají, že použijí stejnou metodu i ke zjištění blesků na Saturnově největším měsíci Titanu, až sonda kolem něj vykoná první nízký přelet letos 26. října.

Vědecký pracovník mise, Phillippe Zarka řekl, že již pozorovali několik bouří u kterých k nalezení a zjištění jejich původu používali směrový radiový přijímač.

Rádiové vysílání bylo objeveno přístrojem Radio and plasma wave science instrument (RPWS), neboli Přístroj pro zkoumání radiových a plazmatických vln.

Objev byl učiněn během největšího přiblížení sondy k planetě, letos 1.července.

Dalším z přístrojů, kterým je zobrazovač magnetosféry, také byl objeven nový, do té doby neznámý, radiační pás kolem Saturnových prstenců. Hlavní radiační pás se rozkládá daleko mimo prstence, zatím co nový radiační pás leží uvnitř nich, přímo u planety.

Zdroj: CICLOPS tiskové zprávy, BBC News
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »