Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Druhý mezihvězdný návštěvník přilétl od hvězdy Kruger 60

Druhý mezihvězdný návštěvník přilétl od hvězdy Kruger 60

Umělecké ztvárnění komety 2I/Borisov a hvězdného systému Kruger 60
Autor: NASA/SOFIA/Lynette Cook/Sci-News.com

Podle nové studie, kterou zveřejnili astronomové z univerzity Adama Mickiewicze v Poznani a z kosmického výzkumného centra Polské akademie věd vyplývá, že druhý mezihvězdný návštěvník Sluneční soustavy – kometa 2I/Borisov – k nám nejpravděpodobněji přilétl ve směru od binární hvězdné soustavy, dvojice červených trpaslíků Kruger 60.

Kruger 60 je vizuální binární hvězdný systém nacházející se v souhvězdí Kefea (Cepheus). Dvojice je také známa jako DO Cephei, HD 239960, Gliese 860, BD+56 2783, HIP 110893 a ADS 15972 podle seznamů v různých katalozích. Jedná se o desátou nejbližší vícečetnou hvězdnou soustavu; v současné době ji dělí od Slunce 13,15 světelného roku. Ke Slunci se pomalu přibližuje.

Dvojhvězda Kruger 60 je pojmenována po německém astronomovi Adalbertu Krugerovi, který soustavu objevil v roce 1873.

Soustavu tvoří dvě hvězdy spektrální třídy M (červení trpaslíci) – Kruger 60A a Kruger 60B – které oběhnou navzájem kolem sebe jednou za 44,6 roku.

Kruger 60A dosahuje zhruba 27 % hmotnosti Slunce, její poloměr činí 35 % slunečního poloměru. Hvězda Kruger 60B je menší, má pouze 18 % hmotnosti Slunce a 24 % průměru Slunce.

Piotr Dybczynski z Astronomical Observatory Institute na univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani se svými spolupracovníky zjistil, že Kruger 60 je vhodným kandidátem pro domovskou soustavu tělesa 2I/Borisov, což je kometa mezihvězdného původu objevená 30. 8. 2019.

Astronomové analyzovali 548 pozorování mezihvězdného návštěvníka Sluneční soustavy dostupných v datech Minor Planet Center International Astronomical Union (Centra pro malé planetky Mezinárodní astronomické unie – IAU).

Modelovali pohyb komety, Slunce a 647 hvězdných soustav na základě seznamu těles potenciálně ovlivňujících pohyb komety. Zjistili, že zhruba před miliónem roků kometa 2I/Borisov procházela kolem binárního systému Kruger 60 ve vzdálenosti 5,7 světelného roku mimořádně malou rychlostí 3,43 kilometrů za sekundu.

Jak bude současná dráha této komety postupně určována s větší přesností, minimální vzdálenost mezi kometou a hvězdou se může změnit, avšak její relativní rychlost zůstane velmi malá, z čehož vyplývá, že kometa 2I/Borisov může pocházet právě ze soustavy Kruger 60,“ prohlásili astronomové.

Článek byl publikován 24. září 2019.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kruger 60, Mezihvězdná kometa 2I/Borisov


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »