Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Fyzikové vysvětlili vznik záhadné aurory na Marsu

Fyzikové vysvětlili vznik záhadné aurory na Marsu

Astronomové studovali, jak vzniká typ diskrétní aurory na planetě Mars; v nové studii dospěli k závěru, že vzniká interakcí slunečního větru s regionálním krustálním magnetickým polem
Autor: NASA/CU/LASP

Vědci studovali, jak vzniká diskrétní polární záře na planetě Mars. V nové studii fyzikové informovali, že vlastnosti slunečního větru interagujícího s magnetickými poli v kůře planety (krustální neboli korové magnetické pole), objevenými na jižní polokouli Marsu, silně ovlivňují tvorbu a vlastnosti těchto polárních září, vyskytujících se jen na vybraných místech rudé planety. Na rozhraní uzavřených a otevřených magnetických siločar krustálního pole se objevuje diskrétní polární záře – zhruba ve výškách 140 km. Vedoucím výzkumu byl Zachary Girazian, přidružený vědecký pracovník z Oddělení pro fyziku a astronomii University of Iowa.

Fyzikové pod vedením vědců z University of Iowa studovali, jak na Marsu vznikají různé druhy polárních září. V nové studii zkoumali diskrétní auroru – světelné úkazy na obloze, které se vyskytují převážně v průběhu noci na jižní polokouli rudé planety. Astronomové věděli o existenci těchto nespojitých polárních září na Marsu – diskrétní polární záře jsou známy i ze Země – nevěděli však, jak vzniká. Je to proto, že Mars nemá globální magnetické pole jako Země, které je hlavním spouštěcím mechanismem pro polární záře.

Podle vědců je diskrétní aurora na Marsu řízena interakcí mezi slunečním větrem – konstantním proudem nabitých částic ze Slunce – a magnetickými poli generovanými kůrou v jižních oblastech Marsu. Vědci zjistili, že právě povaha této lokalizované interakce mezi slunečním větrem a magnetickými poli v zemské kůře vede k diskrétní polární záři.

Umělecké ztvárnění sondy MAVEN obíhající kolem planety Mars Autor: NASA/GSFC
Umělecké ztvárnění sondy MAVEN obíhající kolem planety Mars
Autor: NASA/GSFC
Získali jsme první detailní studii popisující, jak poměry ve slunečním větru ovlivňují polární záře na Marsu,“ říká Zachary Girazian. „Náš hlavní objev spočívá v tom, že uvnitř oblasti silného krustálního magnetického pole se vyskytuje polární záře, jejíž intenzita závisí většinou na orientaci magnetického pole slunečního větru, zatímco mimo tyto oblasti závisí intenzita především na dynamickém tlaku slunečního větru.“

Objev vychází z více než 200 pozorování diskrétní aurory na Marsu sondou NASA s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN). Jeden z přístrojů použitý k pozorování – Solar Wind Ion Analyzer – fungoval pod vedením Jaspera Halekase, docenta na zmíněném Department of Physics and Astronomy a spoluautora studie.

Nyní je velmi úspěšná a vzrušující doba pro zkoumání polárních září na Marsu. Databáze pozorování diskrétních auror pořízená sondou MAVEN je první svého druhu, která nám dovoluje vůbec poprvé porozumět základním charakteristikám polárních září,“ dodává Zachary Girazian.

Polární záře na Marsu z UV kamery sondy HOPE Spojených arabských emirátů Autor: Mohammed bin Rashid Space Centre
Polární záře na Marsu z UV kamery sondy HOPE Spojených arabských emirátů
Autor: Mohammed bin Rashid Space Centre

Fotografie polárních září na Marsu byly před rokem zveřejněny také z mise Spojených arabských emirátů nazvané HOPE (tedy Naděje). Tato sonda je zaznamenala v ultrafialovém záření na jeho noční straně.

Kresba polární záře na Marsu Autor: Mohammed bin Rashid Space Centre
Kresba polární záře na Marsu
Autor: Mohammed bin Rashid Space Centre

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] Polární záře z mise HOPE (UAE)

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda MAVEN, Diskrétní polární záře, Planeta Mars, Hope


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »