Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Druhý mezihvězdný návštěvník přilétl od hvězdy Kruger 60

Druhý mezihvězdný návštěvník přilétl od hvězdy Kruger 60

Umělecké ztvárnění komety 2I/Borisov a hvězdného systému Kruger 60
Autor: NASA/SOFIA/Lynette Cook/Sci-News.com

Podle nové studie, kterou zveřejnili astronomové z univerzity Adama Mickiewicze v Poznani a z kosmického výzkumného centra Polské akademie věd vyplývá, že druhý mezihvězdný návštěvník Sluneční soustavy – kometa 2I/Borisov – k nám nejpravděpodobněji přilétl ve směru od binární hvězdné soustavy, dvojice červených trpaslíků Kruger 60.

Kruger 60 je vizuální binární hvězdný systém nacházející se v souhvězdí Kefea (Cepheus). Dvojice je také známa jako DO Cephei, HD 239960, Gliese 860, BD+56 2783, HIP 110893 a ADS 15972 podle seznamů v různých katalozích. Jedná se o desátou nejbližší vícečetnou hvězdnou soustavu; v současné době ji dělí od Slunce 13,15 světelného roku. Ke Slunci se pomalu přibližuje.

Dvojhvězda Kruger 60 je pojmenována po německém astronomovi Adalbertu Krugerovi, který soustavu objevil v roce 1873.

Soustavu tvoří dvě hvězdy spektrální třídy M (červení trpaslíci) – Kruger 60A a Kruger 60B – které oběhnou navzájem kolem sebe jednou za 44,6 roku.

Kruger 60A dosahuje zhruba 27 % hmotnosti Slunce, její poloměr činí 35 % slunečního poloměru. Hvězda Kruger 60B je menší, má pouze 18 % hmotnosti Slunce a 24 % průměru Slunce.

Piotr Dybczynski z Astronomical Observatory Institute na univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani se svými spolupracovníky zjistil, že Kruger 60 je vhodným kandidátem pro domovskou soustavu tělesa 2I/Borisov, což je kometa mezihvězdného původu objevená 30. 8. 2019.

Astronomové analyzovali 548 pozorování mezihvězdného návštěvníka Sluneční soustavy dostupných v datech Minor Planet Center International Astronomical Union (Centra pro malé planetky Mezinárodní astronomické unie – IAU).

Modelovali pohyb komety, Slunce a 647 hvězdných soustav na základě seznamu těles potenciálně ovlivňujících pohyb komety. Zjistili, že zhruba před miliónem roků kometa 2I/Borisov procházela kolem binárního systému Kruger 60 ve vzdálenosti 5,7 světelného roku mimořádně malou rychlostí 3,43 kilometrů za sekundu.

Jak bude současná dráha této komety postupně určována s větší přesností, minimální vzdálenost mezi kometou a hvězdou se může změnit, avšak její relativní rychlost zůstane velmi malá, z čehož vyplývá, že kometa 2I/Borisov může pocházet právě ze soustavy Kruger 60,“ prohlásili astronomové.

Článek byl publikován 24. září 2019.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kruger 60, Mezihvězdná kometa 2I/Borisov


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »