Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Data ze sondy InSight odhalila velikost jádra planety Mars

Data ze sondy InSight odhalila velikost jádra planety Mars

Umělecké ztvárnění sondy InSight na povrchu Marsu, vybavené senzory, kamerami a dalšími přístroji
Autor: NASA/JPL-Caltech

Mezinárodní tým vědců studujících seismická data shromážděná sondou NASA s názvem InSight využil pořízená data k výpočtu velikosti jádra planety Mars. Skupina plánovala projednat své zjištění na letošní konferenci Lunar and Planetary Science Conference, která se konala virtuálně v důsledku probíhající pandemie. Jako předehru k této konferenci člen výzkumného týmu Simon Stähler vytvořil dostupnou předběžnou prezentaci pro ty, kdo by měli o data zájem. Astronomové zamýšlejí publikovat své závěry v blízké budoucnosti ve vědeckém časopisu.

Až doposud mezi nebeská tělesa, která měla změřenou velikost jádra, patřila pouze Země a její Měsíc. K provedení takových měření vědci využili seismická data ze senzorů, které detekují zvuky vydávané při zemětřesení. Vědci byli nedočkaví totéž udělat pro Mars. NASA vyslala na rudou planetu sondu InSight, která přistála poblíž rovníku v roce 2018 a brzy nato začala naslouchat místním zemětřesením, tedy marsotřesením. Doposud senzory na palubě této sondy zachytily seismická data přibližně z 500 místních zemětřesení. Astronomové zjistili, že většina těchto otřesů je docela slabých v porovnání s pozemskými otřesy, nicméně přibližně 50 z nich mělo intenzitu mezi 2. až 4. magnitudou – což je dostatečně silné k využití pro měření nitra planety. Dříve než vědci změřili jádro, byla data ze sondy InSight použita ke změření hloubky a tloušťky vrstev marťanské kůry.

Jedna z předpokládaných možností stavby nitra planety Mars Autor: IPGP/David Ducros
Jedna z předpokládaných možností stavby nitra planety Mars
Autor: IPGP/David Ducros
Využití seismických dat ke změření nitra planetárního tělesa vyžaduje mnoho měření. Senzory nám mohou říci, kde takové vlny začínají a kde končí, což odhaluje, jak dlouho trvalo vlnám, než prošly skrz danou část planety. To umožňuje výpočet hustoty. Použitím těchto dat byli vědci schopni změřit hloubku rozhraní mezi jádrem a pláštěm na mnoha místech, což jim dovolilo vypočítat velikost jádra – jeho poloměr je mezi 1 810 a 1 860 kilometrů, což odpovídá přibližně poloviční velikosti jádra naší planety. Toto zjištění je poněkud překvapující; předcházející výzkumy předpokládaly, že by mělo být větší. Z nových údajů vyplývá, že jádro musí obsahovat mnohem více lehkých prvků, jako je například kyslík kromě železa a síry, než jsme si doposud mysleli.

Kamenné planety, jako je Země a Mars, jsou rozděleny na základní vrstvy: kůru, plášť a jádro. Znalost velikosti každé z těchto vrstev je zásadní pro pochopení, jak se planeta zformovala a jak se dále vyvíjela. Měření ze sondy InSight pomůže vědcům určit hustotu Marsu a jak se na kovy bohaté jádro oddělilo z kamenného pláště při chladnutí planety. Jádro Marsu je pravděpodobně stále ještě částečně natavené od doby vzniku planety, k čemuž došlo zhruba před 4,5 miliardami roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nature.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Velikost jádra planety, Sonda InSight, Planeta Mars


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »