Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dvoutisící kometa SOHO

Dvoutisící kometa SOHO

Výřez snímku z koronografu C2. Dvoutisící kometa SOHO je označena šipkou.
Výřez snímku z koronografu C2. Dvoutisící kometa SOHO je označena šipkou.
Kosmická sonda SOHO určená na výzkum Slunce pracuje více než 15 let. Přestože komety nejsou primárním cílem této kosmické sondy, tak za dobu své existence se stala nejúspěšnějším lovcem komet. V neděli 26. prosince 2010 byla objevena již 2000. SOHO kometa. A tento jubilejní nález pochází z Polska!

Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Dvoutisící kometu SOHO nalezl Polák Michal Kusiak na snímcích z koronografu LASCO C2. Koronograf je speciální přístroj na pozorování sluneční koróny. Terčík v koronografu zakrývá jasné Slunce a díky tomu lze nerušeně pozorovat sluneční okolí. Do zorného pole kosmické sondy SOHO se dostávají i komety. Dvoutisící SOHO kometa patří do tzv. Kreutzovy skupiny komet. Jde o poměrně malá tělesa, která zjasní až v těsné blízkosti Slunce. Naprostá většina komet takový průlet nepřežije a vypaří se. Předpokládá se, že tyto minikomety mají svůj původ v jedné obří kometě, která se před několika tisíci roky rozpadla.

Objevit "SOHO" kometu může skutečně každý. Stačí k tomu jen přístup k internetu a velká trpělivost. Aktuální snímky z kosmické sondy jsou volně dostupné na internetu. Avšak nalézt kometu není jednoduché. Většina komet se jeví jen jako slabé flíčky. Mimo toho je na snímcích mnoho rušivých artefaktů od kosmického záření po vadné signály na čipu. Komety objevené ze snímků SOHO dostávají jméno podle kosmické sondy, nikoli podle jména toho, kdo kometu na snímcích objevil (jméno kometa po pozorovateli může získat jen tehdy, je-li jím objevena přímo, tj. s vlastním přístrojovým vybavením).

Dokážete na animaci najít kometu?

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] http://www.nasa.gov/mission_pages/soho/comet-2000.html
[2] http://sungrazer.nrl.navy.mil/
[3] http://sohowww.nascom.nasa.gov/
[4] ftp://lasco6.nascom.nasa.gov/pub/lasco/lastimage/level_05/


Poznámka redakce: Tímto objevem byla ukončena tipovací soutěž, ve které bylo možné získat velmi hodnotné ceny za odhad data, kdy bude 2000. kometa objevena. Nyní už se čeká jen na její vyhodnocení. Informace a výherce naleznete na stránce sohowww.nascom.nasa.gov/comet2000. Pokud jste tipovali a jste blízko tohoto data, budeme Vám držet palce!




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: SOHO komety


2. vesmírný týden 2026

2. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33.

Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33. Složeno ze 119 jednotlivých expozic po 10 sekundách. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výsledek nepříznivě ovlivnilo silné měsíční světlo, které se navíc rozptylovalo na souvislé sněhové pokrývce. Teplota vzduchu -10.7°C.

Další informace »