Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Budou nyní vidět polární záře na Marsu?

Budou nyní vidět polární záře na Marsu?

Aktivní oblasti AR3663 a AR3664 obsahují natolik velké skupiny skvrn, že jsou bez problémů viditelné i z Marsu pomocí teleobjektivu kamery roveru Perseverance. Snímek je ze 14. května 2024, sol 1149.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Poslední velmi silná erupce na Slunci, která nastala v aktivní oblasti AR3664 v úterý 14. 5., vyvrhla oblak plazmatu přímo směrem k Marsu. Skvrny na Slunci jsou tak velké, že je bez problémů vyfotografoval rover Perseverance, jezdící uvnitř kráteru Jezero na Marsu. Je třeba upřesnit, že Mars má na rozdíl od Země jen slabé magnetické pole spíše lokálního charakteru, takže mluvit o polárních zářích zde asi není úplně přesné, ale jde o ustálený pojem. Marsovské polární záře totiž nastávají nad ohraničenými oblastmi podél planety, kde je magnetické pole lokálně silnější. Záře dokáží detekovat v ultrafialovém oboru marsovské umělé družice MAVEN (mise NASA) nebo HOPE (mise Spojených arabských emirátů).

Jak už bylo řečeno v úvodu, na Marsu můžou záře nastat všude, nejen v oblasti pólů. Takové globální marsovské polární záře už byly v minulosti pozorovány.

Tři sady snímků zřetelně ukazují rozdíl mezi situací, kdy žádné záře v atmosféře Marsu nenastaly (nahoře) a když nastaly lokální protonové bouře 11. a 30. srpna 2021. Měření prováděl přístroj EMUS na sondě HOPE, což je oběžná družice Marsu Spojených arabských emirátů. Autor: UAESA/Emirates Mars Mission
Tři sady snímků zřetelně ukazují rozdíl mezi situací, kdy žádné záře v atmosféře Marsu nenastaly (nahoře) a když nastaly lokální protonové bouře 11. a 30. srpna 2021. Měření prováděl přístroj EMUS na sondě HOPE, což je oběžná družice Marsu Spojených arabských emirátů.
Autor: UAESA/Emirates Mars Mission

Ze Země už přestala být aktivní oblast AR3664 pozorovatelná, ale z měření rentgenového toku a ze snímků koronografů víme, že zde nadále dochází k silným erupcím.

Na vloženém kompozitu obrázků vidíme dvě erupce, které nastaly krátce po sobě na opačných stránách Slunce. Nejprve X8,79 u pravého okraje v AR3664 a vzápětí M4,47 někde v oblasti kolem AR3682. Autor: LASCO/SDO/AIA/Solarham.com
Na vloženém kompozitu obrázků vidíme dvě erupce, které nastaly krátce po sobě na opačných stránách Slunce. Nejprve X8,79 u pravého okraje v AR3664 a vzápětí M4,47 někde v oblasti kolem AR3682.
Autor: LASCO/SDO/AIA/Solarham.com

Protože Mars je zatím při pohledu ze Země jakoby vpravo za Sluncem, má nyní na tuto aktivní oblast dokonalý výhled. Jakákoliv erupce, která tam nyní nastává tedy vrhá oblaka plazmatu přímo k Marsu. A marsovské sondy jsou připraveny polární záře pozorovat. Zůstaňme tedy v pozoru, zda nedorazí nějaké zprávy a snímky, jak dopadla případná polární záře na Marsu, která se očekává po silné erupci ze 14. 5. 2024.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Spaceweatherarchive.com



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, Polární záře


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »