Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  DAWN přináší nové detailní pohledy na Ceres

DAWN přináší nové detailní pohledy na Ceres

6 km vysoká hora na povrchu Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Na Zemi postupně přicházejí záběry s dosud největším rozlišením, na kterých vidíme krátery pokrytý svět Ceres, největšího tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Naštěstí není povrch Ceres tak fádní, aby tam byly jenom ty krátery. Podívejme se na nové snímky.

V předchozí mapovací fázi se sonda DAWN nacházela ve výšce 4400 km nad povrchem. Mezitím se její dráha opět snížila na současných 1470 km. Na této dráze oběhla DAWN postupně 14× kolem planetky a pořídila záběry celého povrchu. Ty posléze poslala na Zemi a NASA je nyní postupně začala uveřejňovat.

První obrázek ukazuje vysoký kopec v kráterovém poli. Kopec není asi úplně správný výraz, protože ve skutečnosti jde o 6 km vysokou horu. Pozoruhodné je, jak přesně je definován její tvar, když světlé svahy náhle přechází v krátery pokrytou pláň. Nevidíme zde žádný materiál, který by se shromažďoval pod svahy vlivem řícení, jako je to běžné na Zemi, nebo na Marsu.

6 km vysoká hora na povrchu Ceres Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
6 km vysoká hora na povrchu Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

V levé dolní části dalšího obrázku se táhne pohoří, které je uvnitř kráteru se jménem Urvara. Kráter nese název po indickém a íránském bohu rostlin a polí. Průměr kráteru je 163 km.

Kráter a jeho vnitřní pohoří Urvara na povrchu Ceres Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Kráter a jeho vnitřní pohoří Urvara na povrchu Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Dalšímu snímku dominuje kráter Gaue. To je jméno germánské bohyně, které se přinášely oběti pro dobrou úrodu v době žní. Průměr kráteru je 84 km. Vidíme, že střed kráteru je propadlý, jakoby byl utopen v podloží.

Kráter Gaue na Ceres má propadlý střed Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Kráter Gaue na Ceres má propadlý střed
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Snímky, které DAWN pořizuje umožňují vytvořit 3D model terénu a rozlišení obrázků je 140 metrů na pixel. Současně vizuální a infračervený spektrometr provádí měření, díky kterým budou moci vědci lépe porozumět minerálnímu složené hornin na povrchu. Zároveň jsou přijímána inženýrská data, která pomáhají poznat detailně gravitační pole Cerery a umožní tak poté další snížení oběžné dráhy. Ke konci října by totiž měla sonda postupně začít snižovat svou dráhu až na konečných 370 km.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] DAWN přinesla ostřejší záběry Ceres
[2] Trpasličí planeta s jasnou skvrnou



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Dawn, Ceres


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »