Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Budou nyní vidět polární záře na Marsu?

Budou nyní vidět polární záře na Marsu?

Aktivní oblasti AR3663 a AR3664 obsahují natolik velké skupiny skvrn, že jsou bez problémů viditelné i z Marsu pomocí teleobjektivu kamery roveru Perseverance. Snímek je ze 14. května 2024, sol 1149.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Poslední velmi silná erupce na Slunci, která nastala v aktivní oblasti AR3664 v úterý 14. 5., vyvrhla oblak plazmatu přímo směrem k Marsu. Skvrny na Slunci jsou tak velké, že je bez problémů vyfotografoval rover Perseverance, jezdící uvnitř kráteru Jezero na Marsu. Je třeba upřesnit, že Mars má na rozdíl od Země jen slabé magnetické pole spíše lokálního charakteru, takže mluvit o polárních zářích zde asi není úplně přesné, ale jde o ustálený pojem. Marsovské polární záře totiž nastávají nad ohraničenými oblastmi podél planety, kde je magnetické pole lokálně silnější. Záře dokáží detekovat v ultrafialovém oboru marsovské umělé družice MAVEN (mise NASA) nebo HOPE (mise Spojených arabských emirátů).

Jak už bylo řečeno v úvodu, na Marsu můžou záře nastat všude, nejen v oblasti pólů. Takové globální marsovské polární záře už byly v minulosti pozorovány.

Tři sady snímků zřetelně ukazují rozdíl mezi situací, kdy žádné záře v atmosféře Marsu nenastaly (nahoře) a když nastaly lokální protonové bouře 11. a 30. srpna 2021. Měření prováděl přístroj EMUS na sondě HOPE, což je oběžná družice Marsu Spojených arabských emirátů. Autor: UAESA/Emirates Mars Mission
Tři sady snímků zřetelně ukazují rozdíl mezi situací, kdy žádné záře v atmosféře Marsu nenastaly (nahoře) a když nastaly lokální protonové bouře 11. a 30. srpna 2021. Měření prováděl přístroj EMUS na sondě HOPE, což je oběžná družice Marsu Spojených arabských emirátů.
Autor: UAESA/Emirates Mars Mission

Ze Země už přestala být aktivní oblast AR3664 pozorovatelná, ale z měření rentgenového toku a ze snímků koronografů víme, že zde nadále dochází k silným erupcím.

Na vloženém kompozitu obrázků vidíme dvě erupce, které nastaly krátce po sobě na opačných stránách Slunce. Nejprve X8,79 u pravého okraje v AR3664 a vzápětí M4,47 někde v oblasti kolem AR3682. Autor: LASCO/SDO/AIA/Solarham.com
Na vloženém kompozitu obrázků vidíme dvě erupce, které nastaly krátce po sobě na opačných stránách Slunce. Nejprve X8,79 u pravého okraje v AR3664 a vzápětí M4,47 někde v oblasti kolem AR3682.
Autor: LASCO/SDO/AIA/Solarham.com

Protože Mars je zatím při pohledu ze Země jakoby vpravo za Sluncem, má nyní na tuto aktivní oblast dokonalý výhled. Jakákoliv erupce, která tam nyní nastává tedy vrhá oblaka plazmatu přímo k Marsu. A marsovské sondy jsou připraveny polární záře pozorovat. Zůstaňme tedy v pozoru, zda nedorazí nějaké zprávy a snímky, jak dopadla případná polární záře na Marsu, která se očekává po silné erupci ze 14. 5. 2024.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Spaceweatherarchive.com



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, Polární záře


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »