Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Cassini: Prstence, Titan, Japetus a Rhea

Cassini: Prstence, Titan, Japetus a Rhea

Nová pozorování sondy Cassini přinášejí mnoho nového. Nad fotografiem Titanu kroutí vědci hlavou, Saturnovy prstence se možná rozpadají a na Zemi dorazily první snímku měsíců Rhea a Japetus.

Nové snímky Titanu nabourávají stávající teorie

Vědci mise Cassini/Huygens v sobotu uvolnili, jak sami prohlásili, nejlepší obrázky zamrzlého povrchu Saturnova měsíce Titanu. Jak ale zdůraznili, jsou na rozpacích, protože podle nich Cassini nezahlédl žádný důkaz o kapalinách na povrchu.

Nejnovější snímky Titanu odhalily jednotlivé soubory mraků o velikosti Arizony a také tmavé a světlé útvary na povrchu, které zobrazovací tým stále ještě analyzuje.

Záběry povrchu byly pořízeny během prvního průchodu okolo měsíce v pátek 2.7., ze vzdálenosti asi 320.000 km. Jeden z nejasných kruhových tvarů by mohl být obrovským kráterem, pozorovaný lineární útvar by mohl být uhlovodíkovou řekou nebo chybovou linkou v obrázku.

Vědci věří, že Titan by mohl mít na povrchu chemické sloučeniny stejné nebo podobné těm, které existovaly na Zemi v jejím raném stádiu, miliardu let před tím, než se objevil skutečný život. Titan je totiž dost Velký na to, aby byl řádnou planetou. Jeho atmosféra je skoro 12x tak hustá jako pozemská a obsahuje organické, na uhlíku založené sloučeniny. Vědci proto doufají, že by tam mohli najít uhlovodíková moře nebo jezera, ikdyž první snímky tomu zatím nenasvědčují.

Počáteční analýzy ale naznačují, že měsíc je místem nějakého typu geologické aktivity, kterou by mohl být vítr a větrná eroze nebo kapalina vznikajících jezer či řek. Vědci okolo vizuálního a infračerveného spektrometru ale byli zklamáni, protože neviděli žádný důkaz kapaliny prostřednictvím odrazu slunečního světla na hladkém povrchu kapaliny. Očekávali, že by mohli uvidět nějaké záblesky, ale neviděli ani jediný.

titan_cloud617895.jpg
Mezi novými snímky, které byly v sobotu uvolněny, byly také čtyři obrázky shluku mraků blízko Titanova jižního pólu, o kterých vědci předpokládají, že se skládají z metanu. Byly to ale jediné jasně zřetelné body na jinak neurčitých obrazech atmosféry. Infračervené snímky asi 2% plochy Titanu vybízí k přehodnocení předchozích teorií o měsíčním povrchu. Vědci předpokládali, že jasnější oblasti měsíce jsou silné vrstvy z ledu a tmavší oblasti jsou směsí uhlovodíků, ale jak nyní řekli, že to vypadá právě naopak. Jedna z členů Cassini týmu, Elizabeth Turtle, řekla v Pasadeně, že černobílé snímky se všeho nejvíce podobají "tajícímu smetanovému zmrzlinovému poháru". Poklepáním na obrázek si zvětšíte detail skupiny mraků v oblasti o průměru asi 400 km.

Vědci ovšem budou mít mnohem více šancí odkrýt záhady Titanu. Sonda Cassini během své plánované čtyřleté cesty vykoná ještě dalších 45 nízkých přeletů okolo měsíce a pořídí tisíce snímků. Navíc přistávací modul Huygens, snad pořídí během svého, 21 a půl hodiny trvajícího sestupu na padáku další a mnohem podrobnější snímky i analýzy atmosféry.

Sonda také poslala zpět k Zemi data, která ukázala, že během průletu mezi prstenci přežila asi 100.000 dopadů prašných částeček velikosti kouře.

K barevnému snímku nahoře: Pronikavá a všudypřítomná naoranžovělá vrstva mlhy zahalující povrch. Tak by byl vidět Titan pouhým okem. Snímky vizuálního a infračerveného mapujícího spektrometru sondy proto používají úzkopásmové filtry a tak odhalují třeba exotický povrch jižní polokoule měsíce, pokrytý různorodými materiály. Na severní polokouli je naopak zřetelný kruhový útvar, který může být kráterem. Použití filtrů blízké infračervené části spektra dovolí nahlédnout do atmosféry až třikrát hlouběji než přímo lidským okem. Takovýto obraz pak odhaluje jinak obtížně zahlédnutelný povrch s neobvyklou jasností. Barevnost obrázku je ale výsledkem kombinace tří snímků v různých částech spektra a ve falešných barvách. Žluté oblasti složeného snímku odpovídají na uhlovodík bohatým regionům, zatímco nazelenalé plochy odpovídají ledu. Metanový mrak u jižního pólu se jeví jako bílý proto, že je světlý na všech třech snímcích.

Saturnovy prstence se možná rozpadají

Erupce atomárního kyslíku pozorovaná u Saturnu sondou Cassini možná znamená, že prstence okolo planety zanikají a mohly by zmizet do 100 milionu let. Oznámili to vědci z NASA.

Jak říkají, atomický kyslík může být důkazem o srážkách mezi objekty v Saturnově E- prstenci, který je z velké části vytvořen z ledu a mohl by tak uvolňovat plyny, když se jeho části o sebe rozbíjejí.

"Důsledkem takových srážek by mohlo být, že během 100 milionů let by tento proces erodoval celý E- prstenec, pokud by nebyl doplňován", sdělil doktor Donald Shemansky člen Cassini vědeckého týmu. Zároveň ale upozornil, že vědci okolo projektu zatím nedosáhli jednotného závěru o původu erupce a nejsou si ještě dokonce na 100% jisti, zda skutečně přišla ze srážky mezi objekty v E- prstenci.

Další možnosti zahrnují meteorit, který do prstence vletěl z venčí, nebo konce taková událost, jako výbuch ledového vulkánu, na Enceladu, jednom ze 31 dnes známých Saturnových měsíců.

Takový úkaz však byl zatím pozorován pouze jednou. Samotná erupce nastala nejspíše někdy koncem ledna tohoto roku a byla zachycena přístroji sondy Cassini.

Cassini fotografoval měsíce Rhea a Japetus

rhea.jpg
japetus1.jpg
RheaJapetus

První snímek dalšího Saturnova měsíce Rhea zveřejnily agentury v neděli. Jedná se o neupravovaný a nekalibrovaný obrázek pořízený již v pátek 2. června a přenesený na Zem o den později. Sonda Cassini byla v době pořízení snímku od měsíce vzdálena 988 tisíc kilometrů. Obraz byl pořízen za použití filtrů CL1 a CL2. Stáhněte si snímek v plném rozlišení

O den později, 3.července vyfotografovala sonda také měsíc JAPETUS ze vzdálenosti přibližně 2.966.991 kilometrů. Také tento obraz byl pořízen za použití CL1 a CL2 filtrů. Snímek měsíce Rhea je vlevo, Japetus vpravo.

Zdroj: NASA/JPL a agenturní zprávy
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »