Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  DAWN objevila organické látky na povrchu Ceres

DAWN objevila organické látky na povrchu Ceres

Organické látky na povrchu trpasličí planety Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Kosmická sonda NASA s názvem Dawn objevila důkazy přítomnosti organických látek na povrchu trpasličí planety Ceres, největšího tělesa v hlavním pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Vědci využili data z mapovacího spektrometru VIR (Visible and Infra-Red spectrometer), který pracuje v oboru viditelného světla a infračerveného záření. Spektrometr detekoval organické látky uvnitř a v okolí kráteru nazvaného Ernutet na severní polokouli tělesa. Organické molekuly jsou z vědeckého hlediska důležité, protože jsou nezbytnou – i když ne dostačující – součástí života na Zemi.

Přístroj VIR byl schopen detekovat a zmapovat výskyt a rozložení organických látek na povrchu Ceres, protože se mimořádně projevují právě v oboru infračerveného záření.

Objev rozšiřuje rostoucí seznam těles ve Sluneční soustavě, na kterých byly objeveny organické látky. Organický materiál byl nalezen v některých meteoritech, stejně tak je jeho přítomnost vyvozována z teleskopických pozorování některých planetek. Ceres sdílí mnoho společných rysů s meteority bohatými na vodu a organické látky – konkrétně se jedná o skupinu meteoritů označovaných jako uhlíkaté chondrity. Tento objev ještě více podpořil souvislost mezi trpasličí planetou Ceres, touto skupinou meteoritů a jejich mateřskými tělesy.

Toto je první jasný objev organických molekul u tělesa obíhajícího v hlavním pásu planetek,“ říká Maria Cristina De Sanctis, hlavní autorka studie, působící na National Institute of Astrophysics, Řím. Objev byl publikován v časopise Science.

Data obsažená v publikovaném článku podporují představu, že organické látky pocházejí z trpasličí planety Ceres. Uhličitany a jíly dříve identifikované na povrchu asteroidu Ceres poskytly důkazy pro různou chemickou aktivitu za přítomnosti vody a tepla. To zvyšuje pravděpodobnost, že organické látky byly „zpracovány“ v teplém, na vodu bohatém prostředí.

Objev organických látek doplňuje charakteristické vlastnosti trpasličí planety Ceres, které souvisejí s ingrediencemi a podmínkami pro život v dávné minulosti. Při předcházejících výzkumech byly objeveny hydratované minerály, uhličitany, vodní led a čpavkové jíly, které musely být pozměněny působením vody. Uhličitan sodný a soli, jako například ty, které byly objeveny ve světlé oblasti kráteru Occator, byly dopraveny na povrch tělesa prostřednictvím tekutiny.

Tento objev přispívá k našemu pochopení možného původu vody a organických látek na Zemi,“ říká Julie Castillo-Rogez, vědecká pracovnice projektu Dawn, se sídlem na NASA's Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně, Kalifornie.

Organické látky na povrchu trpasličí planety Ceres Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/ASI/INAF/MPS/DLR/IDA
Organické látky na povrchu trpasličí planety Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/ASI/INAF/MPS/DLR/IDA
Popis k obrázku: Astronomové SwRI (Southwest Research Institute) studovali geologii související s oblastmi na povrchu Ceres, které jsou bohaté na organické látky. Sonda Dawn prozkoumala region v okolí kráteru Ernutet, kde byly objeveny koncentrace organických látek (oblasti jsou označené písmeny „a“ až „f“). Barevné rozlišení ukazuje intenzitu absorpce záření organickými látkami, kde teplé barvy představují nejvyšší koncentraci organických molekul.

Organické látky na povrchu trpasličí planety Ceres jsou převážně situovány v oblasti pokrývající přibližně 1000 kilometrů čtverečních povrchu. Charakteristické rysy organických látek jsou velmi zřetelné na dně kráteru Ernutet, na jeho jižním okraji a v oblasti na vnější straně směrem na jihovýchod. Další velká oblast s dobře definovanými charakteristikami byla nalezena v severozápadní části okraje kráteru a vyvrženého materiálu. Byly zde nalezeny i další menší oblasti bohaté na organický materiál několik kilometrů západně a východně od kráteru. Organický materiál byl rovněž objeven na velmi malých částech povrchu trpasličí planety Ceres v kráteru Inamahari, přibližně 400 kilometrů od již zmiňovaného kráteru Ernutet.

Americká sonda NASA s názvem Dawn byla vypuštěna 27. září 2007. Od července 2011 dlouhodobě zkoumala planetku Vesta, posléze zamířila k největšímu tělesu hlavního pásu planetek – k trpasličí planetě Ceres o průměru 950 kilometrů. Dne 18. listopadu 2015 sestoupila sonda DAWN na nejnižší plánovanou oběžnou dráhu kolem Ceres. Detailní snímky měly rozlišení asi 35 metrů/pixel.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmická sonda dawn, Trpasličí planeta Ceres, Organické látky


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »