Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Částice z měsíce Dimorphos by mohly zasáhnout Zemi a Mars v příštím desetiletí

Částice z měsíce Dimorphos by mohly zasáhnout Zemi a Mars v příštím desetiletí

Dimorphos tak, jak jej viděla sonda DART těsně před nárazem. Snímek je složeninou posledních deseti snímků, které pořídila kamera na palubě sondy. Severní pól je nahoře.
Autor: (c) NASA

Už to bude dva roky od chvíle, co se sonda DART (Double Asteroid Redirect Test) srazila s měsíčkem Dimorphos, který obíhá kolem většího asteroidu Didymos. Mise úspěšně demonstrovala strategii, při které bychom mohli odvrátit případné nebezpečné blízkozemní planetky. Přes to, že tato metoda může zabránit potenciální srážce asteroidu se Zemí, neznamená to, že se s ní nebo jinými tělesy nemohou srazit právě tyto malé částice, vzniklé srážkou se sondou.

V nedávné studii se mezinárodní tým vědců zabýval tím, zda by se tyto částice mohly v budoucnosti srazit se Zemí nebo Marsem v podobě meteorů, takže by vlastně vytvořily takový malý meteorický roj. Po sérii simulací a výpočtů došli k názoru, že tyto částice by se k Marsu, Zemi a Měsíci mohly v příštím desetiletí opravdu dostat.

Tým italských vědců z Polytechnického institutu v Miláně, které vedl Dr. Eloy Peña-Asensio, se zabýval daty mise DART a výsledky publikoval v časopisu The Planetary Science Journal. Pro tuto studii Peña-Asensio a jeho kolegové použili data z italského cubesatu pro fotografování asteroidů (LICIACube), který následoval sondu DART a zaznamenal srážku z bezpečné vzdálenosti, když prolétal kolem planetky Dimorphos, zatímco DART se s ní srazila. Tato data pomohla týmu vědců určit rychlosti a směry letu částic vytvořených srážkou. Rychlosti jsou různé, od desetin metru za sekundu až k hodnotám přibližně 500 m/s. Poté provedli simulace pomocí superpočítačů v NASA, aby spočítali trajektorie částic.

Snímek asteroidu Dimorphos z malé sondy LICIACube po jeho srážce se sondou DART 26. 9. 2022. Každý obdélník představuje jinou úroveň jasu, aby byly patrné výtrysky hmoty různé jasnosti. Autor: ASI/NASA/APL
Snímek asteroidu Dimorphos z malé sondy LICIACube po jeho srážce se sondou DART 26. 9. 2022. Každý obdélník představuje jinou úroveň jasu, aby byly patrné výtrysky hmoty různé jasnosti.
Autor: ASI/NASA/APL

Peña-Asensio mimo jiné uvedl, že ze simulace vyplývají nejen směr a rychlost letu částic, ale i velikost uvolněných zrn, která jsou v rozpětí 10 centimetrů až 30 mikrometrů. Spodní hranice je určena nejmenší možnou částicí, která je ještě schopna vyprodukovat meteor v zemské atmosféře, aby byl detekovatelný současnými technologiemi. Horní hranici určil fakt, že přístroje LICIACube byly schopny pozorovat pouze objekty v řádu centimetrů.

Toto vše poukazuje na to, že některé částice by se k Zemi a Marsu mohly dostat přibližně v příštích desetiletích. Částice, které odletěly od povrchu Dimorphosu rychlostí 500 m/s, se dostanou k Marsu přibližně v příštích 13 letech a kupříkladu částice, které by měly rychlost 1,5 km/s by se k Zemi dostaly přibližně do 7 let. Ve skutečnosti se zdá, že první takové úlomky můžeme jako meteory v zemské atmosféře očekávat až asi za 30 roků. Každopádně tyto částice nepředstavují pro Zemi žádné riziko. Jsou příliš malé a jen ty největší způsobí krásnou stopu meteoru v zemské atmosféře.

Ovšem příští výzkumy by mohly určit, zdali sonda DART (a celé lidstvo) vytvořila nový umělý meteorický roj. Během budoucích výzkumů Marsu bychom mohli vidět nějaké tyto meteory z měsíce Dimorphos a rozeznat je díky známé charakteristice těchto úlomků.

V říjnu 2024 by se k dvojplanetce Didymos-Dimorphos měla vydat další mise Evropské vesmírné agentury, sonda Hera. Ta by měla od prosince 2026 provést detailní průzkum měsíce Dimorphos a důsledků předchozí srážky se sondou DART. Každopádně se zdá, že tato metoda tzv. Planetary defense (obrany planety) byla úspěšná a mohla by být provedena opět v budoucnu. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Universe Today



O autorovi

Jakub Kuřák

Jakub Kuřák

Narodil se v roce 2008 na Liberecku, v současné době studuje na gymnáziu v Jablonci nad Nisou. Pracuje v planetáriu v liberecké iQLandii. Kromě astrofotografie se věnuje i fotografování sportovních akcí, především baseballu.

Štítky: Dimorphos, DART


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »