Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blízkozemní planetka mine Zemi. Uvidíme ji už malými dalekohledy

Blízkozemní planetka mine Zemi. Uvidíme ji už malými dalekohledy

Umělecké ztvárnění průletu planetky v blízkosti Země
Autor: Wikimedia Commons, autor Tiouraren

V období okolo 19. dubna budeme mít možnost sledovat blízkozemní planetku, a to doslova ze dvorku. Planetka s označením 2014 JO25 se k nám přiblíží natolik, že bude viditelná i malými amatérskými dalekohledy.

Planetka 2014 JO25 byla objevena v květnu 2014 na přehlídce Catalina Sky Survey v Arizoně, která se specializuje právě na lov nebezpečných planetek, které se mohou přiblížit k Zemi. V tomto případě se ale nemusíme obávat, planetka nás spolehlivě mine ve vzdálenosti 1,8 milionu kilometrů, což je 4,6× dále, než obíhá Měsíc kolem Země. Odhadovaná velikost planetky je okolo 650 metrů.

Blízkozemní planetku 2014 JO25 si 17. dubna 2017 osahal i radioteleskop Arecibo. Na animaci vidíme, že jde téměř o dvojici samostatných těles, což jak se zdá, není ve světě planetek a kometárních jader nic neobvyklého Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF
Blízkozemní planetku 2014 JO25 si 17. dubna 2017 osahal i radioteleskop Arecibo. Na animaci vidíme, že jde téměř o dvojici samostatných těles, což jak se zdá, není ve světě planetek a kometárních jader nic neobvyklého
Autor: Arecibo Observatory/NASA/NSF

Šance pro astronomy vybavené malými a středními dalekohledy nastane mezi 18. až 25. dubnem, v této době bude planetka jasnější 15. hvězdné velikosti. Planetka bude oblohou prolétat relativně rychle. Jen mezi 18. až 20. dubnem proletí ze souhvězdí Cephea, přes Draka, Velkou medvědici, Pastýře, Honicí psi, Vlasy Bereniky do Panny.

Viditelnost planetky z České republiky

Pár hodin po největším přiblížení k Zemi, 19. dubna odpoledne, dosáhne planetka nejvyšší jasnosti a to 10,7 mag. Takto jasná planetka se dá pozorovat velmi snadno i malými dalekohledy o průměru okolo 10 cm (samozřejmě pokud nebudete přímo uprostřed velkého města). Období nejvyšší jasnosti nastane večer 19. 4., planetka bude viditelná vysoko nad obzorem a bude se pohybovat přes souhvězdí Honící psi, později v noci přejde do Vlasů Bereniky. Měsíc bude touto dobou v období kolem poslední čtvrti a vychází až nad ránem. Takže pokud nebude zatažené nebe, čekají na středoevropské pozorovatele ideální podmínky.

Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro noc z 19. na 20. 4. 2017, časové značky jsou po jedné hodině ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9. Autor: Martin Mašek
Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro noc z 19. na 20. 4. 2017, časové značky jsou po jedné hodině ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9.
Autor: Martin Mašek

Planetka bude amatérsky pozorovatelná již noc před největším přiblížením, tedy z 18. na 19. dubna. Tou dobou se bude pohybovat souhvězdím Cephea při jasnosti okolo 14 – 13 mag. Ve dnech po největším přiblížení bude viditelná v souhvězdí Panny, stále ve vizuálním dosahu amatérských dalekohledů. 20. dubna večer bude její jasnost okolo 11,7 mag, 21. dubna pak 12,7 mag. Pod 15. hvězdnou velikost planetka zeslábne 25. dubna. Amatéři vybavení fotografickou technikou (DSLR, CCD) ji budou moci sledovat déle. 

Předpoklady k úspěšnému pozorování

Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro období od 20. do 22. 4. 2017, časové značky jsou po třech hodinách ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9. Autor: Martin Mašek
Orientační mapka k planetce 2014 JO25 pro období od 20. do 22. 4. 2017, časové značky jsou po třech hodinách ve světovém čase (UT). Mapka byla vygenerována v PC planetáriu Guide9.
Autor: Martin Mašek
Krom jasného počasí a tmavší oblohy (ideálně mimo město) bude potřeba podrobná hvězdná mapa s přesnými polohami planetky pro její vyhledání mezi hvězdami. Planetka se bude oproti hvězdnému pozadí pohybovat velmi rychle, tudíž bude potřeba mít časové značky poloh po pár minutách. Jako hvězdnou mapu lze dobře použít počítačová planetária (např. Cartes du Ciel, Guide9, nebo SkytechX). Podrobné efemeridy pro planetku s kroky i po jednotlivých minutách doporučuji vygenerovat na stránkách Minor Planet Center, nebo Horizons JPL. V případě blízkozemní planetky nestačí mít stažené orbitální elementy v planetáriu, elementy dráhy se mohou v případě blízkého průletu kolem Země měnit a polohy planetky v planetáriu pak nemusí odpovídat skutečné poloze planetky na obloze.

Na závěr už zbývá jen popřát jasnou oblohu a příjemné pozorování!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Minor Planet Center - Efemeridy
[2] JPL Horizons
[3] Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech - Dneska by to šlo



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: 2014 JO25, Blízkozemní planetka


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »