Cassini: Prstence, Titan, Japetus a Rhea
Nová pozorování sondy Cassini přinášejí mnoho nového. Nad fotografiem Titanu kroutí vědci hlavou, Saturnovy prstence se možná rozpadají a na Zemi dorazily první snímku měsíců Rhea a Japetus.
Nové snímky Titanu nabourávají stávající teorie

Vědci mise Cassini/Huygens v sobotu uvolnili, jak sami prohlásili, nejlepší obrázky zamrzlého povrchu Saturnova měsíce Titanu. Jak ale zdůraznili, jsou na rozpacích, protože podle nich Cassini nezahlédl žádný důkaz o kapalinách na povrchu.
Nejnovější snímky Titanu odhalily jednotlivé soubory mraků o velikosti Arizony a také tmavé a světlé útvary na povrchu, které zobrazovací tým stále ještě analyzuje.
Záběry povrchu byly pořízeny během prvního průchodu okolo měsíce v pátek 2.7., ze vzdálenosti asi 320.000 km. Jeden z nejasných kruhových tvarů by mohl být obrovským kráterem, pozorovaný lineární útvar by mohl být uhlovodíkovou řekou nebo chybovou linkou v obrázku.
Vědci věří, že Titan by mohl mít na povrchu chemické sloučeniny stejné nebo podobné těm, které existovaly na Zemi v jejím raném stádiu, miliardu let před tím, než se objevil skutečný život. Titan je totiž dost Velký na to, aby byl řádnou planetou. Jeho atmosféra je skoro 12x tak hustá jako pozemská a obsahuje organické, na uhlíku založené sloučeniny. Vědci proto doufají, že by tam mohli najít uhlovodíková moře nebo jezera, ikdyž první snímky tomu zatím nenasvědčují.
Počáteční analýzy ale naznačují, že měsíc je místem nějakého typu geologické aktivity, kterou by mohl být vítr a větrná eroze nebo kapalina vznikajících jezer či řek. Vědci okolo vizuálního a infračerveného spektrometru ale byli zklamáni, protože neviděli žádný důkaz kapaliny prostřednictvím odrazu slunečního světla na hladkém povrchu kapaliny. Očekávali, že by mohli uvidět nějaké záblesky, ale neviděli ani jediný.
![]() |
Vědci ovšem budou mít mnohem více šancí odkrýt záhady Titanu. Sonda Cassini během své plánované čtyřleté cesty vykoná ještě dalších 45 nízkých přeletů okolo měsíce a pořídí tisíce snímků. Navíc přistávací modul Huygens, snad pořídí během svého, 21 a půl hodiny trvajícího sestupu na padáku další a mnohem podrobnější snímky i analýzy atmosféry.
Sonda také poslala zpět k Zemi data, která ukázala, že během průletu mezi prstenci přežila asi 100.000 dopadů prašných částeček velikosti kouře.
K barevnému snímku nahoře: Pronikavá a všudypřítomná naoranžovělá vrstva mlhy zahalující povrch. Tak by byl vidět Titan pouhým okem. Snímky vizuálního a infračerveného mapujícího spektrometru sondy proto používají úzkopásmové filtry a tak odhalují třeba exotický povrch jižní polokoule měsíce, pokrytý různorodými materiály. Na severní polokouli je naopak zřetelný kruhový útvar, který může být kráterem. Použití filtrů blízké infračervené části spektra dovolí nahlédnout do atmosféry až třikrát hlouběji než přímo lidským okem. Takovýto obraz pak odhaluje jinak obtížně zahlédnutelný povrch s neobvyklou jasností. Barevnost obrázku je ale výsledkem kombinace tří snímků v různých částech spektra a ve falešných barvách. Žluté oblasti složeného snímku odpovídají na uhlovodík bohatým regionům, zatímco nazelenalé plochy odpovídají ledu. Metanový mrak u jižního pólu se jeví jako bílý proto, že je světlý na všech třech snímcích.
Saturnovy prstence se možná rozpadají
Erupce atomárního kyslíku pozorovaná u Saturnu sondou Cassini možná znamená, že prstence okolo planety zanikají a mohly by zmizet do 100 milionu let. Oznámili to vědci z NASA.
Jak říkají, atomický kyslík může být důkazem o srážkách mezi objekty v Saturnově E- prstenci, který je z velké části vytvořen z ledu a mohl by tak uvolňovat plyny, když se jeho části o sebe rozbíjejí.
"Důsledkem takových srážek by mohlo být, že během 100 milionů let by tento proces erodoval celý E- prstenec, pokud by nebyl doplňován", sdělil doktor Donald Shemansky člen Cassini vědeckého týmu. Zároveň ale upozornil, že vědci okolo projektu zatím nedosáhli jednotného závěru o původu erupce a nejsou si ještě dokonce na 100% jisti, zda skutečně přišla ze srážky mezi objekty v E- prstenci.
Další možnosti zahrnují meteorit, který do prstence vletěl z venčí, nebo konce taková událost, jako výbuch ledového vulkánu, na Enceladu, jednom ze 31 dnes známých Saturnových měsíců.
Takový úkaz však byl zatím pozorován pouze jednou. Samotná erupce nastala nejspíše někdy koncem ledna tohoto roku a byla zachycena přístroji sondy Cassini.
Cassini fotografoval měsíce Rhea a Japetus
![]() | ![]() |
Rhea | Japetus |
První snímek dalšího Saturnova měsíce Rhea zveřejnily agentury v neděli. Jedná se o neupravovaný a nekalibrovaný obrázek pořízený již v pátek 2. června a přenesený na Zem o den později. Sonda Cassini byla v době pořízení snímku od měsíce vzdálena 988 tisíc kilometrů. Obraz byl pořízen za použití filtrů CL1 a CL2. Stáhněte si snímek v plném rozlišení
O den později, 3.července vyfotografovala sonda také měsíc JAPETUS ze vzdálenosti přibližně 2.966.991 kilometrů. Také tento obraz byl pořízen za použití CL1 a CL2 filtrů. Snímek měsíce Rhea je vlevo, Japetus vpravo.
Zdroj: NASA/JPL a agenturní zprávy
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod