Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  DAWN objevila organické látky na povrchu Ceres

DAWN objevila organické látky na povrchu Ceres

Organické látky na povrchu trpasličí planety Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Kosmická sonda NASA s názvem Dawn objevila důkazy přítomnosti organických látek na povrchu trpasličí planety Ceres, největšího tělesa v hlavním pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Vědci využili data z mapovacího spektrometru VIR (Visible and Infra-Red spectrometer), který pracuje v oboru viditelného světla a infračerveného záření. Spektrometr detekoval organické látky uvnitř a v okolí kráteru nazvaného Ernutet na severní polokouli tělesa. Organické molekuly jsou z vědeckého hlediska důležité, protože jsou nezbytnou – i když ne dostačující – součástí života na Zemi.

Přístroj VIR byl schopen detekovat a zmapovat výskyt a rozložení organických látek na povrchu Ceres, protože se mimořádně projevují právě v oboru infračerveného záření.

Objev rozšiřuje rostoucí seznam těles ve Sluneční soustavě, na kterých byly objeveny organické látky. Organický materiál byl nalezen v některých meteoritech, stejně tak je jeho přítomnost vyvozována z teleskopických pozorování některých planetek. Ceres sdílí mnoho společných rysů s meteority bohatými na vodu a organické látky – konkrétně se jedná o skupinu meteoritů označovaných jako uhlíkaté chondrity. Tento objev ještě více podpořil souvislost mezi trpasličí planetou Ceres, touto skupinou meteoritů a jejich mateřskými tělesy.

Toto je první jasný objev organických molekul u tělesa obíhajícího v hlavním pásu planetek,“ říká Maria Cristina De Sanctis, hlavní autorka studie, působící na National Institute of Astrophysics, Řím. Objev byl publikován v časopise Science.

Data obsažená v publikovaném článku podporují představu, že organické látky pocházejí z trpasličí planety Ceres. Uhličitany a jíly dříve identifikované na povrchu asteroidu Ceres poskytly důkazy pro různou chemickou aktivitu za přítomnosti vody a tepla. To zvyšuje pravděpodobnost, že organické látky byly „zpracovány“ v teplém, na vodu bohatém prostředí.

Objev organických látek doplňuje charakteristické vlastnosti trpasličí planety Ceres, které souvisejí s ingrediencemi a podmínkami pro život v dávné minulosti. Při předcházejících výzkumech byly objeveny hydratované minerály, uhličitany, vodní led a čpavkové jíly, které musely být pozměněny působením vody. Uhličitan sodný a soli, jako například ty, které byly objeveny ve světlé oblasti kráteru Occator, byly dopraveny na povrch tělesa prostřednictvím tekutiny.

Tento objev přispívá k našemu pochopení možného původu vody a organických látek na Zemi,“ říká Julie Castillo-Rogez, vědecká pracovnice projektu Dawn, se sídlem na NASA's Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně, Kalifornie.

Organické látky na povrchu trpasličí planety Ceres Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/ASI/INAF/MPS/DLR/IDA
Organické látky na povrchu trpasličí planety Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/ASI/INAF/MPS/DLR/IDA
Popis k obrázku: Astronomové SwRI (Southwest Research Institute) studovali geologii související s oblastmi na povrchu Ceres, které jsou bohaté na organické látky. Sonda Dawn prozkoumala region v okolí kráteru Ernutet, kde byly objeveny koncentrace organických látek (oblasti jsou označené písmeny „a“ až „f“). Barevné rozlišení ukazuje intenzitu absorpce záření organickými látkami, kde teplé barvy představují nejvyšší koncentraci organických molekul.

Organické látky na povrchu trpasličí planety Ceres jsou převážně situovány v oblasti pokrývající přibližně 1000 kilometrů čtverečních povrchu. Charakteristické rysy organických látek jsou velmi zřetelné na dně kráteru Ernutet, na jeho jižním okraji a v oblasti na vnější straně směrem na jihovýchod. Další velká oblast s dobře definovanými charakteristikami byla nalezena v severozápadní části okraje kráteru a vyvrženého materiálu. Byly zde nalezeny i další menší oblasti bohaté na organický materiál několik kilometrů západně a východně od kráteru. Organický materiál byl rovněž objeven na velmi malých částech povrchu trpasličí planety Ceres v kráteru Inamahari, přibližně 400 kilometrů od již zmiňovaného kráteru Ernutet.

Americká sonda NASA s názvem Dawn byla vypuštěna 27. září 2007. Od července 2011 dlouhodobě zkoumala planetku Vesta, posléze zamířila k největšímu tělesu hlavního pásu planetek – k trpasličí planetě Ceres o průměru 950 kilometrů. Dne 18. listopadu 2015 sestoupila sonda DAWN na nejnižší plánovanou oběžnou dráhu kolem Ceres. Detailní snímky měly rozlišení asi 35 metrů/pixel.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmická sonda dawn, Trpasličí planeta Ceres, Organické látky


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »