Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Budou nyní vidět polární záře na Marsu?

Budou nyní vidět polární záře na Marsu?

Aktivní oblasti AR3663 a AR3664 obsahují natolik velké skupiny skvrn, že jsou bez problémů viditelné i z Marsu pomocí teleobjektivu kamery roveru Perseverance. Snímek je ze 14. května 2024, sol 1149.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Poslední velmi silná erupce na Slunci, která nastala v aktivní oblasti AR3664 v úterý 14. 5., vyvrhla oblak plazmatu přímo směrem k Marsu. Skvrny na Slunci jsou tak velké, že je bez problémů vyfotografoval rover Perseverance, jezdící uvnitř kráteru Jezero na Marsu. Je třeba upřesnit, že Mars má na rozdíl od Země jen slabé magnetické pole spíše lokálního charakteru, takže mluvit o polárních zářích zde asi není úplně přesné, ale jde o ustálený pojem. Marsovské polární záře totiž nastávají nad ohraničenými oblastmi podél planety, kde je magnetické pole lokálně silnější. Záře dokáží detekovat v ultrafialovém oboru marsovské umělé družice MAVEN (mise NASA) nebo HOPE (mise Spojených arabských emirátů).

Jak už bylo řečeno v úvodu, na Marsu můžou záře nastat všude, nejen v oblasti pólů. Takové globální marsovské polární záře už byly v minulosti pozorovány.

Tři sady snímků zřetelně ukazují rozdíl mezi situací, kdy žádné záře v atmosféře Marsu nenastaly (nahoře) a když nastaly lokální protonové bouře 11. a 30. srpna 2021. Měření prováděl přístroj EMUS na sondě HOPE, což je oběžná družice Marsu Spojených arabských emirátů. Autor: UAESA/Emirates Mars Mission
Tři sady snímků zřetelně ukazují rozdíl mezi situací, kdy žádné záře v atmosféře Marsu nenastaly (nahoře) a když nastaly lokální protonové bouře 11. a 30. srpna 2021. Měření prováděl přístroj EMUS na sondě HOPE, což je oběžná družice Marsu Spojených arabských emirátů.
Autor: UAESA/Emirates Mars Mission

Ze Země už přestala být aktivní oblast AR3664 pozorovatelná, ale z měření rentgenového toku a ze snímků koronografů víme, že zde nadále dochází k silným erupcím.

Na vloženém kompozitu obrázků vidíme dvě erupce, které nastaly krátce po sobě na opačných stránách Slunce. Nejprve X8,79 u pravého okraje v AR3664 a vzápětí M4,47 někde v oblasti kolem AR3682. Autor: LASCO/SDO/AIA/Solarham.com
Na vloženém kompozitu obrázků vidíme dvě erupce, které nastaly krátce po sobě na opačných stránách Slunce. Nejprve X8,79 u pravého okraje v AR3664 a vzápětí M4,47 někde v oblasti kolem AR3682.
Autor: LASCO/SDO/AIA/Solarham.com

Protože Mars je zatím při pohledu ze Země jakoby vpravo za Sluncem, má nyní na tuto aktivní oblast dokonalý výhled. Jakákoliv erupce, která tam nyní nastává tedy vrhá oblaka plazmatu přímo k Marsu. A marsovské sondy jsou připraveny polární záře pozorovat. Zůstaňme tedy v pozoru, zda nedorazí nějaké zprávy a snímky, jak dopadla případná polární záře na Marsu, která se očekává po silné erupci ze 14. 5. 2024.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Spaceweatherarchive.com



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, Polární záře


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R2 (SWAN).

Kometa C/2025 R2 (SWAN). Měřítko snímku je 14"/px, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »