Curiosity objevil látky, které mohou signalizovat biologickou aktivitu
Autor: NASA
Uhlík je rozhodující pro život. Proto kdykoliv detekujeme výrazné známky přítomnosti uhlíku, například někde na Marsu, může to naznačovat biologickou aktivitu. Může větší přítomnost uhlíku v horninách Marsu signalizovat biologické procesy určitého typu? Jakýkoliv silný signál přítomnosti uhlíku je zajímavý, když pátráme po životě. Je to chemický prvek obvyklý ve všech formách života, jaké známe. Avšak existují rozdílné typy uhlíku a uhlík může být v přírodě koncentrovaný i z dalších důvodů. Neznamená totiž automaticky, že kde je uhlík, tam musí být i život.
Atomy uhlíku mají vždycky v jádru šest protonů, ale počet neutronů může být proměnlivý. Atomy uhlíku s odlišným počtem neutronů označujeme jako izotopy. Přirozeně se vyskytují tři izotopy uhlíku: C12 a C13, které jsou stabilní, a C14, který je radionuklidem (podléhá tedy radioaktivní přeměně). Izotop C12 má šest neutronů, C13 jich má sedm a C14 osm.
V životních cyklech v přírodě je preferován izotop C12. Je využíván např. ve fotosyntéze nebo při trávení potravy. Důvod je relativně jednoduchý. Izotop C12 má o jeden neutron méně než C13, což znamená, že když se spojuje s dalšími atomy za vzniku molekul, vytváří méně spojení, než by dělal izotop C13 za stejné situace. Život je v podstatě líný – vždycky bude hledat snadnější cestu k existenci a tou je právě použití C12. Život nikdy nevyužívá obtížnější cesty, když je dostupná ta snadnější.
Autor: NASA/JPL-Caltech
Vědecký tým laboratoře SAM na palubě Curiosity takto studoval 24 vzorků horniny a v poslední době objevil něco, co stojí za povšimnutí. Šest vzorků vykázalo zvýšený poměr C12 vůči C13. V porovnání s pozemským zastoupením obvyklého poměru C12/C13 vzorky z těchto šesti míst obsahovaly o více než 70 ‰ (promile) více izotopu C12. Na Zemi se průměrně 98,93 % uhlíku vyskytuje v podobě izotopu C12, izotop C13 představuje zbývajících 1,07 %.
To je vzrušující zjištění, a jestliže by takové výsledky byly získány na Zemi, byl by to signál, že biologické procesy produkují velké množství uhlíku C12.
Na pradávné Zemi produkovaly bakterie na jejím povrchu metan jako vedlejší produkt. Jsou označovány jako metanogenní a jde o prokaryotické organismy z domény bakterií Archea. Metanogenní bakterie jsou i v současné době přítomné na Zemi v anoxických mokřadech, v zažívacích traktech přežvýkavců a v extrémních prostředích, jako jsou horké prameny.
Tyto bakterie produkují metan, který vstupuje do atmosféry a interaguje s ultrafialovým zářením. Interakce vytvářejí mnohem složitější molekuly, které „prší“ dolů na zemský povrch. V horninách se pak uchovají společně s jejich signaturami uhlíku. Totéž se může odehrávat na Marsu, a pokud je tomu skutečně tak, mohou být cílem pro zkoumání pomocí roveru Curiosity.
„Na Marsu nacházíme věci, které jsou provokativně zajímavé, ale potřebovali bychom vskutku více důkazů, abychom mohli říci, že jsme identifikovali život,“ říká Paul Mahaffy, bývalý hlavní vědecký pracovník pro laboratoř SAM roveru Curiosity. „Takže hledáme, co ještě by mohlo způsobovat přítomnost uhlíku, který vidíme, když ne život.“
Ve svém článku autoři píší: „Existuje mnoho věrohodných vysvětlení pro anomální nedostatek uhlíku C13 pozorovaný v uvolněném metanu, avšak jakékoliv vysvětlení nemůže být akceptováno bez dalšího výzkumu.“
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
