Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Data ze sondy InSight odhalila velikost jádra planety Mars

Data ze sondy InSight odhalila velikost jádra planety Mars

Umělecké ztvárnění sondy InSight na povrchu Marsu, vybavené senzory, kamerami a dalšími přístroji
Autor: NASA/JPL-Caltech

Mezinárodní tým vědců studujících seismická data shromážděná sondou NASA s názvem InSight využil pořízená data k výpočtu velikosti jádra planety Mars. Skupina plánovala projednat své zjištění na letošní konferenci Lunar and Planetary Science Conference, která se konala virtuálně v důsledku probíhající pandemie. Jako předehru k této konferenci člen výzkumného týmu Simon Stähler vytvořil dostupnou předběžnou prezentaci pro ty, kdo by měli o data zájem. Astronomové zamýšlejí publikovat své závěry v blízké budoucnosti ve vědeckém časopisu.

Až doposud mezi nebeská tělesa, která měla změřenou velikost jádra, patřila pouze Země a její Měsíc. K provedení takových měření vědci využili seismická data ze senzorů, které detekují zvuky vydávané při zemětřesení. Vědci byli nedočkaví totéž udělat pro Mars. NASA vyslala na rudou planetu sondu InSight, která přistála poblíž rovníku v roce 2018 a brzy nato začala naslouchat místním zemětřesením, tedy marsotřesením. Doposud senzory na palubě této sondy zachytily seismická data přibližně z 500 místních zemětřesení. Astronomové zjistili, že většina těchto otřesů je docela slabých v porovnání s pozemskými otřesy, nicméně přibližně 50 z nich mělo intenzitu mezi 2. až 4. magnitudou – což je dostatečně silné k využití pro měření nitra planety. Dříve než vědci změřili jádro, byla data ze sondy InSight použita ke změření hloubky a tloušťky vrstev marťanské kůry.

Jedna z předpokládaných možností stavby nitra planety Mars Autor: IPGP/David Ducros
Jedna z předpokládaných možností stavby nitra planety Mars
Autor: IPGP/David Ducros
Využití seismických dat ke změření nitra planetárního tělesa vyžaduje mnoho měření. Senzory nám mohou říci, kde takové vlny začínají a kde končí, což odhaluje, jak dlouho trvalo vlnám, než prošly skrz danou část planety. To umožňuje výpočet hustoty. Použitím těchto dat byli vědci schopni změřit hloubku rozhraní mezi jádrem a pláštěm na mnoha místech, což jim dovolilo vypočítat velikost jádra – jeho poloměr je mezi 1 810 a 1 860 kilometrů, což odpovídá přibližně poloviční velikosti jádra naší planety. Toto zjištění je poněkud překvapující; předcházející výzkumy předpokládaly, že by mělo být větší. Z nových údajů vyplývá, že jádro musí obsahovat mnohem více lehkých prvků, jako je například kyslík kromě železa a síry, než jsme si doposud mysleli.

Kamenné planety, jako je Země a Mars, jsou rozděleny na základní vrstvy: kůru, plášť a jádro. Znalost velikosti každé z těchto vrstev je zásadní pro pochopení, jak se planeta zformovala a jak se dále vyvíjela. Měření ze sondy InSight pomůže vědcům určit hustotu Marsu a jak se na kovy bohaté jádro oddělilo z kamenného pláště při chladnutí planety. Jádro Marsu je pravděpodobně stále ještě částečně natavené od doby vzniku planety, k čemuž došlo zhruba před 4,5 miliardami roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nature.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Velikost jádra planety, Sonda InSight, Planeta Mars


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »