Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  DAWN přináší nové detailní pohledy na Ceres

DAWN přináší nové detailní pohledy na Ceres

6 km vysoká hora na povrchu Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Na Zemi postupně přicházejí záběry s dosud největším rozlišením, na kterých vidíme krátery pokrytý svět Ceres, největšího tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Naštěstí není povrch Ceres tak fádní, aby tam byly jenom ty krátery. Podívejme se na nové snímky.

V předchozí mapovací fázi se sonda DAWN nacházela ve výšce 4400 km nad povrchem. Mezitím se její dráha opět snížila na současných 1470 km. Na této dráze oběhla DAWN postupně 14× kolem planetky a pořídila záběry celého povrchu. Ty posléze poslala na Zemi a NASA je nyní postupně začala uveřejňovat.

První obrázek ukazuje vysoký kopec v kráterovém poli. Kopec není asi úplně správný výraz, protože ve skutečnosti jde o 6 km vysokou horu. Pozoruhodné je, jak přesně je definován její tvar, když světlé svahy náhle přechází v krátery pokrytou pláň. Nevidíme zde žádný materiál, který by se shromažďoval pod svahy vlivem řícení, jako je to běžné na Zemi, nebo na Marsu.

6 km vysoká hora na povrchu Ceres Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
6 km vysoká hora na povrchu Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

V levé dolní části dalšího obrázku se táhne pohoří, které je uvnitř kráteru se jménem Urvara. Kráter nese název po indickém a íránském bohu rostlin a polí. Průměr kráteru je 163 km.

Kráter a jeho vnitřní pohoří Urvara na povrchu Ceres Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Kráter a jeho vnitřní pohoří Urvara na povrchu Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Dalšímu snímku dominuje kráter Gaue. To je jméno germánské bohyně, které se přinášely oběti pro dobrou úrodu v době žní. Průměr kráteru je 84 km. Vidíme, že střed kráteru je propadlý, jakoby byl utopen v podloží.

Kráter Gaue na Ceres má propadlý střed Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Kráter Gaue na Ceres má propadlý střed
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Snímky, které DAWN pořizuje umožňují vytvořit 3D model terénu a rozlišení obrázků je 140 metrů na pixel. Současně vizuální a infračervený spektrometr provádí měření, díky kterým budou moci vědci lépe porozumět minerálnímu složené hornin na povrchu. Zároveň jsou přijímána inženýrská data, která pomáhají poznat detailně gravitační pole Cerery a umožní tak poté další snížení oběžné dráhy. Ke konci října by totiž měla sonda postupně začít snižovat svou dráhu až na konečných 370 km.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] DAWN přinesla ostřejší záběry Ceres
[2] Trpasličí planeta s jasnou skvrnou



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Dawn, Ceres


15. vesmírný týden 2026

15. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

R3 panstarrs

Vznikala za počasí -2°C bezvětří téměř ideální. Kometa zaznamenaná přibližně na 1/3 vzdálenosti mezi hvězdou Markab k Sheatu v Pegase přesněji RA/DEC 23h 07m +19°51' Jasností mi připomíná časy s podzimním Lemmonem někdy na přelomu září a října

Další informace »