Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Famózní hexagon v polárních oblastech Saturnu

Famózní hexagon v polárních oblastech Saturnu

Polární hexagonální vír ve spodních vrstvách atmosféry Saturnu
Autor: NASA/JPL-Caltech/SSI/Hampton University

Nové dlouhodobé studie na základě dat získaných kosmickou sondou NASA s názvem Cassini odhalila překvapující výrazný útvar, který se vynořil na severním pólu planety Saturn s nástupem letního období, sahající několik set kilometrů nad oblačnou pokrývku. Ohřívající se výškový vír hexagonálního tvaru se podobá famóznímu šestiúhelníku pozorovanému již dříve mnohem hlouběji v oblacích Saturnu.

Objev publikovaný 3. 9. 2018 v Nature Communication je úchvatný, protože předpokládá, že níže položený hexagon může mít vliv na to, co se odehrává v atmosféře vysoko nad ním. Může ovlivňovat vysoko se tyčící struktury sahající až do výšky několika stovek kilometrů.

Když sonda Cassini v roce 2004 přilétla do systému planety Saturn, jeho jižní polokoule si užívala léto, zatímco severní polokoule se nacházela uprostřed zimy a polární noci. Sonda pátrala po jasných a teplých vírech ve vysokých výškách atmosféry v okolí jižního pólu planety Saturn, avšak nikoliv na severním pólu. Z nové studie vyplývá, že první náznaky formujícího se severního polárního víru vysoko v atmosféře byly zaznamenány v době, kdy na severní polokouli přicházelo léto. Tento zahřívající se vír se nachází několik set kilometrů nad oblaky – ve stratosféře. Vědci tak odhalili nečekané překvapení.

Okraje tohoto nově objeveného výškového víru se zdají být hexagonální, protože velmi přesně odpovídají famózní a neobvyklé struktuře oblačnosti ve tvaru šestiúhelníku, kterou vidíme mnohem níže v atmosféře planety Saturn,“ říká Leight Fletcher z University of Leicester, který je hlavním autorem nové studie.

Známý hexagon v okolí severního pólu je útvarem, který byl objeven již v 80. letech minulého století sondami NASA s názvem Voyager a byl tak studován již několik desetiletí; tento dlouhodobý vír je potenciálně svázán s rotací Saturnu – jedná se o typ úkazu pozorovaného rovněž na Zemi jako tzv. polární tryskové proudění (Polar Jet Stream).

Jeho vlastnosti byly detailně odhaleny kosmickou sondou Cassini, která tento útvar pozorovala na různých vlnových délkách – od ultrafialové až po infračervenou oblast elektromagnetického spektra – přístroji na své palubě včetně spektrometru CIRS (Composite Infrared Spectrometer). Jenomže na začátku mise tento přístroj nemohl nahlížet do vzdálenější atmosféry v okolí severního pólu, kde panovala polární noc a kde byla teplota příliš nízká (kolem -158 °C) pro spolehlivá pozorování infračerveným spektrometrem CIRS. Zanechávala tudíž tyto vysoko položené oblasti po mnoho let relativně neprozkoumané.

Záhada hexagonu postupně narůstala, až nakonec po 13 letech sonda Cassini ukončila svůj výzkum z oběžné dráhy kolem Saturnu,“ říká Linda Spilker, vědecká pracovnice projektu Cassini. „Očekávám urychlené pátrání po dalších nových objevech, které zůstávají ukryty v datech získaných sondou Cassini.“

Vývoj stratosférického polárního víru v okolí severního pólu planety Saturn Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Leicester/GSFC/L.N. Fletcher et al. 2018
Vývoj stratosférického polárního víru v okolí severního pólu planety Saturn
Autor: NASA/JPL-Caltech/University of Leicester/GSFC/L.N. Fletcher et al. 2018
Jeden rok na Saturnu trvá přibližně 30 pozemských roků, takže zimy jsou zde dlouhé,“ dodává Sandrine Guerlet z Laboratoire de Météorologie Dynamique, Francie, spoluautorka článku. „Polární oblasti Saturnu se v roce 2009 teprve začaly vynořovat z hluboké zimy a pozvolna oteplovat s nastupujícím létem na severní polokouli. Oblasti stratosféry v okolí severního pólu jsme byli schopni pozorovat přístrojem CIRS teprve od roku 2014. Jak se polární vír stával více a více pozorovatelný, zaznamenali jsme okraje hexagonálního útvaru a uvědomili jsme si, že pozorujeme hexagonální vír ve vysokých vrstvách atmosféry, který navazuje na obdobný – již dříve pozorovaný – polární vír nacházející se mnohem níže.“

Z pozorování sondy Cassini vyplývá, že obě polární oblasti Saturnu jsou velmi odlišné. V oblasti jižního pólu nebyl pozorován sondou žádný hexagonální útvar ani v místě výskytu oblačnosti, ani vysoko nad ní v době, kdy zde panovalo léto. Severní polární vír se také zdaleka nepodobá víru nad jižním pólem, protože je chladnější a projevuje se také odlišnou dynamikou v porovnání s jeho jižním protějškem.

To může znamenat, že existuje podstatná asymetrie mezi oběma póly Saturnu, kterou jsme zatím nepochopili; nebo to také může znamenat, že severní polární vír se v době našich pozorování stále ještě vyvíjel a udržoval svoji aktivitu i v době ukončení činnosti sondy Cassini v září 2017,“ dodává Leight Fletcher.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] sci.esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hexagon, Polární vír, Planeta Saturn


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »