Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Fyzikové vysvětlili vznik záhadné aurory na Marsu

Fyzikové vysvětlili vznik záhadné aurory na Marsu

Astronomové studovali, jak vzniká typ diskrétní aurory na planetě Mars; v nové studii dospěli k závěru, že vzniká interakcí slunečního větru s regionálním krustálním magnetickým polem
Autor: NASA/CU/LASP

Vědci studovali, jak vzniká diskrétní polární záře na planetě Mars. V nové studii fyzikové informovali, že vlastnosti slunečního větru interagujícího s magnetickými poli v kůře planety (krustální neboli korové magnetické pole), objevenými na jižní polokouli Marsu, silně ovlivňují tvorbu a vlastnosti těchto polárních září, vyskytujících se jen na vybraných místech rudé planety. Na rozhraní uzavřených a otevřených magnetických siločar krustálního pole se objevuje diskrétní polární záře – zhruba ve výškách 140 km. Vedoucím výzkumu byl Zachary Girazian, přidružený vědecký pracovník z Oddělení pro fyziku a astronomii University of Iowa.

Fyzikové pod vedením vědců z University of Iowa studovali, jak na Marsu vznikají různé druhy polárních září. V nové studii zkoumali diskrétní auroru – světelné úkazy na obloze, které se vyskytují převážně v průběhu noci na jižní polokouli rudé planety. Astronomové věděli o existenci těchto nespojitých polárních září na Marsu – diskrétní polární záře jsou známy i ze Země – nevěděli však, jak vzniká. Je to proto, že Mars nemá globální magnetické pole jako Země, které je hlavním spouštěcím mechanismem pro polární záře.

Podle vědců je diskrétní aurora na Marsu řízena interakcí mezi slunečním větrem – konstantním proudem nabitých částic ze Slunce – a magnetickými poli generovanými kůrou v jižních oblastech Marsu. Vědci zjistili, že právě povaha této lokalizované interakce mezi slunečním větrem a magnetickými poli v zemské kůře vede k diskrétní polární záři.

Umělecké ztvárnění sondy MAVEN obíhající kolem planety Mars Autor: NASA/GSFC
Umělecké ztvárnění sondy MAVEN obíhající kolem planety Mars
Autor: NASA/GSFC
Získali jsme první detailní studii popisující, jak poměry ve slunečním větru ovlivňují polární záře na Marsu,“ říká Zachary Girazian. „Náš hlavní objev spočívá v tom, že uvnitř oblasti silného krustálního magnetického pole se vyskytuje polární záře, jejíž intenzita závisí většinou na orientaci magnetického pole slunečního větru, zatímco mimo tyto oblasti závisí intenzita především na dynamickém tlaku slunečního větru.“

Objev vychází z více než 200 pozorování diskrétní aurory na Marsu sondou NASA s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN). Jeden z přístrojů použitý k pozorování – Solar Wind Ion Analyzer – fungoval pod vedením Jaspera Halekase, docenta na zmíněném Department of Physics and Astronomy a spoluautora studie.

Nyní je velmi úspěšná a vzrušující doba pro zkoumání polárních září na Marsu. Databáze pozorování diskrétních auror pořízená sondou MAVEN je první svého druhu, která nám dovoluje vůbec poprvé porozumět základním charakteristikám polárních září,“ dodává Zachary Girazian.

Polární záře na Marsu z UV kamery sondy HOPE Spojených arabských emirátů Autor: Mohammed bin Rashid Space Centre
Polární záře na Marsu z UV kamery sondy HOPE Spojených arabských emirátů
Autor: Mohammed bin Rashid Space Centre

Fotografie polárních září na Marsu byly před rokem zveřejněny také z mise Spojených arabských emirátů nazvané HOPE (tedy Naděje). Tato sonda je zaznamenala v ultrafialovém záření na jeho noční straně.

Kresba polární záře na Marsu Autor: Mohammed bin Rashid Space Centre
Kresba polární záře na Marsu
Autor: Mohammed bin Rashid Space Centre

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] Polární záře z mise HOPE (UAE)

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda MAVEN, Diskrétní polární záře, Planeta Mars, Hope


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »