Blízký průlet planetky 2013 TX68 5. března 2016 aneb Přebíhání dálnice

V tomto článku nechceme nikoho nabádat k přebíhání dálnice. Rozhodně to nezkoušejte! Přesto nám tento příměr umožní pochopit, jak složité je někdy předpovídání průletů planetek okolo Země, což se týká i tohoto případu.

Srážka se Zemí se nekoná

Planetka 2013 TX68 byla objevena v závěru roku 2013 a pozorována byla tehdy jen krátkou dobu, proto neznáme její dráhu úplně přesně. Přesto ale dost přesně na to, že můžeme prohlásit, že možnost srážky se Zemí je nejen v letošním roce, ale i v dalších budoucích průletech okolo Země prakticky vyloučena. Planetka má velikost asi 30 metrů – zhruba dvojnásobnou oproti asteroidu (pojmy asteroid a planetka jsou synonyma), který explodoval v únoru roku 2013 poblíž ruského města Čeljabinsk, a zhruba poloviční oproti asteroidu, který v roce 1908 explodoval v oblasti řeky Tunguzka na Sibiři. I pokud by se srazila se Zemí, nejednalo by se tedy o celoplanetární, ale pouze lokální událost.

Průlet bude těsný aneb Jak přejít dálnici

Předpovězená vzdálenost nejtěsnějšího letošního průletu se pohybuje od již zmiňovaných 17000 km do 14 milionů km, což působí dojmem, že přesně dráhu této planetky rozhodně neznáme. Jak to tedy je? Zde si pomozme představou přebíhání dálnice. Při této téměř sebevražedné činnosti známe velice přesně dráhy aut – pohybují se ve svých jízdních pruzích. Co ale většinou nedokážeme odhadnout, je jejich rychlost a vzdálenost, a proto je velice obtížné si přeběhnutí správně načasovat. Nyní si představme, že přes dálnici vede lávka pro pěší a my se vydáme po ní. V tom případě nám v žádném případě kolize s autem nehrozí. Jaká ale bude nejmenší vzdálenost, na niž se k nám auto přiblíží? Pokud si přechod správně naplánujeme a budeme se vyskytovat nad daným pruhem přesně v momentě, kdy pod lávkou projíždí auto, bude naše nejmenší vzdálenost od něj rovna výšce lávky. Pokud ale zahájíme přechod později nebo dříve, bude nejmenší vzdálenost vždy větší, protože při průjezdu automobilu pod lávkou nebudeme přesně nad ním.

Dráha planetky 2013 TX68 ve Sluneční soustavě

Nyní k planetce 2013 TX68. Její trajektorii ve Sluneční soustavě – „ jízdní pruh“ – známe docela přesně. Nepřesně ale známe její oběžnou dobu, která činí 780 dnů plus mínus asi jeden den. S touto nepřesností přibližně jednoho dne nevíme, kdy dojde k maximálnímu přiblížení k Zemi. Zemskou dráhu ale známe velice přesně a víme, že v tomto případě je Země (i její pohyb hraje při předpovídání roli) chodcem jdoucím po lávce. Víme tedy, že asteroid nás mine, ale nevíme kdy přesně ani jak daleko.

Katastrofa nehrozí ani za rok

„Katastrofisté“ si v tuto chvíli mohou oddechnout. Přejít dálnici po lávce je zcela bezpečné. Situace ale již není tak optimistická pro astronomy amatéry, pro něž je blízký průlet planetky zajímavá pozorovatelská příležitost. Vzhledem k neurčité oběžné době se nedá dobře předpovědět, kde na obloze bude planetka pozorovatelná. Navíc se před největším přiblížením bude pohybovat na denní obloze, takže nebude pozorovatelná vůbec. Není tedy možné ani doufat v to, že se její dráha ještě před průletem zpřesní dalšími pozorováními. To se může podařit až po průletu, a tudíž se teprve zpětně dozvíme, jak daleko od Země skutečně planetka prolétla.

Planetka 2013 TX68 se k naší planetě přiblíží opět na konci září 2017. Protože ale známe její „jízdní pruh“, už nyní víme, že i následující setkání se bude odehrávat v bezpečné vzdálenosti.

Kontakty a další informace

Mgr. Petr Scheirich, Ph. D.
Pracovník Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ AV ČR
Tel.: 323 620 115
E-mail: peter.scheirich@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník AsÚ AV ČR a České astronomické společnosti
Tel.: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Dráha planetky ve Sluneční soustavě (SSD NASA)
[2] Oddělení Meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR